Apple TV je u nás v permanenci dnes a denně, jelikož jí využíváme de facto jako hlavní a jediné multimediální centrum pro sledování streamovacích služeb či IPTV, ale třeba taky k základnímu ovládání naší HomeKitové domácnosti, procházení fotek v rámci sdíleného alba a tak podobně. O to víc mě naštvalo a upřímně i šokovalo, když mi po dobrých čtyřech letech naprosto bezproblémové služby doslova z hodiny na hodinu odešel původní Siri Remote, tedy ovladač k Apple TV. A teď, babo raď.
Protože mi přišlo extrémně divné, že mi ovladač ještě ráno fungoval a večer už vypověděl službu a reagoval jen občas na nějaký ten stisk tlačítka, vyzkoušel jsem snad vše, co mě napadlo, abych jej znovu uvedl do provozu. Nebudu vám lhát. Ještě donedávna jsem fakt netušil, že i ovladač od Apple TV se dá restartovat či že existují tlačítkové zkratky pro jeho odpárování a opětovné spárování s Apple TV. Úspěšný jsem však nebyl a když jsem si po pár hodinách marných pokusů popovídal po půlhodinovém čekání na telefonu s podporou Applu, která mě odkázala na autorizovaný servis s tím, že to vypadá na hardwarový problém, pochopil jsem, že resuscitací zjevně mrtvého ovladače cesta nepovede. S tím se mi ale popravdě smiřovalo poměrně těžko, jelikož se mi jednak designově líbil víc než hlinikový Siri Remote 2. generace, ale hlavně se mi zkrátka úplně nechtělo dávat 1790 Kč jen za „blbý“ ovladač.
Protože máme doma takřka vše ovladatelné přes HomeKit a tedy jinými slovy přes mobil, začal jsem si proto okamžitě pohrávat s myšlenkou, zda nejsme schopni upustit od hardwarového ovladače s fyzickou odezvou tlačítek a místo toho se naučit vše ovládat přes softwarový ovladač na iPhonu. Přeci jen, ten mám buď já nebo přítelkyně po ruce v podstatě neustále a tedy by teoreticky neměl být problém s tím, že bychom televizi nemohli ovládat tak snadno jako pomocí klasického ovladače. Se svou myšlenkou jsem tedy seznámil i přítelkyni a jelikož ta k mému překvapení (přeci jen, až tak zapálená pro technologie jako já není) prakticky neprotestovala, zahájili jsme náš pokus.
Fotogalerie
Prvotní optimismus pramenící z toho, že jde Apple TV ovládat softwarovým ovladačem na iPhonu bez větších problémů, se v mém případě vytratil ještě tentýž večer, co pokus započal. Přestože si o sobě myslím, že jsem z hlediska technologií mnohdy až zbytečně nadšený a kvůli tomu tedy i schopný tolerovat určité nedostatky či vyloženě hlouposti zkrátka jen proto, že mám pro danou věc určitou slabost, tentokrát jsem velmi brzy zjistil, že ne všude je pokrokovost vyloženě příjemná. Displej iPhonu totiž zkrátka dotyková ploška ovladače pro Apple TV není a při mačkání softwarových tlačítek má člověk taky úplně jiný pocit než když si může zmáčknout klasické „klikací“ tlačítko. Co naplat, že z hlediska funkčnosti se s fyzickým ovladačem k Apple TV iPhone zcela shoduje, když z něj člověk nemá ten pocit komfortu, na jaký byl zvyklý.
V pokusu jsme pokračovali ještě dalších několik dní, které se však nesly ve stejném duchu – tedy mnohdy až nervozitě kvůli tomu, že ovládání televize je zkrátka stejné, ale přesto jiné a dlouhodobě nekomfortní. Určitá „fyzičnost“ a intuitivnost, kterou si člověk užije právě při interakci s ovladačem, zkrátka extrémně chyběla a já se tak místo dalšího trápení rozhodl druhou generaci Siri Remote přeci jen koupit. A jak jsem s ní spokojený asi není třeba jakkoliv rozmazávat, jelikož bych ve výsledku jen přepsal předešlé řádky, avšak negativní fráze bych překopal na pozitivní. V ruce mám totiž z hlediska ovladatelnosti opravdu přesně to, co mám i na displeji iPhonu, ale právě díky určité odezvě ovladače (byť naprosto triviální ve formě zpětného rázu tlačítek a tak podobně) je ovládání Apple TV rázem mnohem příjemnější, tedy alespoň pocitově.
Celá má minizápletka mi přijde s odstupem času jednak vcelku úsměvná, ale hlavně poměrně zajímavá z toho úhlu pohledu, že na jednu stranu jsou na mnoha místech vypouštěny fyzické prvky na úkor prvků digitálních senzorových, ale na druhou stranu je tu stále celá řada věcí, která zkrátka nemá bez fyzických prvků tak úplně smysl z hlediska uživatelského komfortu. Nebavíme se přitom jen o ovladačích k televizím, klimatizacím, žaluziím či podobným prvkům. Vždyť i takový automobilový gigant jako je Volkswagen před pár dny přiznal, že experimenty s dotykovými tlačítky na volantech poslední generace Golfu byla hloupost a od příštího roku nasadí u Golfů opět fyzická tlačítka. Je tedy evidentní, že ne vše moderní je vždy dobré, přestože si to leckdy myslíme. Stačí totiž mnohdy i krátký test a člověk si hned uvědomí, jak mu je s „pravěkými“ tlačítky dobře.
Já používám iPhone pro ovládání Apple TV roky a nemám s tím nejmenší problém, přechod z ovladače na iPhone a zpět je naprosto bezproblémový. Horší je ovladač od Samsungu, miliony zbytečných tlačítek a to ještě leckdy dělá něco jiného, než by člověk čekal.
Každopádně kromě fyzické odezvy lze Apple TV plnohodnotně ovládat přes iPhone a není to absolutně žádný problém, je to stejné jako na HW ovladači.
ten nový Remote je fakt povedený, za mě určitě je to mnohem ergonomičtější než iPhone.
Akorát ty nové nemají gyroskop. Tzn např asfalt si s ním nezahrajete.
Prodal bys mi ten nefunkcni ovladac? Sun mi ho shodil ze stolu na dlazbu a mam praskle sklo.
Tak proto iphone 15 nebude mít tlačítka na boku. Bude k tomu ovladač.
Take mam problemy s ovladacem u nove Apple tv. Neustale se odpojuje nebo nereaguje. Po doporucenych krocich funguje dva dny normalne a pak zas vypadky zacnou na novo. Na iphonu ji normalne ovladat muzu, ale nevim, proc bych mela mit apple tv, kde je evidentne neco spatne, kdyz nemuzu pouzivat originalni ovladac. Zrejme budeme reklamovat a autorovi doporucuji totez. Soude dle komentaru ze zahranicnich zdroju je to u nove Apple tv celkem casty problem, takze nejspis vyrobili varku zmetku a nevim, proc jim ulehcovat praci, ze ten problem budu ignorovat a ovladat to mobilem…