Jelikož toho kvůli své práci denně přečtu skutečně mnoho, asi vás nepřekvapí, že relaxuji jinak než četbou. Místo knihy, časopisu nebo třeba internetových článků tak raději vyrazím ven, trávím čas s rodinou nebo se mrknu na nějaký ten film či seriál, popřípadě chvíli „vypnu“ u Xboxu. Čas od času však vyjde kniha, která v mých očích za přečtení stojí a já tak své relaxační návyky alespoň na nějaký čas pozměním. Jedna z těchto knih je i Alza: Příběh firmy, která si do toho nenechala mluvit a to hned z několika důvodů. Jednak se jedná o jednoho z hlavních partnerů naší firmy, jednak na Alze nakupuji rád a jednak obdivuji, co jsou šikovní lidé schopni vybudovat za kolosy. Ostatně, kvůli poslednímu důvodu jsem si v minulosti přečetl třeba knihy o Stevu Jobsovi či Elonu Muskovi. Ať už na ně totiž má člověk názor jakýkoliv, jedno se jim musí nechat – konkrétně titul velikánů 20. či 21. století. A jelikož mám knihu mapující „život“ Alzy již přečtenou, protože mě na přelomu ledna a února položil zánět průdušek a já neměl co dělat, rád bych jí v následujících řádcích trochu mým pohledem zhodnotil a třeba tím dal někomu z vás tip, zda jí má cenu koupit.
Hned na úvod tohoto článku musím napsat, že následující řádky nemají být recenzí v pravém slova smyslu, jelikož tu zcela určitě dříve či později napíší o poznání kvalifikovanější lidé než jsem já. Následující řádky tedy prosím berte skutečně jako slova někoho, koho prostě knihy mapující životy firem či ikon technologického či jiného mě blízkého průmyslu baví. A hned na začátek se mi proto chce říci, že pokud máte tuto tématiku také rádi, bude se kniha o Alze líbit i vám. Její začátek je sice na můj vkus možná až moc pozvolný a určitě si dokážu představit, že by se prvních několik stránek daleko sepsat trochu akčněji nebo v kratší formě, nicméně záhy zjistíte, že pomalejší rozjezd vám zřejmě má „jen“ dát možnost co nejpohodlněji se usadit na pohovce a připravit se tak na smršť, která přijde dále.
V knize Alza: Příběh firmy, která si do toho nenechala mluvit se dozvíte snad vše, co by vás mohlo ohledně této firmy od jejího začátku až po nynější stav zajímat. Nejzajímavější je pak dle mého zhruba první polovina knihy, kdy autoři vycházející ze vzpomínek zakladatele Alzy Aleše Zavorala líčí, jak probíhala pomyslná výstavba základů firmy. A zcela upřímně, ta je místy naprosto neuvěřitelná. Nevím, jestli je to tím, že mám nyní Alzu vsugerovanou jako obrovské profesionály, ale když jsem si přečetl, jak „punkově“ (toto slovo používají samotní autoři knihy nesčetněkrát) firma ve svých počátcích fungovala, chvílemi jsem skoro až nemohl uvěřit vlastním očím. Budování Alzy minimálně z jejího začátku byla pořádná jízda, adrenalin a čistá radost z toho, že se firmě daří. Právě to je přitom možná jednou z nejzajímavějších myšlenek první části knihy – tedy, že Alzu poháněl jakýsi chtíč jejich zaměstnanců v čele s otcem zakladatelem Alešem Zavoralem. Peníze, které Alza vydělávala, pak byly jen důkazem toho, že to on a lidem kolem něj nedělají vůbec špatně. Ale představa rozvozu zboží metrem, popřípadě vlastním osobním autem je zkrátka skvělá.
Velmi zajímavé čtení je i o tom, jak se Alze podařilo překonat velké povodně v roce 2002, které Prahu v létě zasáhly. Podle pravidel se totiž tehdy úplně nehrálo, minimálně těch policejních. Jen díky svému přístupu si však mohli být lidé kolem Zavorala jisti tím, že nejenže (takřka) nepřijdou o zboží, ale budou moci opět začít brzy prodávat. O jakém že přístupu to mluvím? Nechci tu spoilerovat, tak jen v krátkosti naznačím: Představte si majitele obchodu, který měl již v té době obrovské obraty, jak probourává zeď ze své kanceláře do skladu, aby se mohl dostat ke zboží, jak v kanceláři nocuje ve snaze zabránit rabování či jak v trenkách před obchodem čerpá z jeho zatopených částí vodu. Tohle a mnohem víc se na sebe nebál Aleš Zavoral „prásknout“, čímž dokonale přiblížil svůj mindset tehdejší doby.
