Rozhodně nepatřím mezi tu sortu uživatelů, které nestačí 512GB a více úložiště v Macu, nedej Bože iPhonu, ba právě naopak. Možná se mi teď vysmějete, ale již roky pracuji na MacBooku Air M1 v základní konfiguraci se 8 GB RAM pamětí a 256GB úložištěm, přičemž stejné úložiště mám i v iPhonu. Proč? Protože mi to prostě stačí. Má práce se totiž točí ve výsledku jen kolem otevřeného webového prohlížeče, mailů a textových editorů. Zároveň nejsem ten typ člověka, který má potřebu veškerá data schraňovat dlouhé roky a co pár týdnů nepotřebuji, letí zkrátka z velké části pryč. Co je pak alespoň trochu důležité, to mi „leží“ na iCloudu, který si již řadu let předplácím a který mi donedávna naprosto dostačoval. Před zhruba půl rokem jsem však začal narážet na určité limity, které mě nakonec přiměly částečně vyměnit iCloud za NAS, konkrétně pak základní QNAP TS-233. Proč?
Hlavním důvodem pořízení NASu byly v mém případě paradoxně právě nedostatky iCloudu, které mi začaly tak nějak vadit. Asi tím největším impulzem byly problémy se sdílenými složkami, ve kterých se mi z nějakého záhadného důvodu začal zobrazovat obsah přidaný členy rodiny s velkým zpožděním, přestože bylo nastaveno vše tak, jak být mělo. Bohužel, mávnout rukou nad tím tak úplně nešlo, protože mě tato věc leckdy dost omezovala i v pracovním životě. Abyste však vše pochopili, je třeba vás uvést do děje. Mám to štěstí, že technologickým fanouškem nejsem v naší rodině jen já, ale i můj bratr. To v praxi znamená tak, že pro mnohé recenze pro Letem světem Applem vzniká paralelně text a fotky, kdy o text se starám já a o fotky pak brácha, který si díky tomu může novinky osahat a pohrát si s nimi. Ten fotky následně v rychlosti upraví a nahraje na úložiště, ze kterého si je já stáhnu a nahrávám do našeho redakčního systému. Donedávna jsme vše byli schopní řešit přes iCloud, ale ten se začal z nějakého záhadného důvodu zpožďovat, což celý proces značně poznamenalo. Bylo tedy potřeba najít něco, čím vše jednoduše nahradit a vše dostat v tomto směru na nový level.
Druhou věcí, kvůli které jsem se pro pořízení NASu rozhodl, byla chuť ukládat si na něj kromě pracovních fotek i ty rodinné, ke kterým by šlo následně přistupovat odkudkoliv snadno a rychle. Rodinných fotek se totiž logicky za roky digitálního focení nastřádaly tisíce, avšak bez místa, na které by šly jednoduše všechny uložit a procházet je z něj byl člověk zkrátka nahraný. Třetím lákadlem pro pořízení NASu pak bylo samozřejmě ukládání a následné snadné streamování filmů a seriálů. Ne, filmovým pirátem s databází tisíců filmů opravdu nejsem. Je ale pár kousků, které člověk na streamovacích službách nenajde a které si přitom čas od času přehraje vskutku s chutí. Příkladem za všechny může být sitkom Haló, tady Indie, který běžel před mnoha lety na Prima Cool. Přestože se dle mého jedná o naprosto boží podívanou, na internetu je prakticky k nesehnání, natož pak na streamovacích službách. Zas tak nekorektní přitom tento seriál není, byť uznávám, že si z Indů dělá legraci ve velkém. Háček je v tom, že když jsem si jej uložil spolu s dalšími pár kousky na iCloud, nebyl jsem jej z něj schopný přehrávat. Namísto toho jej člověk musel vždy stáhnout do počítače a přehrát až v něm, což zkrátka nechcete.
