Pamatujete si na vaše první setkání s technologií Wi-Fi? Abych byl upřímný, já ne. Tato skvělá vymoženost moderní doby nám usnadňuje život snadným připojením k internetu, které není de facto ničím omezeno (samozřejmě až na velikost pokryté plochy). Nyní bezdrátové sítě bereme spíš jako samozřejmost a jakýsi standard, který vypovídá například o úrovni podniku. Tušíte ale, čeho všeho je vlastně Wi-Fi síť schopná?
Německému studentovi fyziky Philippu Hollovi se podařil vcelku husarský kousek. Za pomoci jeho vedoucího bakalářské práce dokázal sestrojit Wi-Fi skener, který dokáže zobrazovat objekty ukryté za stěnou. Ano, chápete to správně. Tento skener dokáže se solidní přesností zobrazit objekty ve vedlejší místnosti. A co je největší bomba? Jediné, co je k tomu potřeba, je síť Wi-Fi.
„Wi-Fi přenosem v podstatě můžete skenovat vybraný pokoj. Pokud je na stole třeba šálek kávy, uvidíme nezřetelný předmět, nicméně náznak tam bude. Ale tvar člověka nebo psa na gauči takhle můžete získat. Vlastně úplně každého objektu, který je větší než 4 centimetry, což není vůbec špatné,“ hodnotil Holl svůj objev v rozhovoru pro businessinsier.
Podle slov nadějného mladého fyzika se zatím jedná pouze o prototyp, nicméně potenciál do budoucna má podle něj vcelku solidní. Proto bude na jeho dalším vylepšení intenzivně pracovat, aby odstranil všechny mouchy a přístroj vyladil k větší přesnosti.
Skvělý vynález nebo zdokonalení starého produktu?
Podle dostupných informací je tato schopnost vidět skrz stěny známá už delší dobu, nikdy však nebyla v takto pokročilé fázi. Doposud byl totiž největším výkřikem této technologie pouhý 2D obraz místnosti. Holl však říká, že jeho metoda je o mnoho lepší. Ostatně o tom svědčí i to, že díky zaznamenávání mnohem většího množství signálu získává o několik úrovní kvalitnější obrázky, než tomu bylo u jeho 2D předchůdce.
Hollova metoda se odlišuje od ostatních několika významnými způsoby a to ji dělá právě tak inovativní. Tyto metody však zní vcelku banálně. Nicméně v jednoduchosti je síla a mladému fyzikovi patří všechen můj obdiv.
První změnou je použití dvou antén. Jedna anténa je stabilně umístěna na jednom místě, druhá se pak pohybuje. Tyto antény však nemusí být vůbec velké. Podle vynálezce úplně postačí i antény ze smartphonu.
Druhá změna je v záznamu signálu. Antény totiž krom intenzity zaznamenávají i fázi (vlastnosti světla vycházející z informace, že jde o vlnu)
A konečně, třetí fází je samotné vkládání informací do sebe. Signály z obou antén jsou totiž současně přiváděny do počítače, jehož software už získané údaje zpracuje a vytvoří výsledný obraz. Jestli jste nic z toho moc nepochopili, nezoufejte. I pro mě je to spíše příběh ze série science-fiction. Každopádně software funguje tak, že dá velký počet získaných 2D obrázků, které získá právě pohybem pohyblivé antény a informací o světle, do sebe a zázrak je na světě.
Zveřejněné fotografie se vám nemusí zdát úplně přesvědčivé, nicméně ukazují opravdovou funkčnost. Podle slov Holla by po vyladění mohl vynález sloužit například při záchraně lidských životů při přírodních katastrofách. Též by mohl hodně ulehčit práci policie, která by mohla tímto způsobem skenovat podezřelé domy.
Zda se však v budoucnu něco z toho uskuteční je ve hvězdách. Studentovi však za jeho husarský kousek patří obrovský respekt.
