Jak jsem si (skoro) na vlastní kůži vyzkoušel, že se nevyplatí šetřit na tvrzených sklech pro iPhone

Zatímco v době tlačítkových telefonů bylo používání nejrůznějších obalů spíše raritou a ochrana displeje tvrzeným sklem či fólií pak naprosto pasé, v současnosti si bez krytu, ale zejména pak bez tvrzeného skla na displeji neumí většina z nás používání dnešních telefonů ani představit. A není se vlastně ani čemu divit. Vždyť tehdy byly telefony daleko odolnější vůči poškození (vzpomeňme třeba na legendární Nokii 3310), ale hlavně disponovaly podstatně menším displejem, který pro ně navíc nebyl tak klíčový jako je tomu nyní. Respektive, už tehdy byl důležitý, nicméně vzhledem k tomu, že byl menší, šlo jej jednak daleko hůře poškodit, ale taktéž sloužil „jen“ k zobrazování informací, nikoliv k ovládání telefonu. 

To nyní je displej telefonu jeho dominantou a zároveň tím hlavním, s čím přicházíme při jeho používání do styku, jelikož přes něj jednak konzumujeme obsah, ale taktéž telefon přes něj dotykově ovládáme. Právě kvůli tomu si tak spousta z nás plně uvědomuje jeho důležitost a snaží se jej chránit – tím spíš, když například v případě iPhonů stojí výměna displeje vyšší tisíce korun. Koupě tvrzeného skla se pak v tomto kontextu jeví jako to nejmenší, co může člověk pro svůj telefon udělat. Poměrně často se však ve svém okolí setkávám s názory, že se ochrana displeje přeceňuje a že pro ni stačí jen levná tvrzená skla z čínských eshopů namísto drahých skel od renomovaných výrobců. Hlavním argumentem je pak to, že jsou tato skla jednoduše stejná a platí se jen za značku. To si ale po svých zkušenostech opravdu nemyslím a hned vám řeknu, proč. 

Nebudu vám lhát. Ani já jsem před lety žádné rozdíly mezi drahými skly od renomovaných výrobců a levnými skly z AliExpresu a tak podobně neviděl. Na můj první iPhone, kterým byla „pětka“, jsem tedy neustále lepil skla levná, čínská s tím, že jsem s nimi byl tehdy vcelku spokojen. Displej se přes ně totiž logicky nepoškrábal a když mi telefon spadnul, sklo několikrát  absorbovalo náraz a prasklo namísto něj. Postupem času se mi však začalo zdát, že daná skla praskají víc, než je zdrávo a to i při lehkých pádech, v kapse a tak podobně. Největší problém jsem měl ale s jejich rychlým „ošoupáním“. Oleofobní vrstva z těchto skel lezla velmi rychle, což mělo za následek to, že se začaly poměrně brzy „matlat“ a ani skluz prstu po nich rázem nebyl tak dobrý, jak jsem očekával a i chtěl. 

Po přečtení nepřeberného množství nejrůznějších názorů a diskuzí jsem tedy po přechodu na novější iPhone pořídil dražší sklo, které jsem na něm měl téměř tři roky bez jakéhokoliv poškození a co víc, s oleofobní vrstvou, která stále jakštakš fungovala. Už sice nebyla tak skvělá, jako v prvních měsících po nalepení, ale stále vcelku slušně bránila usazování šmouh na displeji, stejně jako zajišťovala příjemný skluz prstu po něm. V kombinaci s odolnosti proti poškrábání a prasknutí tedy rozhodně super. 

Možná si teď říkáte, že se spokojím s málem a že vám lepší skluz prstu po displeji a menší náchylnost na šmouhy za vyhození více peněz za sklo nestojí. A upřímně, ve výsledku bych s vámi i souhlasil. To pravé „prozření“ však v mém případě přišlo později. Konkrétně, když jsem viděl, jak při pádu ze zhruba půl metru na relativně měkké linoleum tvrzené sklo za pár korun absolutně „nepodrželo“ iPhone 5c mého bratra, kterému zbyly po jeho zvednutí ze země doslova oči pro pláč. Při dopadu se totiž z displeje sklo odlepilo a zatímco zůstalo nepoškozené ležet vedle telefonu, jeho displej byl na padrť – doslova jedna velká pavučina. Oprava naštěstí tehdy nestála moc, protože se jednalo o stará dobrá LCD, za které si Apple neúčtoval nesmysl.  

