Každý měsíc pro vás vybíráme tipy na zajímavé desky, které se objevily na Apple Music. A jelikož je duben již takřka za námi, pojďme se společně podívat na to, co se ve streamovací službě Applu urodilo nového.
Thomas Bangalter – Mythologies
Konec Daft Punk rozesmutnil řadu fanoušků, ale buďme rádi, že oba pánové pokračují alespoň sólově. První šel s tvorbou ven Thomas Bangalter a překvapil nejspíš úplně všechny. Jeho deska Mythologies je totiž hudba k baletnímu představení, které se od loňska hraje v Bordeaux. Ne každý to zvládne uposlouchat, je to opulentní deska, které tak trochu chybí podstatná část baletního zážitku, a sice vizuální vjem tance. Nicméně Mythologies stojí za zkoušku už pro zjištění, jak se Bangalter vypořádal s přechodem od synťáků k symfonickému orchestru.
Album na Apple Music naleznete zde
Metallica – 72 Seasons
Dlouhých sedm let čekali fanoušci na novou desku Metalliky a teď vyjadřují rozporuplné reakce. Někdo je z desky nadšený, další remcá, že už to není ta thrashová mašina jako v v 80. letech a bude na tom něco pravdy. 72 Seasons zní svěže, je to moderní metal odstřižený od kořenů, které Metallica kdysi zasadila. Zvuk je jiný už z principu, hudebníci skládali během covidu, každý ve svém domácím studiu, a to je prý motivovalo (nebo donutilo?) zkoušet nové postupy. 72 Seasons se nepodobá žádné ze starších desek Metalliky, což je možná ten důvod, proč jsou někteří fanoušci zklamaní. Jinak to totiž vůbec není marná nahrávka.
Album na Apple Music naleznete zde
Feist – Multitudes
Kanadská písničkářka Feist svým jemným hlasem a hravým skládáním na hranici popové líbivosti okouzlila posluchače už před dvaceti lety. S každou další deskou byla trochu jiná a platí to i pro Multitudes. Zpěvačka pracuje s ambivalentními emocemi, vyrovnává se se smrtí otce a zároveň dojímá nad narozením dcery. Je osobnější než kdy dřív, hudebně ale neztratila nic z původního kouzla. Multitudes je krásná deska, byť její síla plně vynikne jen při pozornějším poslechu textů.
Album na Apple Music naleznete zde
Ellie Goulding – Higher Than Heaven
Další z covidových desek, kdy se někdo potřeboval vypsat z izolace a toho blázince okolo. Ellie Goulding to paradoxně prospělo, novinka je její možná nejlepší deska. Zpěvačka se přestala hrabat sama v sobě a věčně se ohlížet za emočními propady. Místo toho pozoruje svět okolo sebe a tančí. Higher Than Heaven neklade na posluchače velké nároky, je to příjemně odsýpající deska, jejíž slabší místa zamaskuje pořád okouzlující hlas Goulding. Spolu s Adele tyto dvě dámy sunou britský ženský pop kupředu, ostatní se leda drží v poklusu.
Album na Apple Music naleznete zde
Mudhoney – Plastic Eternity
Hezky postaru nahraná deska, kdy se parta muzikantů zavřela ve studiu s ještě nedodělaným materiálem a za devět dní měli album hotové. Takhle už dneska kapely moc nenatáčí. Mudhoney vůbec poprvé tvořili s někým dalším, pod pár písněmi je podepsán producent Johnny Sangster. Díky tomu zaslechneme pár nečekaných momentů a melodií, nicméně jinak jsou to staří známí Mudhoney. Hrubá kytarová síla plná nasupených emocí. Je to ta temná nachrchlaná stránka grunge, kterou třeba Pearl Jam už nechali dávno za sebou. Mudhoney to vydrželo pětatřicet let a furt je to zábava.
Metallicu bych nenazýval rozporuplnou….každé z posledních alb je v něčem jiné, svěží…a stejně se remcá vždycky.
Rozporuplný je akorát autor tohoto slintu.