V momentě, kdy se rozhodnete pro KEF, rozhodnete se vstoupit do světa vysokého Hi-Fi. Britská společnost působící na trhu od roku 1961 totiž vždy vyráběla pouze špičkové reproduktory. Dost dlouho se jednalo o reproduktory pro klasické zesilovače, tedy takzvaně pasivní, ovšem v posledních letech se ani KEF nevyhnula vlna moderního přenosu zvuku a my se tak máme možnost podívat na KEF LSX Wireless Music System. Jedná se o levý a pravý reproduktor, které podle mého názoru většina uživatelů použije jako audio pro svůj počítač nebo je umístí do ložnice/ obývacího pokoje. KEF LSX totiž disponují prakticky všemi možnostmi přenosu zvuku, které existují a já už se nemohu dočkat, až vyzkouším, jakou kvalitu dokáží nabídnout. Právě díky možnostem připojení se skvěle hodí nejen k počítači nebo jako bezdrátové reproduktory k přehrávání z iPhone, ale například také k herní konzoli nebo televizoru.
Jako vždy, pojďme se i tentokrát nejprve podívat na samotný design reproduktorů. Ty jsou poměrně malé, velikost každého z nich 240 x 155 x 180 mm a váha pak 3,5 kilogramu. Celé tělo je v podstatě obšito textilií, kterou v přední a zadní části nahrazuje vysoce kvalitní plast. Konstrukce je pevná a kvalitní. Reproduktory se dělí na takzvaný Master, ke kterému se připojují kabely a z něhož se zvuk buď bezdrátově nebo kabelem šíří do reproduktoru s označením Slave. Master reproduktor nabízí ze zadní strany tlačítka pro párování se Slave, párování s Bluetooth a také pro reset nastavení. Kromě tlačítek zde najdete také veškeré výstupy a vstupy, kterými reproduktory disponují. Spodní část reproduktorů je pak kovová, vybavena nejen čtveřicí gumových podložek, ale také závitem. Pomocí toho můžete reproduktory pevně spojit se stojany nebo různými držáky reproduktorů, které KEF taktéž nabízí. Princip je stejný jako v případě uchycení fotoaparátu na stativ.
Přední strana reproduktorů pak nese samotný výdech, který vypadá jako turbína tryskového letounu. Samozřejmostí je pak malé logo KEF a v případě Master reproduktoru také kruhová dioda, jenž vás informuje o stavu připojení zdrojů zvuku. V balení kromě samotných reproduktorů naleznete taktéž dvojici napájecích kabelů, ethernet kabel s pozlacenými koncovkami a příslušnou dokumentaci. Pokud budete reproduktory vybírat, máte k dispozici pět různých barev s označením Black, Olive, Blue, Maroon a Gloss White.
Co se připojení reproduktorů ke zdroji zvuku týká, máte téměř všechny současné možnosti. Pokud preferujete kabely, máte možnost použít klasický AUX vstup, optický vstup nebo Ethernet kabel. V momentě, kdy se rozhodnete, že kabely používat nechcete, jediné, co stačí připojit, jsou dva kabely do zásuvky, kterými připojíte k elektřině jeden i druhý reproduktor. Ty se navzájem propojí bezdrátově nebo máte možnost použít dodávaný ethernet kabel s pozlacenými koncovkami a propojit jím oba reproduktory. I tak však máte volný ještě jeden ethernet vstup do master reproduktoru a můžete nadále využít připojení zdroje zvuku pomocí ethernet kabelu. Nechybí ani výstup pro připojení subwooferu, kterých má KEF v portfoliu hned několik. Zvuk lze bezdrátově dostat do reproduktorů pomocí 2.4GHz/5GHz Dual-band Wi-Fi nebo pomocí Bluetooth 4.2 s podporou aptX kodeku. Reproduktory však dosahují takové kvality reprodukce, že pokud máte kvalitní nahrávky, doporučuji připojit je navzájem ethernet kabelem a poté připojit zdroj zvuku pomoci optického kabelu. Samozřejmě musíte mít skutečně dobrý sluch, abyste poznali rozdíl, ovšem jistota je jistota a máte tak zaručeno, že posloucháte hudbu v co nejlepší možné kvalitě.
Fotogalerie
Chci je slyšet všechny!
Možná se budete smát, ale první, co jsem si pustil je nové album od Tafroba, na kterém si ujíždím již od Vánoc. Upřímně řečeno, miluju Tafroba, na druhou stranu si nedělám iluze o tom, že zrovna brněnské studio, ve kterém nahrává, dokáže na CD dostat ten nejlepší zvuk co lze vyprodukovat. Když jsem poprvé slyšel moji nejoblíbenější Dennis Rodman, myslel jsem, že si snad reproduktory dělají legraci. Písničku jsem poslouchal v AirPodech, v Bentley, kde mám Naim audio, v reproduktorech Klipsch připojených k iMacu, ale až do chvíle, kdy jsme si ji poslechl na KEF, jsem ji v podstatě neslyšel. Tafrobův nezaměnitelný hlas byl stejný jako když jsme spolu kdysi dávno kecali naživo, beat mi snad dokázal změnit srdeční tep podle rytmu hudby a ačkoli mám v celé pracovně nábytek z masivu, kde každý stůl váží padesát kilo, hudba dokázala rozvibrovat celý prostor.
