Sobota 21. dubna byla ve znamení španělské ligy. Večer plný očekávání, blížilo se totiž v pořadí 219. El Clasico.
Pro nezainteresované pozorovatele se jednalo pouze o zápas mezi FC Barcelonou a FC Realem Madrid, ale pro fanoušky těchto dvou klubů to byl den D. Pro správné fandy přestaly existovat jiné televizní programy. Přítelkyně, manželky, dokonce ani milenky neměly na televizi nárok. Na programu byl pouze očekáváný duel.
Před střetnutím měly oba týmy historicky shodně po 86 výhrách, tudíž se hrálo i o prvenství v této statistice. Větší atraktivitu duelu ale dodával pohled na tabulku La Ligy. Barcelonští koukali na záda Bílému baletu, ztráceli totiž čtyři body. Kdyby Barcelona vyhrála, stáhla by náskok na rozdíl jednoho bodu. V opačném případě by značně pomohla Realu na cestě k titulu, do konce soutěže totiž zbývají čtyři kola. Real by mohl slavit titul po několika letech.
Trenéři Guardiola i Mourinho velmi dobře věděli, že jde o hodně.
V sestavách obou týmů nemohli chybět hlavní tahouni. Messi i Ronaldo usilovali o korunu krále střelců. Před tímto zápasem měli shodně po 41 gólech.
0:1 – V 17. minutě zápasu zahrával Real Madrid jeden ze svých rohových kopů. Centr byl přetažený až na zadní tyč, kde hlavičkoval Pepe, toho Valdéz ještě vychytal. Míč se však odrazil do skrumáže, tam se nejlépe zorientoval Khedira.
1:1 – Gaurdiola stáhl nevýrazného Xaviho a poslal na hřiště Alexise Sanchéze. Tomu stačila pouhá minuta pobytu na hřišti a bylo vyrovnáno. Po závaru před brankou Casillase se k odraženému balónu dostal právě Sanchéz a rázem byl stav v 70. minutě srovnán. Guardilola se mohl radovat, jak mu střídání vyšlo.
2:1 – Běžela 73. minuta a Mesut Özil našel krásnou přihrávkou Ronalda. Ten se výzvy nezalekl, zachoval chladnou hlavu a v souboji jeden na jednoho překonal Valdése.
Přiznám se, že jako fanoušek Realu Madrid jsem celý týden doufal ve vítězství svého týmu. Byl jsem si vědom síly Katalánců, obzvláště když hrají doma. Po celý průběh zápasu jsem však obdivoval takticky propracovanou obranu Realu. Jistě, Barcelona prokázala svojí ofenzivní sílu a neustále si hledala prostor pro průnik. Držela i častěji míč na svých kopačkách (73 %). Pro fanoušky jsou však důležité pouze góly a tím pádem i výsledek. V tomto zápase jich Real nastřílel více a vykradl vyprodaný Nou Camp.
Duely mezi Barcelonou a Realem jsou vždy vyhrocené, padá spousta žlutých karet, sudí musí často sáhnout i k vyloučení. Tento duel byl však z mého pohledu paradoxně poněkud výjimečný, rozhodně klidnější.
V následujících dnech oba týmy čekají odvetné zápasy Ligy Mistrů. Probojují se Barcelona i Real do finále a nabídnou nám tak možnost užít si osmé letošní El Clasico? Na to si budeme ještě muset počkat. Již teď se však nemohu dočkat dalšího duelu.
