Psal se rok 2003 a Apple na WWDC představil něco, co bylo na tu dobu opravdu revoluční a to zejména po stránce designu. Světlo světa totiž spatřila webkamera iSight. Mnozí z vás možná tento název znáte i z vašich prvních MacBooků nebo iMaců, protože Apple právě názvem iSight označoval první integrované kamery v těchto počítačích a to až do roku 2010, kdy se jim začalo říkat FaceTime kamery. Samotná externí kamera iSight, na kterou se dnes podíváme, se začala prodávat v roce 2003 a v nezměněné podobě se prodávala až do roku 2008, kdy byl její prodej bez jakéhokoli nástupce ukončen. Respektive nástupci se staly integrované kamery přímo v počítačích Applu.
Z hlediska hardware se jedná o kameru s rozlišením 640×480 pixelů s rychlostí závěrky 30 snímků za sekundu, s možností automatického ostření od 5 centimetrů do nekonečna a také s velmi dobrý clonovým číslěm f/2.8. Právě možnost ostření od pěti centimetrů z kamery dělal něco unikátního. Nebyla jen klasickou webkamerou určenou na konference přes iChat, ale jednalo se o kameru, která mohla být využívána i pro výzkum. Objevovala se například v laboratořích, kde si vědci mohli ukazovat svoji práci nebo ji mohli zaznamenávat. Kamera se dodávala s velmi dlouhým FireWire kabelem a jak svým tvarem, tak tím, jak ji Apple prezentoval, se skutečně jednalo o kameru, se kterou jste se mohli pohybovat nad celým pracovním stolem a natáčet mnohem víc, než jen svůj obličej při hovorech. Kamera nabízí také integrovaný mikrofon, který však od začátku nenabízel nějak extra dobrý zvuk. To se ale změnilo v roce 2005, kdy Apple vydal aktualizaci firmware a ta přinesla výrazné zlepšení zvukového záznamu.
Fotogalerie
Tím nejzajímavějším na celé kaměře je design a množství příslušenství, které i na rok 2003 a Apple bylo nadstandardní. Samozřejmě dříve Apple ke svým produktům rád přibalil doslova kde co, ovšem abyste získali takové množství stojánků bylo i na tu dobu nadstandardní. K dispozici byl jak držák na umístění kamery na monitor s možností upravovat jeho sevření dle tloušťky monitoru, ale také redukce pro tento držák, stejně jako pro držák sloužící k postavení kamery na stůl, vertikální nalepovací držák a aby toho nebylo málo, nechybělo ani plastové pouzdro na samotnou kameru. Apple tedy opravdu nešetřil a ať už jste se rozhodli umístit kameru kamkoli, měli jste k tomu patřičné příslušenství. Samozřjemě nechyběl ani FireWire kabel a příslušená dokumentace.
Co se designu týká, na tom je zajímavé v podstatě unibody tělo, respektive tubus, ve kterém se ukrývá celá elektronika. Perforovaný je tubus kvůli mikrofonům, nikoli kvůli chlazení. Kameru je možné zapnout a vypnout pomocí otočení přední čočky a nechybí ani zelená dioda upozorňující na nahrávání.I přesto, že v roce 2003 byl hliník u Applu ještě opravdu v plenkách a Apple z něj vyráběl prakticky jen profesionální stroje, tak i do kamery za 159€ dokázal použít tento materiál s extrémní pozorností a přesností, troufám si říct na úrovni současných počítačů. Celá kamera navíc nabízí mechanismus, díky kterému je možné ji otáčet kolem své osy a zároveň naklánět dle potřeby.
Zajímavostí pak je, že zatím co samotná kamera zabírá v podstatě jen prostor, v hliníkovém těle který není perforovaný, tedy zhruba 1/5 celého těla kamery, zbytek místa je vyhrazen pro dvojici mikrofonů, které již tehdy – v roce 2003 – nabízely potlačení okolního ruchu. Bohužel i když kamera, kterou mám, je zcela funkční, nemohu vám nabídnout fotografie nebo videa přímo z kamery, protože nabízí připojení výhradně přes FireWire 400, kterým moderní počítače již samozřejmě nejsou vybaveny. I když kamera neměla zcela špatné parametry, trpěla tím, že byl obraz oproti realitě zpožděn o 120 milisekund. Ostatně na to, jak kamera fungovala se můžete podívat v následujícím videu.
Fotogalerie
Naprosto chápu, že pro někoho to může být kus bezcenné elektroniky, který by měl skončit na skládce, ovšem já jsem toho názoru, že právě kamera iSight je jedním z opravdových designových skvostů od Applu a mít ji doma na poličce rozhodně není nic, za co bych se měl stydět, zvlášť když dělá pohled na ni radost. Jsem rád, že jsem vám mohl iSight představit a zavzpomínat na ni i přesto, že je dnes již prakticky nevyužitelná a to nejen kvůli jejímu portu, ale především rozlišení, které je u dnešních kamer zcela na jiné úrovni. Ovšem v roce 2003 mi bylo čerstvě 14 let a dovolit si utratit takové peníze za kameru bylo mimo realitu, navíc s ohledem na to, že o čtyři roky později jsem za stejné peníze, za které se iSight prodávala, koupil celý PowerMac G4 včetně klávesnice, myši a displeje a rozjel jsem na něm LsA.
