Je tu konec ledna a s ním i náš tradiční souhrn novinek na Apple Music. Co tedy v prvním měsíci roku 2021 dorazilo do jablečné streamovací služby a zároveň stojí za poslech?
Mohlo by vás zajímat
Celeste – Not Your Muse
Předloni vyhrála Brit Award i BBC Music Award, v obou případech kategorii pro objev roku. Nyní Američanka dlouhodobě působící v Británii Celeste konečně vydává debutovou desku Not Your Muse. Dopředu varovala, že nepůjde ani tak o rádiovou muziku jako spíš osobní vypověď, ale i tak jde o hudbu čistou, krásnou, precizně nahranou a oproti jiným ženským popařkám Celeste přidává dekády prověřenou soulovou nadstavbu jak z vrcholných let Motownu. A ten hlas je prostě kouzelný.
Album si můžete poslechnout zde
Passenger – Songs for the Drunk and Brokenhearted
Nejuplakanější písničkář v popmusic je tu s další deskou. Od roku 2014 vydává album každý rok a kupodivu pořád má co nabídnout, i když už se opakuje tak, jako kdyby celý život zpíval jednu písničku o čtyřech akordech. Passenger ale nikdy nebyl hudební inovátor, jeho síla tkví v propojení s publikem, v navázání kontaktu při vystoupeních a snadno zapamatovatelné skladby s texty o trápeních, která známe všichni, jsou pro to jako stvořené. Navíc je odzbrojujícně upřímný a nezapomíná na své buskerské kořeny, takových songwriterů v popmusic moc není. 100% výdělku z desky jde neziskovkám, které v rozvojových zemích obnovují zničené lesy.
Album si můžete poslechnout zde
Balthazar – Sand
Belgické kapele Balthazar se podařilo prorazit na mezinárodní scéně a dneska v evropském altrocku patří mezi nejslavnější hudebníky Beneluxu. Páté studiové album jejich kvality potvrzuje: je v tom chytlavost a hravost Tame Impala, ale taktéž stará škola evropské kontinentální alternativy 70. a 80. let. Balthazar můžou hrát v baru i headlinovat obří festival a pořád budou přesvědčiví, zábavní a hlavně dokazují, že i jinak trochu izolované regionální scény dokážou nabídnout světový indierock.
Album si můžete poslechnout zde
Steven Wilson – The Future Bites
Často narážím na stesky, že současná scéna už nepřeje autonomním hudebním géniům a časy, kdy muziku obohacovali hudebníci jako Peter Gabriel, David Bowie nebo Kate Bush jsou dávno pryč. Částečně je to pravda, současný hudební průmysl hledí jiným směrem, ale třeba takový Steven Wilson nese hrdě pochodeň artrockových solitérů dál. Jeho nová deska The Future Bites kašle na to, co dneska hrají rocková rádia. Wilson je reinkarnace hudební svobody, kdy se progrockové kapely nebály nahrávat desetiminutové skladby, zároveň si prošel moderní evolucí ostrovního rocku od britpopu po indie a místo kudrlinek preferuje přímočarost. Za mě jedna z desek letošního roku.
Album si můžete poslechnout zde
Weezer – OK Human
Deska, která vznikla jakoby mimochodem, protože původně plánovanou studiovku Van Weezer stále odsouvá koronavirus kamsi dál. Přesto na půlhodinové OK Human nejsou žádná béčka, snad jen piano tu tentokrát hraje větší roli místo kytar. Klasici amerického gympláckého rocku Weezer podobně jako Passenger tak trochu hrají to samé pořád dokola, ale právě kvůli tomu je má ráda celá jedna generace odkojená hity jako Buddy Holly nebo Hash Pipe. Frontman Rivers Cuomo vloni oslavil padesátku, ale z jeho hlasu byste to nepoznali. Jako kdyby nestárl, stejně jako hudba Weezer.
