Zamysleli jste se někdy nad tím, jak absurdní je dnešní svět? A že celý náš život ovlivňuje možná tak málo korporací, že byste je napočítali na prstech jedné ruky? V Čechách a na Slovensku možná ještě v tomto ohledu pokulháváme. Ne, že by to ale v tomto případě bylo na škodu. Právě naopak. Představme si, že celý svůj dosavadní život žijeme například v Americe. V zemi nekonečných možností, v zemi svobody a snů. Zapomeňme teď na finance a ostatní starosti a zapřemýšlejme se.

Je tohle opravdu americký sen?

Ráno nás probudí řinčení budíku. Přesněji řečeno, probudilo nás řinčení inteligentní asistentky od Applu, kterou ještě s kruhy pod očima umlčíte a poprosíte ji, aby vám zahrála vaši oblíbenou ranní hudbu. Oblečete si župan a cestou do kuchyně ještě požádáte Siri o přípravu kávy, která se vám udělá ve vašem chytrém kávovaru podporující HomeKit. Usedáte ke kuchyňskému stolu a s hrůzou v očích zjišťujete, že vám zrovna došlo burákové máslo! Ale ani tohle není problém, je tu přeci Amazon. Přemýšlíte, jestli si necháte máslo doručit dronem, nebo obyčejným kurýrem. Dnes na tom ale nesejde, do práce zrovna moc nespěcháte.

Čekání si zkrátíte brouzdání po zprávách na Googlu. Přeskočíte teroristické útoky, povodně na Bali, největší upečenou pizzu v Itálii a dalších tisíc článků. Nakonec totiž stejně skončíte na Trumpovi a jeho eskapádách. Ostatně, v tomhle se od Ameriky zase tolik nelišíme, jeden takový Trump nám přeci také sedí na Hradě. O tom našem se však nepíše ve Washington Post, které vlastní Jeff Bezos z Amazonu, ale v MAFŘE Andreje Babiše. Vidíte ten rozdíl? Já taky ne.

Dopoledne vám zazvoní FaceTime a přátelé si s vámi domluví oběd. Otevíráte obratem Google a vybíráte z restaurací, které vám on sám nabídne. Ale jak se tam dostanete? Žádný problém, je tu přeci Uber. Vidíte, zase ten Google, Uber je totiž investován hlavně ním.

S přáteli se konečně setkáváte a usedáte ke stolu. Hlavním tématem konverzace je vaše nedávná návštěva Louvre. Ale jak to vlastně ví? Vyskočilo to na ně z Facebooku. A kdo by přeci řešil, že jste to tam vlastně ani nedali vy? Vždyť to stejně ničemu nevadí.

Dojedli jste, loučíte se, voláte Uber a vracíte se zpět do svého smart bytu. Usedáte k vaší obrovské televizi a pouštíte si Netflix. I ten je ale úzce propojen s Amazonem, takže jsme vlastně pořád ve stejném okruhu společností. Ale televize vás moc nebaví, zkoušíte se zabavit jinak. Berete do rukou telefon a spouštíte vaši oblíbenou aplikaci. Ale počkat, není to náhodou iPhone? Aha, není. Je to telefon s Androidem, takže zase ten Google. A to je teprve brzké odpoledne…

Opravdu tohle chceme?

Zastavme se. Vážně chceme, aby pár vybraných společností kontrolovalo a nějakým způsobem udávalo průběh našemu životu? Jasně, můžeme to brát tak, že nám to ulehčuje život. Můžeme to brát i tak, že jsme díky Googlu chytřejší, díky Facebooku socializovanější a věci s iOS a Androidem nám dělají prostě jednodušší život. Nic z toho nás neobtěžuje, nic z toho nám není na škodu. Neudělaly z nás tyto společnosti ale spíš více uzavřené a netolerantní osobnosti? Neoddalují nás od vnější reality právě jejich snahou nám vše ulehčit a zrychlit? V našich životech vznikly vstupem těchto vymožeností velké mezery. V tomto případě je zcela jedno, jaký na to máte názor právě vy. Fakt je ten, že vstupem internetu a celkově působením dnešní doby začalo například školské vzdělání v mnoha aspektech postrádat smysl. Tištěná média jsou též v obrovském úpadku. Určitě vás teď napadá, co všechno vlastně ještě tyto technologie hrstky monstrózních korporací změnily.

Tyto technologie nám spíš než ulehčení života nabídly další alternativy. Jste mizerný kuchař a spálíte i vodu na čaj? To přeci není žádný problém. Vařit vás sice ani za mák nenaučíme, doporučíme vám však tisíc kvalitních restaurací. Proč byste vůbec chtěl vařit, ulehčete si život! A pokud se vám už ani nechce z domu, taky to není žádný problém. Naši jídelní kurýři (hádejte, pod jakou společnost spadá Uber Eats) vám co nevidět jídlo dovezou.

