Zavřít reklamu

Jsem ten poslední člověk na světě, který by si dovolil mluvit Applu do businessu. Ostatně to co vydělá moje firma za život vydělá Apple dřív než dočtete tento článek. Přesto mi to nedá a jednu věc už pár let, nechápu. Rozumím totiž tomu, že když Apple uvedl vůbec poprvé procesory z řady „M“ a nahradil jimi do té doby používané Intely, chtěl vše dávkovat postupně a logicky začít tím nejméně výkonným ap okračovat až k tomu nejvýkonnějšímu. Ovšem už u M2 měl z mého pohledu udělat přesný opak a ukázat jako první M2 Ultra, obzvlášť v situaci, kdy už všichni věděli, jak je možné M procesory spojovat a vytvořit tak modely Pro, Max, Ultra.

Apple na místo toho, aby začal například řadu M4 tím, že uvede M4 Ultra a dal jej do Mac Pro, za 3 měsíce dal Max a Pro do MacBooků Pro a Mac Studio a poté M4 do Mac mini a MacBook Air, dělá to naopak a uvádí procesory od nejslabšího po nejvýkonější.Problém je v tom, že skoky ve výkonu mezi generacemi jsou tak obrovské, že se stává, že Mac Pro s procesorem M3 je méně výkonný než Mac mini s procesorem M4 a to i přes to, že M3 v Mac Pro je Ultra, zatím co v případě Mac mini je M4 jen základní čip. Majitelé těch nejdražších strojl, často profesionální uživatelé, kteří výkon umí využít, tak musí řadu měsíců mít procesor, jenž je méně výkonný než ten jenž najdeme v 10x levnějším počítači.

Samozřejmě je pravda, že Mac Pro není jen o výkonu, ale o rozšiřujících slotech, chlazení, portech a tak dále ,ovšem výkon je zkrátka několik měsíců menší, než ten u Mac mini. Stačilo by přitom, kdyby Apple otočil pořadí, v jakém uvádí nové procesory na trh a nejdnou by dávalo smysl, že nejdražší počítače mají vždy to nejvýkonnější.

Dnes nejčtenější

.