Apple nás svými gesty občas přesvědčí, že nemá jen smysl pro technologie, ale i pro životní prostředí, historii a ostatní důležité lidské hodnoty. Velká touha prosadit obnovitelné zdroje energie, uctění Jobsovy památky postavením stejnojmenného divadla v Apple Parku nebo zavedení velmi příjemných kurzů pro své zákazníky, ve kterých je chce Apple obohatit o zkušenosti s produkty a dopřát jim nevšední zážitky. Přesně tohle jsou hodnoty, které jsou úplně mimo technologického ducha a ukazují lidskost a snahu o zlepšení světa této pozoruhodné společnosti. A k tomu určitě patří i šetrné zacházení s historií, která se váže k jablečným významným místům.
Jedním z těchto míst je bezesporu prostranství v Cupertinu, na kterém vyrostl rozsáhlý komplex budov futuristického vzezření, známější pod názvem Apple Park. A právě toto místo v sobě nese zajímavý historický odkaz, který se Apple alespoň částečně rozhodl zachovat.
Příběh stodoly Glenndening
Na rozlehlém placu nalezneme jedno odlehlejší místo, které se svou architekturou vymyká všem ostatním stavbám. V oknech futuristického kampusu se totiž tím směrem odráží obraz staré stodoly, jejíž tradice sáhne už více než sto let. Je s ní svázán zajímavý příběh, o který bychom se s vámi rádi podělili.
Stodola Glenndening byla vystavěna už v roce 1916. Pozemky, na kterých stojí, patřily rodině Glenndeningů, která se do USA přistěhovala někdy v padesátých letech devatenáctého století. Tehdy ještě mladí Robert a Margareth Glenndeningovi byli Skoti a příchodem do městečka Cupertino se rázem staly prvními evropskými obyvateli. Manželé se ve městě usadili a začali si budovat nový domov.
V roce 1851 začali hospodařit na 160 akrech holé půdy. V té doby neměli ještě žádné peníze, a proto byli nuceni spát ve stanu. Postupem času se však jejich hospodaření začalo vyplácet a za získané peníze si postavili dům, kolem kterého pěstovali nejrůznější plodiny. Tehdy se však v Americe vyvíjelo právo a s tím byly spojené nejrůznější patálie ohledně nemovitostí a pozemků. Jedna taková věc potkala i Glenndeningovi. Původní majitel pozemku, který se k němu doposud nehlásil, najednou vznesl nárok na půdu a majetek. Glenndeningovi byli nuceni pozemek za na tu dobu nekřesťanské peníze vykoupit. Kvůli tomu se samozřejmě zadlužili a poslední splátku byli schopni odevzdat až po smrti manžela v roce 1868.
Celý pozemek byl po smrti otce rozdělen mezi jeho ženu a děti. Všichni na pozemku hospodařili po svém, nicméně zemědělský duch se rodiny držel pořád. Na šedesáti akrech se postupem času vystřídalo třeba sadové hospodářství a pěstování a výroba sena. Postupem času se však sourozenci svých zemědělských plánů vzdali a vše prodali svému bratru Johnu Leonardovi Glenndeningovi. Ten na pozemku vybudoval malou firmu, pro kterou vystavěl právě v roce 1916 stodolu jakožto její hlavní sídlo.
Mnoho majitelů, jedna stodola
Stodola a pozemky kolem ní byly rodinným majetkem až do roku 1964. V těch letech totiž místní firma začala skupovat místní nemovitosti. Na nich potom až do skoro sedmdesátých let provozovali zemědělskou činnost, až ji nakonec zcela ukončili. Za ty léta však všechny okolní budovy kromě stodoly zbourali. Pozemky pak prodali společnosti Hewlett-Packard a Ridgeview, které na ni vystavěly rozsáhlý kancelářský park. Stodola byla celou dobu zachována a využívána jako skladiště a místo pro pořádání zaměstnaneckých pikniků.
Pozemky se pak na počátku tohoto století dostaly do rukou jablečné společnosti, která na nich vystavěla futuristický Apple Park.
Stodolu stavaři šetrně rozebrali a po různých úpravách terénu, základů a okolí opět složili do původního stavu. I když nebyla stodola nikdy chráněna nějakými zákony a ani nepatřila do historického dědictví, obyvatelé Cupertina stáli o její zachování. Starosta Cupertina dokonce požádal Tima Cooka, aby stodolu kvůli její historické a lidské hodnotě zachoval.
Apple jejich přáním vyhověl a kus historie na svém pozemku zanechal. Ve stodole hodlá ukládat sportovní vybavení pro své zaměstnance a zařízení pro úpravu terénu.
Doufáme, že se vám příběh líbil a přišel vám zajímavý alespoň tak, jako nám. Určitě totiž dokazuje, že i ty nejlepší technologické společnosti s nadčasovým myšlením si uvědomují odkaz starší doby. Za toto gesto si totiž určitě zaslouží uznání, přesvědčila nás totiž opět o své lidskosti.
Zdroj: businessinsider
Jo, příjemné čtení :) Hezké gesto od Applu :)
Steve Jobs tvrdil, že chce dělat výrobky dostupné všem. To se mu poněkud vymklo. Sám za sebe mohu říct, že kdybych nebyl majetnější mám dnes pouhý Android jako mnozí jiní .. že nechali stát starou stodolu? To mi přijde jen jako pozlátko …
Veľmi milý príbeh s dobrým koncom.
Chybka v článku: Rok 1851 jsou padesátá léta devatenáctého století, ne dvacátého. Jinak od Apple hezké gesto.