Z předešlých řádků je vám určitě jasné, že jsem tedy nepotřeboval žádné sofistikované řešení, ale zkrátka „jen“ odkladiště různých dat, která jsem zkrátka chtěl mít pod dohledem a se kterými jsem chtěl pracovat snáz a rychleji než tomu bylo na iCloudu. Z tohoto důvodu jsem proto sáhl po základním NASU od QNAPu, tedy po modelu TS-233, který se mi zdál z hlediska technických specifikací velmi dobrý a který mi doporučil i kolega z redakce, který si jej nemůže vynachválit zase z hlediska softwarové výbavy. Tento NAS jsem následně osadil dvojicí 4TB disků Western Digital Red Plus s rychlostí přenosu až 175 MB/s, což pro moje potřeby naprosto bohatě stačilo. A zábava začala…
Nebudu vám lhát – z konfigurace NASu jsem měl trochu strach. Ač si s elektronikou celkem rozumím, toto pro mě byly vody zcela neprobádané. O to víc mě potěšilo, že se o vše ve výsledku postará NAS takřka samotný skrze doprovodný software. Jakmile si jej tedy stáhnete z netu a následně si v něm „naklikáte“ ve srozumitelném menu vše, co je potřeba, je de facto hotovo před vámi tak jsou už jen radostné chvíle používání, popřípadě doinstalace nejrůznějších aplikací, které funkčnost tohoto úložiště výrazně rozšíří. Pro fotky tohle příliš smysl řešit nemá, protože u nich si vystačíte se základním systémovým řešením, ale třeba pro streamování filmů jsem ihned sáhl po aplikaci Plex, se kterou jsem následně propojil Apple TV, ze které nyní mohu obsah uložený na NASu konzumovat prakticky stejně jako když koukáme na Netflix či jiné streamovací služby, což je za mě paráda. K úložišti na NASu pro soubory pak můžu přistupovat naprosto jednoduše přes Finder na Macu, potažmo Soubory na iPhonu či iPadu (nechce-li člověk využívat aplikace QNAPu), takže se ve výsledku člověk nemusí učit nic nového. Vše přitom sviští rychle, spolehlivě a zkrátka tak, jak kdybyste vše měli přímo v počítači.
Co tedy říci o NASu, potažmo konkrétně o QNAP TS-233 závěrem? Kdybyste se mě ještě zhruba před půl rokem zeptali, pravděpodobně bych řekl, že se jedná o zbytečnost, u které si nedokážu představit její reálné využití. Jakmile se však tato „zbytečnost“ podařila implementovat do naší domácnosti a „napojili“ se do ní všichni její členové, změnila svůj status na „nepostradatelného parťáka“. Jasně, jedná se „jen“ o další typ úložiště, ale ten komfort, který člověku poskytne v případě, že je nějaké to místo pro ukládání potřeba a nevyhovují vám z nějakého důvodu cloudové služby je prostě bezkonkurenční. Ať už se bavíme o textových dokumentech, fotkách či filmech a seriálech, jejich ukládání, správa a přehrávání/zobrazování z NASu zcela naplnilo má očekávání a zároveň dalo zapomenout na trable s iCloudem. Co se pak týče přímo modelu QNAP TS-233, u něj oceňuji hlavně celkovou rychlost díky velmi slušnému hardwaru, ale možná ještě více jeho softwarovou stránku, která toho nabízí opravdu dost, ale zároveň je srozumitelná a nepotopí ani začátečníky „v oboru“. Jasně, cena NASu spolu s disky sice není nejnižší, jedná se však o řešení na mnoho let a zároveň o řešení, které je za mě extrémně komfortní, pracujete-li z jednoho místa, nebo alespoň máte bezproblémový přístup k internetu. Pokud tedy nad NASem také přemýšlíte, ale nejste si třeba jistí tím, zda byste jej využili, tak jako jsem si nebyl dřív jistý já, věřte mi, že jakmile jej člověk okusí, začne mu dávat opravdový smysl.
QNAP je fajn, sice mám vyšší model, ale co jsem přešel z jiné značky, tak spokojený jsem hodně. Navíc řeším pár webů postavených na WordPressu, takže apka MARS byla v mém případě úderem kladívka na hlavičku.
Ta NPU jednotka u fotek opravdu nějak pomůže? Přemýšlím, že bych si pořídil NPU akcelerátor do M.2 slotu.
Já jsem QNAP měla kdysi, čtyřdiskový a během záruky umřel a protože mi úplně nevyhovovalo GUI, tak jsem zkusila Synology a jsem maximálně spokojená, vyhovuje mi mnohem víc než QNAP, taky čtyřdiskový, běží na něm i kamerový systém a vím, že další bude opět Synology. Každopádně NAS je skvělá věc, nedokázali bychom se bez něj doma obejít.
Já to mám přesně naopak. Kdysi jsem Synology NAS taky měl (prvně na 4 a pak další na 8 disků), ale pak jsem přešel na QNAP a už nemám proč měnit. HW a SW mají o dost lepší (používám dlouho 2,5GbE atd.) a GUI taky v pohodě (testuji teď betu QTS 5.1 a ta se mi líbí hodně, jde tam zase vidět posun o kus dál).
Mám ten samý QNAP TS-233, ale nevyhovoval mi, takže jsem pořídil o hodně lepší a kvalitnější Asustor a velká spokojenost, odpovídá mým přesným požadavkům a vyhovuje mi ve všech ohledech.
QNAP používám už jen jako záložní a na kamerový systém.