Pár ukázek z knihy
Jak jsem již uvedl výše, kniha mapuje jak úplné založení Alzy, tak její transformaci z malého obchodu vedeného partou technologických nadšenců v giganta, který je zřejmě nejvýraznějším obchodem na českém trhu. Onen přerod je pak zachycen ve druhé polovině, možná spíš třetině knihy a i ten je zajímavý, byť (bohužel) už ne tak „punkový“, ale naopak mnohem víc učesaný. Je to však logické, vždyť nesystematicky by se podobný kolos řídit nedal. I zde se člověk nicméně dozví spoustu zajímavých věcí, které mu poodhalí současné „nastavení mysli“ vedení Alzy, ale třeba taktéž to, jaké technologie a inovace jí v minulosti pomohly posunout tam, kde je nyní. Nechybí zde tedy třeba poměrně důkladné povídání o PayBoxech, AlzaBoxech, ale třeba ani o fungování skladů před Vánoci a tak podobně.
Ačkoliv v knize slova spousty lidí, kteří pomáhali či doposud pomáhají Alzu stále formovat, kniha se primárně opírá (alespoň dle mého názoru) o vyprávění Aleše Zavorala. Na škodu to ale rozhodně není, což ve výsledku uzná snad každý, kdo si knihu přečte. Pan Zavoral je totiž neuvěřitelný vizionář, stratég a zkrátka člověk, který měl možná sice trochu štěstí se založením Alzy v dobré době, ale mnohem víc je její úspěch založen zkrátka na tom, jak myslí, jak se chová a jak celý byznys vnímá. Navíc má extrémní čuch na lidi, kteří jej a jeho firmu dokáží posunout o další level výš, což je vlastnost, kterou potřebuje každý úspěšný byznysmen. Proč to ale píšu? Protože na někoho může kniha chvílemi působit spíš jako jakýsi životopis Aleše Zavorala než jako o kniha o Alze. Pravda je ale spíš taková, že Aleš je Alza a Alza je Aleš, jinými slovy Alza je extrémním odrazem jeho osobnosti a zároveň vizí, koníčků a spousty dalších věcí. A o to je vše možná zajímavější.
Pochválit musím titul ale i za spoustu dobových fotek za archívu Alzy a Aleše Zavorala, které dokáží spousty popisovaných situací naprosto dokonale dokreslit. Třeba když čtete právě o výše zmíněných záplavách, díky dobovým fotkám si hned dokážete mnohem lépe představit, proti čemu tehdy srdcaři z Alzy stáli. Spousta fotek je navíc vcelku úsměvných a lidi z Alzy vám tak přiblíží i tak nějak „lidsky“, což mám rád.
Abych však jen nechválil, je tu jedna věc, která mě zejména ve druhé polovině trošičku iritovala. Přijde mi, že právě druhá polovina kniha totiž už pozvolna ztrácí dech, což se autoři občas snaží napravit zopakováním určitých informací ze začátku knihy. Kdyby to bylo třeba jednou, dvakrát, na škodu by to nebylo. Těchto „opakovaček“ je ale na můj vkus ve druhé půlce už přespříliš a ač si nemyslím, že to tak je, chvílemi to na mě skoro až působí jako snaha celý text natáhnout. Nicméně jedním dechem musím dodat, že jsem knihu přečetl za tři dny při léčení zánětu průdušek, takže jsem měl vše ještě v živé paměti. Kdybych ale četl déle, třeba po pár stránkách denně, je možné, že bych tato připomenutí důležitých věcí mohl ocenit.
Jak tedy knihu Alza: Příběh firmy, která si do toho nenechala mluvit závěrem zhodnotit? Pro mě osobně se jednalo o velmi příjemné čtení, které mi poskytlo vhled do zákulisí firmy, se kterou se v dnešní době můžete setkat na každém rohu. Zároveň jsem tak trochu přehodnotil vnímání Alzy z ryze obchodu na částečně technologickou společnost, protože přesah do tech světa má vskutku obrovský, i když to člověk nemusí na první pohled úplně vnímat. Pokud vás tedy podobná literatura baví, myslím si, že zde vedle nešlápnete.
Koho chleba jis, toho pisen zpivej.
