Zavřít reklamu

Zažil jsem dobu, kdy jsme při vydání Mac OS X 10.6 Snow Leopard stáli v řadě v Praze na Revoluční a čekali jsme, až si budeme mít možnost tento systém koupit. Z dnešního pohledu se to bohužel zdá až neuvěřitelné, ale opravdu byla doba, kdy se stály fronty v ČR na obyčejný operační systém. Celosvětově se pak stály fronty na nové iPhony a co víc, nejen že se stály fronty, ono se dokonce před Apple Store po celém světě nocovalo, aby byli lidé ti první, kdo rozbalí svůj nový iPhone. Největší televize na světě, jako například BBC nebo CNN, dělaly ze zahájení prodeje reportáže pro hlavní vysílání a lidé v té době Apple skutečně milovali.

Vzpomínám také na dobu, kdy se v Apple Storech dělaly svatby a ať to může znít jakkoli šíleně, bylo to přesně to, co dělalo z Applu něco jiného, něco, co lidé skutečně milovali a chtěli nejen kvůli tomu, jak kvalitní nebo zajímavé produkty Apple nabízel, ale kvůli tomu, že to byl doslova kult. Byla doba, kdy lidé čuchali po rozbalení ke krabicím od svých nových produktů, protože voněly tak zajímavě, že dokonce společnost Twelve South vyráběla dlouhé roky svíčku právě s vůní nového Macu. Ostatně její recenzi si můžete přečíst přímo v článku Recenze svíčky Inspire Mac Candle: Takto voní nový Mac!

Pro mnohé lidi to bylo šílenství a něco, co hraničilo s kultem, ovšem pro mě osobně to bylo to, co dělalo Apple Applem. Víte, vždy mi přišlo trapné, když někdo říkal, že je Apple drahý nebo je pro snoby. To platilo možná v roce 1990, ale od té doby byl prostě Apple klasická značka, která dovolím si říct, že nabízela vždy poměrně dobrý poměr cena výkon. To, co mě na ní vždy bavilo, bylo trošku toho kultu okolo. Toho, že člověk zkrátka miloval některé produkty, některé rituály spojené s jejich prodejem a něco, co měl Apple navíc a málo kdo to dokázal reprodukovat. Je pravda, že se stály fronty na novou PS2 nebo, že před pár lety se to podařilo některým brandům v rámci fashion, kde lidé také dokázali stanovat kvůli tomu, aby měli jako první limitované tenisky, ovšem Applu se to dařilo skutečně dlouhé roky.

Vím, že lidé, kteří stáli v řadě, kteří se brali v Apple Storech nebo kteří si přivoněli k nově vybalenému Macu nebyli ti, kteří tvoří miliardové obraty, ale byla to naprostá menšina ze všech, kteří dnes Apple používají. Byli to však ti skalní fanoušci, ti, kteří Apple milovali pro nějaký kult, který okolo něj často sami tvořili a za mě osobně to bylo krásné období, které se však postupně vytrácelo a dnes z něj vlastně nezbylo nic. Apple je dnes brán jako naprosto běžná značka spotřební elektroniky, kterou si někteří kupují stejně, jako si jiní kupují Samsung nebo používají Windows. Ano, samozřejmě Apple není a ve své podstatě ani nikdy nebyl ničím jiným než značkou spotřební elektroniky, ovšem byla okolo něj taková jen těžko popsatelná aura něčeho snad až tajemného, co je dnes již nenávratně pryč a já jako člověk, který jsem tuto dobu zažil a miloval, jsem si na ni zkrátka chtěl jen vzpomenout a vypsat se z toho, že mě mrzí, že je to už tak nějak za námi.

Nebo, že by nebylo? Když jsem stál na vyhlídkové terase v Apple Visitor Center a popíjel speciální Nitro Cold Brew, o kterém Apple tvrdí, že jej mají z odrůdy kávy, kterou nikde jinde na světě neochutnáte, a měl na pěně logo jablíčka se svým jménem, jako bych se vrátil v čase. Lidé, kteří přišli na tuto terasu, měli úsměv na tváři a byli šťastni, že jsou zde. Volali přes FaceTime svým rodinám a chlubili se tím, kde to vlastně stojí. Je pravda, že jen málo z nich pak zavítalo také do Infinite Loop, který je pro mě osobně mnohem zajímavější než nový Apple Park a k domu Steva Jobse, kde to všechno začalo chodí míň a míň lidí, ale pořád ještě jsou zde ti, co jsou skutečnými fanoušky. Je jich však již mnohem méně než dřív, ale stále existují, a to je sakra dobře!

Dnes nejčtenější

.