Myslím si, že je to spíše o uvědomění si, že všechny alternativy opravdu ku prospěchu věci nejsou. Nebo mi chcete tvrdit, že když mě baví malovat a místo štětce a plátna si sednu před počítač a budu myší jezdit po monitoru, ukojí to moji potřebu stejně dobře? Rozhodně to ulehčí případné přípravy a uklízení, rozhodně je to rychlejší ale je přesně tohle vždy potřeba? Nebylo by lepší se někdy spíše zastavit, nadechnout a uvědomit si, co vlastně od života chceme a čekáme?

Moc nad světem

Nikde není napsáno, že právě tyto skupiny nechtějí nějakým způsobem „vládnout“ světu a ovládat ho se vším všudy. Vždyť ty řádky, co jste před chvílí četli, jsou přesně nalajnované. Umožňují nám sice do jisté míry vybočit z cesty a vybrat si, ale i ten výběr už může být třeba „předvybraný“. Antimonopolní zákony a podobné věci se snaží tuto myšlenku nějakým způsobem vymýtit či alespoň eliminovat, je to ale opravdu možné? Není systém prorostlý už tak moc, že už je pozdě?

Vraťme se třeba k již zmiňovaným médiím. Nebudeme si nic nalhávat. Všichni víme, že se v médiích objeví jen to, co nějaká vyšší instance povolila. Masy lidí jsou velmi zdařile manipulovány už jen tímto. Proč by tedy nebylo možné nějakým sofistikovaným způsobem ovládat tyto masy i pomocí našich technologií? Osobně mi totiž životy některých lidí přijdou dost stereotypní. Můžou dělat sice každý den úplně jiné a nové věci, ty staré a zaběhnuté však nemění a dělají je den co den. Pokud se na to zaměříte podrobněji, ty opakující se věci jsou právě věci spojené s technologiemi či něčím, co by jistým způsobem opravdu náš život korigovat mohlo. Nepouštějme se ale ještě do větších konspirací, spíš se nad tím jen zamysleme.

Mark Zuckerberg ve službách USA

Před časem se třeba objevila zajímavá informace o zakladateli Facebooku. Ten by údajně měl spolupracovat s americkou vládou. Znovu opakuji, vztah by neměl být založen na povolování například vynucených vstupů do databází ale přímo na dobrovolném soustavném dodávání milionů informací a poznatků. A tohle by byl celkem problém, nemyslíte? Facebook má denně 1,28 miliardy aktivních uživatelů. Facebookovskou aplikaci má na svých telefonech nebo tabletech většina lidí, takže jejich pohyb je bez problému monitorován. Většina těchto lidí má také neomezený přístup k internetu a k informacím, takže jsou společně v jednu chvíli velmi snadno zmanipulovatelní například nějakým  hoaxem. Můžeme si pak být jisti sami sebou?

Pokud do tohoto systému jednou vkročíte, je téměř beznadějné, že se odtud dostanete. Zrušit si účet? Stejně zanechá stopy, navíc ho můžete kdykoliv opět aktivovat. Váš systém může být některými jeho součástmi stejně zanešený, i když už celek ve svém přístroji nemáte. A opravdu si myslíte, že právě ty náhodné součásti odinstalovaného systému jsou neškodné a neschopné pracovat jednotlivě?

Stojíme nad propastí

Zkusme se tedy teď na chvíli zastavit, nadechnout se a zavřít oči. Snad jste ty oči opravdu nezavřeli, ještě byste totiž měli těch pár řádků dočíst. Ale zpět k věci. Prvním důležitým bodem je uvědomění si, jak obrovský vliv mají tyto společnosti na náš život a jak moc ho řídí a zasahují do něj. Druhým bodem je samotná snaha vystoupit z tohoto začarovaného kruhu. Žijeme ve svobodné společnosti, takhle se to přeci všude říká a prezentuje. Tak v ní opravdu žijme! Platíme nesmyslné poplatky, děláme nesmyslné věci, žijeme mnohdy nenaplňující život.

Všude kolem nás je stres, násilí, zloba a každý si hraje jen na svém písečku. Na druhé straně jsou pak firmy, které vydělávají nechutné peníze a jejich ekonomika je tak propletené, že se v ní ztratíte už za první smyčkou. A přesně tyhle firmy jsou ty, co řídí světový chod. Nebuďme ovce, dělejme si své názory a neplaťme za naší neznalost. Napadlo vás třeba někdy to, proč vlastně tak dobře fungují bezplatné služby? Odpovídáte, že jsou přeci zdarma. Vážně? Třeba si je koupíte spíš za své osobní informace, za informace z vašeho PC a za svůj budoucí život. Nevinné informace získané těmito aplikacemi vám přeci nabízí ty restaurace, které byste mohli díky informacím z vašeho PC ocenit nejvíce a servírují vám reklamy na věci, které vyhledáváte též nejvíce.

Doufám, že teď už před sebou ten koridor, který vám postupně tyto obří společnosti budují, vidíte. Zkusme se tedy opravdu všichni na chvíli zastavit, zhluboka se nadechnout a zamyslet se.