Alzu se měl rád, ale polední dojmy jsou rozpačité.Polovina, možná více ,vystaveného sortimentu, je nedostupná, není skladem a pod.Zejména v hale u pokladen, je to víc, než divné.
Jejich hue akce je napriklad stale az o 20% drazsi nez jine shopy bez slev
Každý ma iné zľavy. Napr s 5% zlatou kartou mi 50% nákupnú najlepšie vychádza NAY, ale Alza mi na niektoré veci vie dať ešte lepšiu cenu. Napr kavovar krups ea897 je cca o 60€ lacnejší v alze ako hocikde inde..
Asi kdyby to napsal někdo než tento autor tak bych tomu věřil..bohužel iluze toho důvodu bude k oba brak, kupovane recenze nemám rad
Na leasing? zajímavé ani já ani Text Factory žádný leasing nemá a nikdy neměla… ale tak asi to víte lépe než banka :-) Nicméně, možná jste si toho nevšiml, ale těch inzerentů je tu orpavdu o něco víc než jen Alza :-) Tak krásný víkend a ať se daří splácet leasing nebo jak se to píše, netuším, nikdy jsem to nepotřeboval :)
Mate pravdu, nedavno sem psal slušný komentář ohledně inzerce Alzy , a do hodiny byl smazaný… šlo o to ze se inzerovali rádoby slevy, ale jinde to bylo daleko levnější … upozornil sem na to .. a bylo to smazáno … asi diktát z alzy .. smutné..
Možná kdybyste si z 20 produktů, které byly nejlevnější na trhu nevybral jeden u kterého byla sleva jen 5%, možná kdybyste to pod 20 různými nicky nenapsal pod 20 článků, stejně jako tento komentář, kdy jste si už ze zoufalství dal ženské jméno, tak by to možná bylo schváleno… jen pro vysvětlení pane Jana…. zvláštní psát jako muž a mít jméno Jana, ale tak co je mi do toho jak se cítíte :)
Mate pravdu, nedavno sem psal slušný komentář ohledně inzerce Alzy , a do hodiny byl smazaný… šlo o to ze se inzerovali rádoby slevy, ale jinde to bylo daleko levnější … upozornil sem na to .. a bylo to smazáno … asi diktát z alzy .. smutné..
Alzu si ještě pamatuji jako malý obchůdek v Holešovicích o dvou místnostech, která byla nacpaná zbožím až do stropu. A zákazníci stáli ve frontě na chodníku, protože dovnitř se vešlo jen pár lidí. Byl to asi rok 2001. Já tam vezl grafické karty, která naše firma vozila z Hongkongu a Alza (tehdy ještě Alzasoft) je od nás odebírala. Je to úžasné, kam se za tu dobu dopracovali, zatímco firma, kde jsem pracoval a dodávala jim už dávno neexistuje.
A pak jsem tam za nějaké 4 roky pracoval asi 3 měsíce ve skladu. To už byli ve větších prostorech hned vedle Holešovické tržnice a zrovna přišla doba, kdy se přes ulici do tržnice stěhovali. Takže jsem zažil oba obchody zevnitř. Sklad byl tak narvaný, že to často neměli kam dávat, když přišlo zboží. Dokázali prodávat, ale místo nestačilo. Proto ta expanze vedle do tržnice.
Osobně jsem poznal Aleše Zavorala i Kamila jeho bratra, který byl v té době vedoucím skladu. Atmosféru ve firmě bych tehdy ještě označil za rodinou, skoro každý každého znal a vztahy byly výborné.
Já pak odešel pryč „za lepším“ a Alza jela dál. To „lepší“ už dávno neexistuje a kam se dostala Alza všichni vidíme. Často jsem si říkal, kde bych teď byl, kdybych tehdy neodešel. Mohl jsem jít ze skladu do obchodu, ale odmítl jsem to, že už mám něco jiného. Ale co, život jde dál a nelituji toho. Je zbytečné řešit coby kdyby. Ale byla to zajímavá zkušenost a krátké nakouknutí do zákulisí tehdejší Alzy.
Knihu jsem si koupil a jedním dechem přečetl. Čte se to jako strhující detektivka. Musím pochválit pana Čermáka, jak to napsal.
K Alze: kdyby měla nejlevnější ceny nemohla by poskytovat tak komplexní služby a možná by už neexitovala.
Nakupuji zde již dlouho a samozřejmě, že občas sáhnu jinam, kde je to levnější, ale když potřebuji rychle a “na jistotu” sáhnu po Alze.