Pokud jste zvyklí pracovat dlouho do noci, velmi pravděpodobně máte na svých noteboocích, tabletech či smartphonech nastavenou funkci Night Shift či jí podobné, které mají za úkol eliminovat po setmění vyzařování modrého světla, jenž ovlivňuje naše biologické hodiny a může mít za následek například nízkou kvalitu našeho spánku. Podle vědců z Manchesterské univerzity to však nyní vypadá, že omezení vyzařování modrého světla displeji a jeho nahrazení světlem žlutým (respektive přebarvení displeje do teplejších tónů), kterým elektronika modré světlo “přebíjí”, může mít ve výsledku ještě horší dopad na naše biologické hodiny, než fungování bez Night Shiftu.
Výsledky nového výzkumu, který se dostal do povědomí lidí díky magazínu The Guardian, jsou do značné míry zarážející. Vyplývá z nich totiž to, že na biologické hodiny má zřejmě mnohem větší vliv jas displeje než samotné barvy a že negativní vliv modrého světla na biologické hodiny je při nízkém jasu nižší nežli vliv žlutého světla, které je při Night Shiftu využíváno. Pokus byl sice prováděn “jen” na myších, nicméně vědci připouští, že vliv na lidi je zřejmě stejný nebo minimálně podobný. “Myslíme, že existují skutečně dobré důvody věřit tomu, že takto fungují i biologické hodiny u lidí,” uvedl tvůrce experimentu, doktor Tim Brown. Vysvětlení jeho teorie je přitom svým způsobem banální. Denní světlo je žluté, soumrak a tma naopak modrá až černá. Právě tyto barvy mají zřejmě biologické hodiny (minimálně v případě myší) zafixovány a reagují na ně tak, jak ukázal pokus – tedy v případě využití modrého světla u nízkého jasu například nesníženou kvalitou spánku. Biologické hodiny by totiž měly být díky modrému světlu nastaveny na soumrak a noc – tedy čas ke spánku.
Ačkoliv je studie velmi zajímavá, zatím je jí třeba brát alespoň částečně s odstupem. Na potvrzení Brownovy teorie bude totiž samozřejmě potřeba ještě velká spousta různých pokusů, které se mohou protáhnout klidně i na několik let. Ani samotné potvrzení teorie navíc nemusí nutně znamenat, že vám vypnutí Night Shiftu spánek zlepší. Biologické hodiny každého z nás totiž samozřejmě tikají jiným způsobem a univerzální recept na jejich „údržbu“ neexistuje.
Všem krásný žlutý den 😂
„…výzkum byl prováděn jen na myších…“ … je potřeba číst dál? Studie o vlivu modrého světla na lidi existují. Proč by je měla negovat studie vlivu světla na myši? Ufff…bulvárek…
U paření her do pozdní noci na nějaký filtry jebem. Hlavní je aby hra běžela ve 4K na ultra detaily i s ray tracingem. A až nám z toho jebne, tak s tim nic nenaděláme no.
Ty seš kretén
“Myslíme, že …” hmm dobrýýýý 😁
Až na to že celý článek je úplně mimo 🥴. Má to v první řadě šetřit oči, což mobily s androidem tutu funkci (filtr modrého světla) mají už celkem dlouho 😁.
Tak že, asi nový objev 👌
“Denní světlo je žluté, soumrak a tma naopak modrá až černá”. Tak blbost je, ze denní světlo je žluté. Je prostě bílé, to je definice bílé. Sice vidíme žluté slunce na modré obloze, protože jsou to doplňkové barvy, ale pořád je celkové světlo bílé. To je vidět na mracích, že nemají žádnou barvu, tedy jsou čistě bílé nebo šedé. Asi tak. Pokud jsou večer červánky, tak bude světlo asi spíš červené. Červené slunce způzobují fyzikální důvody (atmosféra). Tma jako absence světla je černá a nemá žádnou barvu. Zbývá noční slabé světlo způsobené měsícem. V oku citlivější tyčinky než čípky vidí pouze černobíle. Jinak osobně jsem si nikdy nevšiml, že by tma resp. přítmí byla někdy do modra. Není k tomu ani žádný fyzikální důvod. Celkově bude ten článek zřejmě jedna velká pitomost. :-)
Jeste vetsi pitomost nez clanek, je vas komentar.
Napsal jsem tam chybně jednu věc, kterou jsem si neuvědomil a kterou musím opravit (kvůli sobě, nikoliv kvůli tobě, Tome). A to situaci při západu/ východu slunce. Když je slunce za obzorem, tak zbyde pouze modrá obloha než přejde do černa. V tu chvíli je “denní světlo” skutečně modré. Jenže je tak slabé, že bílou budovu už nevidíme modře kvůli citlivosti oka. Proto jsem napsal, že jsem si nevšiml, že by šero bylo modré. No a proč je vlastně obloha modrá? Je to část slunečního spektra (bílého světla), které se rozptyluje v atmosféře. Jinak Tome, znáš princip aditivního a subtraktivního míchání barev a čím je tvořena viditelná část světla, co to znamená doplňková barva, jak fungují filtry, proč třeba hědá barva není spektrální barva a jaký je rozdíl mezi barvou a čistou spektrální barvou? Spíš bych se tě asi měl zeptat, čemu z toho nerozumíš?