Zavřít reklamu

MacBooky Pro ušly za posledních několik let z mého pohledu daleko delší cestu než tomu je u jejich méně výkonných bratříčků MacBooků Air. Ne, že by byly ještě před pár lety vyloženě špatné, ale přechod z Intelu na Apple Silicon v kombinaci s řadou dalších zajímavých upgradů odhalil jejich plný potenciál. Pravda, jejich cena není nízká a to po nedávném představení čipů M3 už ani u základní verze, podle reakcí jejich majitelů se s nimi však dají dělat skoro až zázraky. O to zvědavější jsem coby dlouholetý uživatel MacBooků Air, který má poslední zkušenost ještě s 16“ inteláckým MacBookem Pro s Touch Barem, na novou generaci MacBooků Pro vydanou teprve před pár dny byl. A jelikož si s ní již nějakou chvíli hraji, ještě před zveřejněním recenze se sluší podělit se o mé první dojmy z tohoto stroje. 

Jak jsem již psal v unboxingu, na testy mi do rukou přistála výkonnostně „nesmyslná“ konfigurace – konkrétně 14″ MacBook Pro s čipem M3 Max se 16 jádry CPU a 40 jádry GPU, 128GB operační paměti a 8TB SSD úložištěm, což je vůbec to nejvíc, co můžete do MacBooku Pro v současnosti naložit. Bavit se tak o výkonu zde zřejmě nemá příliš smysl, jelikož je ho zkrátka nejvíc, co můžete v laptopu od Applu dostat. O tom ale více až v samotné recenzi někdy příště. Já se nyní zaměřím spíš na to, co budete vnímat skutečně hned po rozbalení a to je bezesporu barva, obraz a reproduktory. Všechny tyto aspekty jsou totiž u tohoto stroje opravdu zajímavé.

Začnu-li barvou, už v unboxingu jsem psal, že mi přijde do jisté míry nejzvláštnější, kterou za poslední roky Apple použil. Nikoliv však proto, že by byla nepěkná, jelikož srdce každého fanouška tmavých MacBooků nad ní naopak zaplesá, ale proto, že na světle mění skoro až neuvěřitelně svůj odstín ze světle šedé až na nemilosrdnou černou. Nevím, jaké odstíny černé jsou přesně k vidění ve vesmíru, ale pod pojmem „vesmírně černá“ jsem ochotný si tento barevný rozptyl představit. Nicméně nepočítejte tedy s tím, že by byl MacBook 100% černý, jak to bylo třeba u antén iPhonů 5 či Jet Black iPhonů 7, protože je v 99 % případů „jen“ tmavě šedý, byť více než za éry Space Gray. To si ostatně můžete prohlédnou i v galerii níže, kam jsem umístil mimo jiné fotku Space Gray iPadu (2018), Space Gray MacBooku Air M1 a Space Black MacBooku Pro M3 Max.

Co však určitě u Space Black varianty zajímá každého mnohem víc než to, zda je více či méně černý nebo šedý, je to, jak na něm ulpívají otisky prstů či jiné nečistoty. Šasi stroje je totiž samozřejmě opět hliníkové a s ohledem na zkušeností z minulý rok vydaných MacBooků Air v půlnočně modré barvě se tak leckdo obával toho, že stejně jako tmavé Airy budou i tmavé MacBooky Pro lapačem šmouh. Naštěstí tomu tak ale není, tedy skoro. Jasně, nějaké ty otisky prstů se na těle zachytnou, ale nejedná se v žádném případě o takový extrém, jakým je modrá na Airech. Nová technologie pro opracování a ošetření povrchu, kterou se Apple chlubil už v tiskových zprávách, tedy evidentně zabrala na jedničku. Nějaké to leštění totiž sice čas od času absolvovat budete, nicméně tomu se člověk nevyhne ani u vesmírně šedé, stříbrné či zlaté barevné varianty, takže zde není opravdu co vyčítat. 

