Snad jako každý si večer pustím televizní noviny v domění, že se dozvím něco zajímavého. Něco nového ze světa a dostanu informace o dopravních nehodách. Jenže první co na mě vyskočí je naše paní Kočí. Její tahanice před soudem. Doopravdy nechápu, co tím sleduje, když podala soudy tři důkazy proti sobě? U další zprávy si oddechnu, mluví se o ptacích. Konkrétně o kolibříkovi. Jenže, ani se nestačím divit! Promítají k tomu fotky Béma a hned zase mluví o nějakém „mazánkovi“. Pan Janoušek srazil nějakou ženu a pak chtěl utéci před policií. na veřejnost se až nyní po devíti letech dostávají odposlechy z jejich rozhovorů. Hned v další reportáži se na mě směje pan Nečas, který sám dorazil na zasedání své strany.
A co na to veřejnost? Většina je zhnusena a nechce chodit volit. Jiní zase věří, že se našim pánům politikům vyjasní a přijdou k rozumu. Jiní zase doufají v zázrak, kdy se objeví archanděl Gabriel a vyžene všechny politiky z vlády. A ostatní radši ani politické dění nesledují, protože si nechtějí kazit den.
A tak se ptám: „Není na čase začít něco dělat? Nenechat vládu lidem, kteří se ani nedokáží domluvit ve své straně? Nebo těm kteří si za podivně získané peníze kupují drahé domy a auta? Proč se „tunelují“ státní zakázky? Protože v tom jedou všichni. Ti co o tom vědí z toho mají taky profit a ti druzí o tom nevědí protože berou úplatky od svých straníků. Samozřejmě je zde i pár normálních politiků, ale to je spíše rarita!“
Můžeme za této situace naší vládě věřit? Ke komu se máme v této krušné době obrátit?
Jenže jaké je řešení? Co máme jako občané dělat? Snad další defenestraci? Či něco jiného? A co by jste dělali vy?
