Pamatujete si ještě na dobu, kdy mobily nebyly připojené k internetu, neexistovaly neomezené tarify a každý odeslaný znak měl de facto svou cenu? Byla to doba, kdy se kreativita při psaní zpráv musela vměstnat do 160 znaků, a kdy jsme hledali způsoby, jak posílat SMS zdarma. Jednou z populárních cest byl internet – tehdy ještě poměrně nový a neprozkoumaný prostor. Já coby ročník 1996 sice až tak starý nejsem, nicméně na doby rozmachu prvních běžně dostupných mobilů si z dětství pamatuji opravdu dobře, stejně jako na má školní léta s „esemeskami“ z internetu zdarma a následně pak ICQ komunikátorem. A protože se čas od času přistihnu při tom, že naprosto žasnu, kam jsme se technologicky coby společnost dostali a že telefon, který držím v ruce, jsem si třeba před 20 lety absolutně neuměl představit a žilo se kvůli (nebo možná díky?) tomu jinak, není od věci si v pár řádcích zavzpomínat.
Mohlo by vás zajímat
Zlaté časy webových SMS bran
Na přelomu tisíciletí se začaly objevovat tzv. SMS brány, tedy internetové služby, které umožňovaly posílat textové zprávy na mobilní telefony zdarma. Pro mnoho uživatelů to byl zázrak – konečně bylo možné ušetřit kredit na předplacených kartách, který se často rozplynul při pár zprávách a jednom hovoru.
Tyto brány byly buď přímo spravované operátory, nebo je provozovaly třetí strany. Například české společnosti jako Eurotel (dnešní O2), Paegas (T-Mobile) nebo Český Mobil (Vodafone) nabízely jednoduché formuláře na svých webových stránkách. Stačilo zadat telefonní číslo příjemce, text zprávy a případně i bezpečnostní kód, aby se zabránilo zneužití.
Triky a omezení
Samozřejmě to mělo svá omezení. Často jste mohli odeslat jen omezený počet zpráv za den, někdy byla zpráva omezena reklamní poznámkou na konci textu, což ještě více zkracovalo užitečný obsah. Kreativní jedinci se naučili psát tak, aby do 160 znaků vměstnali maximum. Zkratky typu „pls“, „cu“ nebo „lol“ tehdy zažívaly svůj rozmach.
Navíc nebyla nouze o technické potíže – SMS brány často padaly, zprávy se doručovaly s hodinovým zpožděním, nebo se ztratily úplně. Přesto se jednalo o revoluci, která změnila způsob, jakým lidé komunikovali.
Revoluce na vysokých školách a chatech
Pro studenty a mladé lidi byla SMS brána příležitostí, jak být neustále ve spojení, a to i s omezeným rozpočtem. Internetová kavárna, kde jste za pár korun mohli být online, se stala centrem života. Přístup ke službě jako ICQ nebo emailu často zahrnoval i rychlé zasílání SMS přátelům.
Vzpomínáte si na legendární stránky typu „posliSMS.cz“ nebo různé pluginy do tehdejších messengerů? Byla to improvizace, která předznamenala dnešní éru rychlých zpráv na platformách jako WhatsApp, Messenger nebo Telegram.
Mohlo by vás zajímat
Konec éry a příchod chytrých telefonů
S postupem času a s nástupem chytrých telefonů s internetovým připojením začaly SMS brány upadat. Operátoři zavedli výhodnější tarify, které zahrnovaly neomezené SMS, a mobilní aplikace nahradily tradiční textové zprávy. SMS brány se tak staly spíše kuriozitou, připomínkou doby, kdy jsme museli být vynalézaví, abychom mohli komunikovat.
Nostalgie za dobou jednoduchosti
Ačkoliv dnešní komunikace nabízí neomezené možnosti – od videohovorů přes sdílení multimédií až po instantní chatování – něco na té staré době přeci jen zůstalo kouzelného. Byl to čas, kdy jsme si zprávy více vážili, přemýšleli nad každým znakem a těšili se na odpověď.
Doba internetových SMS bran byla malým, ale důležitým krokem na cestě k moderní komunikaci. A i když si dnes asi těžko představíme, že bychom se k ní vrátili, vzpomínky na ni v nás zůstanou jako svědectví technologií, které formovaly naše způsoby, jak být spolu.
Jj aplikaci Oskarek, ktera umoznovala odesilat sms pres webove brany operatoru zdarma jsem pouzival jeste pred 10 ti lety. Nicmene muj prvni „chytry“ telefon bylo MDA s Windows Mobile, ktery nejaky ten pouzitelny webovy prohlizec mel – tusim primo explorer a vzpominam si, jak nekteri lide se mne tenkrat smali, jak na mobilu mohu pouzivat internet. Samozrejme s dnesni dobou se to moc prirovnat neda, ale pouzitelne to bylo, obzvlaste pak na textove verze stranek. https://www.sunnysoft.cz/z/220ZTM-005-B/t-mobile-mda-ii-bazar.html
Taky na tu dobu rád vzpomínám, byla to doba, kdy smartphone nebyl pro každého a ostatní měli maximálně nějaké Nkové Nokie. Taky to byla doba XDA a patlání vlastních ROM.
Perfektní tam byl bubblebreaker a na multimédia Core Player. U těch prvních MDA byla ROM/RAM sdílená a uživatel si v nastavení mohl libovolně určit na co ji použije.
Ted jsou telefony maximálně blbuvzdorné a bohužel pro každého “jantara” a i ten s jejich obsluhou má občas problém.
I dnes bych bral nějakou SMS bránu, to co nabízí O2 je ale katastrofální. I pár korun bych za to dal – ale zase platit kvůli příjmům SMS několik set za jakýsi neomezený tarif nechci
Taky na to rád vzpomínám a ICQ jsem skoro obrečel, to byl můj gympl, moje vejška, moje dospívání. Já jsem starší, takže s první SMS bránou jsem se setkal až na střední, měl jsem předplacenou kartu a šetřil každou korunu. Na intru jsme měli wifinu, takže jsem z notebooku psal jako divý, ale fakt to občas vůbec nedorazilo. Živě si pamatuju, jak jsem si pořídil první paušál od Oskara, kde se dalo volat do Oskara za tři koruny za hodinu hovoru, to jsem s kamarádem z Brna volal pořád a strašně jsme si to užívali, že spolu můžeme mluvit fakt úplně neomezeně, prostě jen tak. Pak si ale taky pamatuju, že jsem volal svojí holce a ani jeden z nás si nevšiml, že ona se nachází blízko polských hranic. Pětistovkový kredit pryč, rodiče naštvaní a to jsme si vyměnili jen pár vět. A protože jsme bili oba nevidomí, musel nám na Nokiích a Ericssonech SMSky vždycky někdo číst. Což vám v patnácti s první holkou fakt nepřeju zažít. Takže kolikrát byly lepší dopisy poštou, napsané v Braillu, nebo namluvené na kazetách.