Zavřít reklamu

Současná omezení zavedená vládou přidělávají nejednomu obyvateli České republiky vrásky na čele. Jednak jsou poměrně nepříjemná z hlediska běžného života, a zároveň výrazně dopadají na ekonomické fungování státu. Vláda se proto ve spolupráci s celou řadou expertů připravuje na ostré spuštění takzvané chytré karantény, díky které bychom měli začít již relativně brzy alespoň částečně žít jako před několika týdny, byť s koronavirem vedle nás. A jelikož je tato novinka poměrně zajímavá i z hlediska technického a může se promítnout do života nejednoho z vás, pojďme se na ní podívat blíže. 

Zjednodušeně by se dalo říci, že chytrá karanténa bude při boji proti šíření koronaviru kombinovat lidský faktor s moderními technologiemi. Jejím mozkem bude aktivní informační centrum, ve kterém budou sedět proškolení lidé a pomocí moderních technologií vytvářet mapy pohybu nakažených osob. Moderními technologiemi myslíme v tomto směru zejména data o poloze uživatele od mobilních operátorů a data o používání platební karty od bankovních institucí. Díky nim budou moci specialisté sestavit mapu místa, na kterém se nakažený člověk pohybovat, což by mu mělo pomoci v označení potenciálních lidí, se kterými přišel do kontaktu a kteří by tedy mohli být nakaženi. Pro sestavení digitální mapy je nicméně nutné, aby nakažený člověk, který bude s aktivním informačním centrem v kontaktu, poskytl souhlas. Pokud tak neučiní, mapa jednoduše nevznikne a trasování lidí, se kterými přišel do kontaktu, by bylo tím pádem mnohem složitější. 

Dá se říci, že chytrá karanténa nezpůsobí revoluci v tom, jakým způsobem se budou zachycovat potenciální nakažení, ale v tom, že se bude jejich zachycení dít velmi rychle. Veškeré trasování měli totiž doposud na starosti hygienici, kteří na to však již jsou vzhledem k narůstajícímu počtu nakažených v České republice krátcí. Aktivní informační centrum má však být schopné díky digitálním mapám ve spolupráci s nakaženými zanalyzovat tisíce potenciálních nakažených denně, což by mělo šíření koronaviru pomoci zastavit. Česká republika se tedy nevydává stejnou cestou jako například Slovensko, které chce své občany nakažené koronavirem sledovat přes mobilní telefony a to bez jejich souhlasu (což se však samozřejmě dá s ohledem na závažnost celé situace pochopit). 

Pokud se celý koncept chytré karantény ukáže jako spolehlivý, znamenalo by to jediné – útlum přílivu nových pacientů nakažených koronavirem a tedy i snížení bezpečnostního rizika pro lidi v České republice. Díky tomu by tak mohla začít vláda pozvolna uvolňovat některá svá opatření, jelikož by zkrátka vzhledem k vynikajícímu trasování nakažených byla nadbytečná. Testovací provoz novinky by měl být započat zhruba do čtrnácti dnů, přičemž po dvou týdnech testovacího provozu by začala chytrá karanténa běžet naostro. Po Velikonocích bychom tak mohli čistě teoreticky opět alespoň částečně okusit chuť svobody. 

Dnes nejčtenější

.