Pravděpodobně jste v posledních dnech zaznamenali onen velký humbuk kolem události, která se velmi tučný písmem zapsala před 50 lety do dějin lidstva. Poprvé v historii se podařilo dostat člověka na cizí vesmírné těleso a následně ho vrátit živého a zdravého zpět. Šlo o úctyhodný výkon, který i dnešní optikou stále bere dech. Zejména vezmeme-li v potaz, s jakou technologií bylo tohoto milníku docíleno.
Mohlo by vás zajímat
Mise Apollo 11 skončila úspěšně, Američané si mohli v rámci vesmírných závodů (kde se jim příliš nedařilo) připsat to nejdůležitější vítězství. Zítra to bude přesně 50 let od doby, kdy noha člověka poprvé vstoupila na povrch Měsíce. V souvislosti s tím se v poslední době objevilo mnoho článků, pořadů a dalších informací, které na toto výročí nějakým způsobem reagují. Jedním ze zajímavých témat je to, s jakou technikou se přistání na Měsíci podařilo, resp. jaké počítače inženýrům a kosmonautům pomáhaly.
Podíváme-li se například na naváděcí modul Apolla 11 (Apollo Guidance Computer, AGC), díky kterému byla celá mise úspěšná, jeho specifikace jsou téměř k smíchu. AGC například disponoval pouhými 32 768 bity operační paměti. To je číslo, které je v dnešní době vlastně nepředstavitelné. Pokud vezmeme v potaz to, že 8 bitů dává dohromady 1 byte, velikost operační paměti je tak jen 4 096 bytů, tedy 4 KB. Současná generace iPhonů disponuje operační paměti o velikosti 4 GB, což je milionkrát více.
Co se týče úložiště, uvnitř AGC se nacházel ROM (read-only) modul s kapacitou 72 KB. Porovnáme-li tuto hodnotu s moderním iPhonem s kapacitou 512 GB, jedná se o násobek více než 7 milionů. Z hlediska výpočetního výkonu jako takového, zde není porovnání tak jednoduché, neboť jak čip v ACG, tak procesory Ax v iPhonech, pracují na zcela odlišných principech. Pro zajímavost můžeme uvést, že procesor v ACG byl nastavený na pracovní frekvenci 0,43 MHz, zatímco čipy v moderních iPhonech jsou nataktovány na 2 490 MHz (neboli 2,5 GHz). Čistý nárůst ve frekvenci je tak zhruba 100 000 větší. Na některých zahraničních webech se kdysi objevily přepočty výkonů pro porovnání a (dnes už) stařičký procesor A8 (iPhone 6 a 6 Plus) byl výkonnější v řádu několika desítek milionů. Procesor Apple A8 by tak teoreticky dokázal navádět až 120 milionů misí současně. Takováto porovnání jsou však spíše pro zajímavost.
Fotogalerie
Je logické, že za 50 let došlo k obrovskému technologickému posunu vpřed. Na tom by nebylo nic tak neobvyklého. Co je však daleko zajímavější je to, s jakou technikou a s jakými možnostmi se před 50 lety podařilo to, co o čem se posledních 40 let už jen mluví. Poslední lidské stopy se na Měsíci objevily v roce 1972, od té doby po jeho povrchu člověk nechodil. Je až s podivem, že na další podobnou výpravu musíme stále čekat a to i přes obrovský pokrok v technologiích, který se od poslední „měsíční procházky“ odehrál. Skoro by se chtělo říci, že s dnešními technologiemi, znalostmi a schopnostmi by to mělo být mnohem snazší.
A taky 120 milionkrát výkonnější než Android
Co je to ten Android? To je jako nějaký telefon? To asi ne, že. Pokud to porovnáváš s Nokií 1 tak určitě, ale srovnání s S10 nebo Zenfone 6 už tak slavné nebude, spíše naopak.
Pc co tam bylo pouze zpracovalo primitivní algoritmy a odeslalo je ke zpracování do řídícího centra na Zemi a zpět. Jen tak mimochodem.
>>>Je až s podivem, že na další podobnou výpravu musíme stále čekat a to i přes obrovský pokrok v technologiích, který se od poslední „měsíční procházky“ odehrál. Skoro by se chtělo říci, že s dnešními technologiemi, znalostmi a schopnostmi by to mělo být mnohem snazší.
To proto ze amici v skutecnosti nikdy na mesici nebyli.
ry si dobry keket
Kolikrát výkonější jsou AW4?