Když tohle dokáže Tafrob, co asi tak dokáží nejlepší studia na světě, napadlo mě. Pouštím Gold Digger od Kanyeho Westa, kde celou písničku prolíná zpěv v pozadí, do kterého Kanye rapuje a do toho všeho je zde poměrně rychlý beat. Nic se neslévá, nic nezaniká, naopak vše slyšíte přesně tak jak to Kanye chtěl. Každému jednomu tónu lze rozumět, můžete jej pochopit a dokážete jej vnímat v kvalitě, kterou jen tak nezažijete. Každé Kanyeho slovo pak pulzuje místností a vy si jej můžete vychutnat. OK, celou dovolenou mi v léte hrála v autě Nicki Minaj a protože jsem najel 3000 km, mám ji naposlouchanou jako nic. Pouštím, co jiného než Barbie Dreams a užívám si, jak vyniká její flow, hlas a vše. Nicki je prostě vedle mě a jediné, co tu chybí, je její zadek, jinak bych se snad zamiloval.
Nejen rapem je člověk živ, a tak si vzpomínám na Pink Floyd a geniální The Wall. Bože, ještě dnes mi běhá mráz po zádech, když si vzpomenu, jak jsem s tátou byl na Rogeru Watersovi v Praze a teď? Teď stojí Roger doslova vedle mě a já vnímám každý tón z jeho kytary, každé nadechnutí a mám pocit, že když otvírá pusu, aby vydal další hlásku, slyším i to otevření pusy. Reproduktory jsou neskutečně přesné a umělci neodpustí skutečně nic. Na druhou stranu, pokud je to však pan umělec typu Rogera Waterse, dokáže jej reprodukovat tak neuvěřitelně přesně a živě, že si i hudbu, kterou jste slyšeli milionkrát opět užijete.
Chci víc, chci naprostý vrchol reprodukce, chci slyšet, jak strká Marián Varga do kláves sirky, aby držely tón! Pouštím Collegium Musicum a vychutnávám si to v naprosté dokonalosti. Mariána jsem naposledy viděl hrát na náměstí v Bratislavě, když zemřel prezident Havel. Když slyším první tóny, mám pocit, že tam opět stojím a vidím, jak pokládá prsty na klávesy. Víte, ani vlastně nevím, co mám o KEF LSX z hlediska zvuku napsat, ale věřím, že po tom všem vám bude stačit, když řeknu, že dostanou umělce k vám domů a uspořádají váš vlastní koncert. Jsou tak neskutečně živé, přesné a vyladěné, že si užijete každý jeden tón.
Resumé
Investovali jste desítky tisíc do počítače od Applu, postavili jej na stůl z masivu a nyní jen tak sedíte, kocháte se svojí pracovnou a přemýšlíte, co ji chybí? Co tak si představit, že si nebudete při práci nebo kdykoli, kdy vás to jen napadne pouštět hudbu, ale že si uspořádáte koncert. Za ty roky jsem slyšel nemálo reproduktorů, dokonce i těch skutečně skvělých, ale KEF je všechny strká do kapsy. Samozřejmě si za zvuk, který vydávají zaplatíte tři desítky tisíc, ovšem věřte mi, že každá jedna koruna stojí za to. Pokud navíc nemilujete kabely, zde vám pro poslech bohatě stačí pouze zapojit levý a pravý reproduktor do zásuvky a přenést zvuk v podstatě jakýmkoli v současné době dostupným způsobem. Pokud chcete absolutně maximální kvalitu, propojíte oba reproduktory pomocí ethernet kabelu a připojíte zvuk přes optický port. Nic lepšího už udělat nelze a pokud máte kvalitní nahrávky v bezztrátové kvalitě nebo na CD, budete v sedmém nebi. Mimochodem nekoupí někdo moje Klipsch, které jsem měl do teď na stole? Vyměnil jsem je totiž za KEF LSX.
XD 30 Klacku za tyhle bednicky XD ne dekuji :)
Nikdo tě nenutí
nutí ho clanek
Jakože mám vyhodit i HomePods? 😱
Recenzia pekná, ale The Division Bell a Roger Waters? To hrajú tie reproduktory tak dobre, že je tam počuť gitara človeka, ktorý sa na tom albume nepodieľal? 😂
Ojebabrávač Zavřelko môže písať o svjích „pahudbových zulukafroch“ a nie o Floydoch!!!
Reproduktory nejsou osazeny “vrutem” ale “závitem”. Pro vruty musíte do hobbymarketu :)
Co naplat, technika jde dopredu, ovsem objem beden proste nenahradi, stejne tak rozmery reproduktoru.
Roger Waters působil v Pink Floyd do roku 1985 a Division Bell vydali v roce 1994.
Takže na tu kytaru hrál pan David Gilmour.
Nic proti Romane, nechtěl jsem se vás dotknout, ale proč mažete komentáře, díky kterým by mohl být článek zajímavější a pro čtenáře ještě užitečnější? Jen jsem doplnil a poukázal na fakta. Díky Honza.
V pořádku, díky za reakci. Jen jsem chtěl pro čtenáře doplnit info, že přední strana neobsahuje “samotný výdech” ale měniče, či reproduktory. Výdech basreflexu je naopak umístěn na zadních stranách reproduktorů – to by také mělo čtenáře zajímat, kvůli umístění vůči zdi za reprosoustavami.
Měniče jsou navíc koaxální, tudíž obsahují středobasový i výškový měnič ve stejně ose pro ideálně homegenní zvukové pole. A to ještě umocňuje hvězdicový difuzor, který lépe rozkládá vyzařování jinak úzce směrového výškového měniče.
Jinak chválím za recenzi hardwaru audia, kerého je jako šafránu.
dneska je to uplne nekde jinde hhhh
KEF velmi doverne poznam. Ich koaxialne usporiadanie menicov je typicke. Ich bedne hraju dobre, ale skoro 1000€ slovom tisic to si deleji prdel ne?
Mám vyhodit svoje Sonus Faber Amati Tradition?