Upgradem prošel i displej stroje, který nově nabízí o 20 % vyšší jas ve standardním režimu. Přestože se jedná „jen“ o 100 nitů navíc, musím přiznat, že ve srovnání s jakýmkoliv jiným MacBookem s maximem 500 nitů v SDR je tento skok opravdu značný a jakmile jej jednou spatříte, začnete si říkat, že 500 nitů je vlastně docela málo. V tomto sychravém počasí to sice člověk asi ještě úplně nedocení, ale věřím, že čitelnost displeje na ostrém slunci bude díky vyššímu jasu o poznání lepší. Už teď s 500 nity nebyla špatná, ale malý „boost“ zde byl určitě na místě a pracovní flow zlepší. Kdybych pak měl hodnotit displej jako celek a odmyslet si, že jediným upgradem obrazovky mezi M2 a M3 verzí tohoto stroje je právě 20 % v jasu navíc, neměl bych pro něj jiná slova než jako „výjimečný“, „fenomenální“, „úžasný“ či „bezkonkurenční“. Liquid Retina XDR, jak Apple svůj mini LED displej nazývá, je totiž zkrátka úchvatná a je radost se na ní dívat. 

Ať už se bavíme o živosti barev, kontrastu, samozřejmě rozlišení, jemnosti, ProMotion umožňujícím zobrazovat obraz až ve 120Hz nebo třeba „jen“ úzkých rámečcích kolem displeje, skutečně zde není co kritizovat. Někteří sice naráží na výřez, ale za mě osobně se jedná o hezké ozvláštění displeje a zároveň fajn kompromis mezi potřebou nasadit solidní webkameru a zachovat u většiny displeje úzké rámečky. A upřímně, asi mi zde výřez sedí i víc než Dynamic Island, který osobně vnímám dost jako interaktivní prvek, který by v kombinaci s kurzorem myši nedával až takový smysl jako tomu je v kombinaci s dotykovým ovládáním na displeji iPhonu. Ale kdo ví, třeba toto řešení Apple za pár let nasadí a dokáže nám, že i s kurzorem je vlastně super. 

Pochvalu si zaslouží Apple i za ozvučení tohoto stroje. Přestože v technických specifikacích naleznete stejný text, co u předešlé či ještě o rok starší generace, minulost ukázala, že Apple na audiu pracuje neustále a i když o něm nemluví, upgradovat se ho nebojí. A zde si troufám říci, že se jedná přesně o tento případ. Reproduktory nového MacBooku Pro zní opravdu senzačně a člověka nutí skoro až zamyslet se nad tím, zda éra dodatečných reproduktorů v nižších cenových relacích pomalu nekončí. Protože nevěřím tomu, že cokoliv pod 10 tisíc korun připojené k tomuto MacBooku bude hrát lépe než on sám.

Zvuk je hutný, ale zároveň velmi čistý, přirozený a příjemný. Basová složka je taktéž na skvělé úrovni a totéž pak lze říci i o podání výšek, středů a hloubek. Zkrátka a dobře, na poměry notebooku neuvěřitelně komplexní záležitost. Několikrát jsem se upřímně přistihl při tom, že jsem si zvuk přehrávaný z MacBooku spletl s realitou a musel jsem se jít přesvědčit, zda se daná věc skutečně někde kolem mě odehrála, či zda byla opravdu jen „výplodem“ reproduktoru MacBooku. Někteří teď asi budou namítat, že co bych taky od zařízení za 207 tisíc korun čekal, jelikož tolik mnou testovaná konfigurace stojí. Ale pozor. Tyto reproduktory totiž dostanete i v základním MacBooku Pro M3 za 50 000 Kč a o to jsou vlastně větší úlet. Apple holt opět ukázal, že je mistrem svého řemesla. 

MacBook Pro M3 Max LsA 31

Jak tedy MacBook Pro M3 po pár hodinách zhodnotit? První dojmy na mě udělal vskutku impozantní a to bez ohledu na jeho výkon, který pomalu nejsem schopný ani pochopit, natož využít. Kroky kupředu se však podařily i na jiných frontách, díky čemuž je tento stroj zase o kus dál oproti své jarní verzi. A já začínám chtě nechtě přemýšlet nad tím, zda by mi přeci jen nedělal byť v základní verzi větší radost než můj Air. Protože našláplejšího pracovního parťáka na doma i na cesty si zkrátka představit neumím. Abych jej však naplno vyzkoušel potřebuji ještě několik dní, těšte se proto na recenzi!

Dnes nejčtenější

.