Přestože bych se neoznačil za uživatele, který o svou elektroniku ve formě MacBooku či iPhonu přehnaně pečuje a čistí ji dennodenně nejrůznějšími prostředky a technikami, vzhledem k tomu, že se jedná o mé každodenní pracovní nástroje, v čistotě je samozřejmě udržuji. Přeci jen, pracovat s ušpiněnými produkty je spíše odpudivé nežli produktivní – tedy alespoň v mých očích. Přesto si však mí kolegové začali v posledních týdnech stěžovat na to, že mě při telefonátech “nějak špatně slyší”. To je přeci hloupost, říkal jsem si a myslel si o tom svoje – kor v případě, kdy jsem na jejich konci “drátu” slyšel hluk zvenčí, na plné otáčky točící se pračku či tekoucí vodu. Tyto nářky mi však začaly postupem času celkem vadit a já proto začal pídit po řešení, jak problém vyřešit.
Hledání zádrhele nebylo nakonec přespříliš dlouhé. Vylučovací metodou jsem se totiž poměrně rychle dopídil toho, že za horší snímání mého hlasu může interní mikrofon iPhonu. Když jsem totiž s týmem volal přes AirPods, což dělám v naprosté většině případů, hlas jsem měl mít jasný a zřetelný. Při pohledu do zdířek mikrofonu na mém telefonu bych ale přísahal, že jsou v rámci možností čisté a že jim nečistoty ve snímání hlasu nebrání. Servisovat se mi ale telefon samozřejmě nechtěl a tak jsem se rozhodl, že ač s nejistým výsledkem, výdechy mikrofonů vlastnoručně vyčistím a tím si tak de facto vyčerpám poslední řešení, na které jsem si troufnul.
Můj čistící setup byl poměrně jednoduchý – dřevěné párátko s ostrým hrotem, kovová jehla a IPA nebo chcete-li Isopropylalkohol v kombinaci s vatovou tyčinkou. Čištění spodních zdířek telefonu jsem zahájil párátkem, které se mi však příliš neosvědčilo, protože byl jeho hrot až zbytečně velký a já se tak neměl moc šanci dostat až ke spodní “mřížce”. Sáhl jsem tedy po kovové jehle a extrémně opatrně jsem začal kroužit po vnitřním obvodu výdechu, což z něj začalo odlupovat miniaturní nečistoty. Ty jsem následně setřel suchou vatovou tyčinkou či je vyfoukl ústy a takto pokračoval až do chvíle, kdy už se nečistoty neukazovaly. Poté jsem opět extrémně opatrně očistil podobným způsobem i krycí mřížku výdechu. Zapomeňte na jakékoliv píchání či cokoliv podobného. Klíčová je v tomto směru jemnost a trpělivost, protože je klíčové krycí mřížku neporušit.
Jakmile jsem z povrchu mřížky “obrousil” nebo chcete-li odrbal nečistoty, které na ní byly usazené (a které skutečně nebyly ve chvíli, kdy byly usazené, prakticky vidět), odstranil jsem je opět odfouknutím v kombinaci s vatovou tyčinkou. Tu jsem následně navlhčil IPou a výdechy jí lehce otřel. Zde znovu platí, že je potřeba maximální jemnost a znalost pojmů “navlhčit” a “namočit”. Vatička nesmí v žádném případě v IPě plavat a nesmí být namočená ani tak, že by z ní IPA kapala. Vaším úkolem totiž není nečistoty vyplavit, ale spíše odstranit poslední mikrozbytečky, které na telefonu zůstaly. Cokoliv jiného je nežádoucí a ve výsledku i nebezpečné.
Ačkoliv si možná z předešlých řádků myslíte, že jsem nakonec z výdechů mikrofonů dostal nečistot až až, pravdou je, že jich bylo naprosto zanedbatelné množství, které ani po jeho vydolování v mých očích nevypadalo jako něco, co mi mělo výrazně zhoršit snímání hlasu. Když jsem však krátce po vyčištění vyzkoušel testovací telefonát, protistrana mi řekla, že mě slyší stejně jasně, jako když mluvím z AirPods, což mě velmi mile překvapilo. Pokud vám tedy na maximální kvalitě snímání vašeho hlasu záleží, určitě na čistotu mikrofonů telefonu pamatujte a věnujte jí pozornost i v případě, že se vám zdají na první pohled jako naprosto čisté. Preventivní (a hlavně opatrné) pročištění vám totiž zajistí 100% výkon mikrofonu za každé situace.