Tehdy jsem si poprvé naplno uvědomil, že kdyby bylo na telefonu nalepeno něco kvalitnějšího, mohl být výsledek jiný. Podlepení skla zde totiž evidentně selhalo a šance, kterou díky němu mohl telefon dostat, zkrátka zmizela. Naštěstí mám však zkušenosti i z „druhé strany barikády“, přičemž jednu jsem prožil na vlastní kůži, druhou jsem pak na vlastní kůži až řešil. Začnu tou druhou, ve které hraje hlavní roli má přítelkyně, která s tehdy novým iPhonem 13 velmi nešikovně (avšak dle jejího vyprávění i velmi vtipně) až „filmově“ upadla venku na náledí ve chvíli, když zrovna volala s tím, že při pádu nechtěně vyhodila telefon do vzduchu a ten tak na led na dlažbě dopadl odhadem ze dvoumetrové výšky. Naštěstí však na něm bylo nalepené poměrně drahé tvrzené sklo od renomovaného výrobce, které jej podrželo. Když tedy přítelkyně dorazila po svém karambolu domů s malou dušičkou, potěšil jsem jí, když jsem z displeje telefonu sloupl rozpraskané tvrzené sklo, které její telefon zachránilo. Jeho obrazovka totiž vyvázla bez jediného škrábance. Zde se navíc sluší dodat, že stejně důležitou roli v tomto případě odehrál i kvalitní kryt. Na telefonu byl tehdy originální silikonový Apple kryt a přestože to jeho hrana odnesla naplno a kus se z ní odloupl, hliníkový rámeček telefonu zůstal bez jediného šrámu. Po pár letech jsme proto byli schopni tento telefon vykoupit u Mobil Pohotovosti jakožto kategorii A, tedy bez jakéhokoliv poškození. 

Můj osobní zážitek je pak podstatně méně adrenalinový. Jsem zvyklý pracovat nejen u pracovního stolu, ale taktéž z gauče, terasy a tak podobně, což s sebou nese občasné přenášení MacBooku a dalších věcí. Při jednom tomto transportu mi však na Mac z výšky zhruba půl metru vypadl iPhone a to zrovna tak nešťastně, že na něj šel spodní hranou a tedy dopadová plocha byla poměrně malá. Naštěstí však i tehdy bravurně zafungovalo tvrzené sklo, které bylo sice na odpis, jelikož se doslova vylomila jeho spodní část okolo rámečku, nicméně displej zařízení zůstal nepoškozený. I v tomto případě se tedy za hloupost platila velmi malá, řekl bych až zanedbatelná, daň. 

Po těchto zkušenostech už je asi každému jasné, že na svá zařízení, potažmo zařízení v blízké rodině lepím jen ověřená tvrzená skla renomovaných výrobců, protože mi jednoduše v minulosti  zafungovaly daleko lépe než skla za pár korun z Číny – a to jak v krizových situacích, tak i dlouhodobě z hlediska odolnosti oleofobní vrstvy a tak podobně. Zásoby čínských skel, které jsem doma v minulosti měl, jsem pak již pře lety porovnal v testu poškrábání opět s ověřenými, dražšími skly, přičemž i v tomto případě byla oproti nim horší. Tento výstup ale berte prosím s pořádnou rezervou, protože jsem jej prováděl ryze z osobního zájmu a pomocí toho, co jsem měl doma – tedy hřebíků a tak podobně. Netuším, zda jsem na skla vyvíjel naprosto stejný tlak a tak podobně. Dobře si ale pamatuji, že dražší skla dokázala škrábancům odolávat lépe, jelikož byl problém se do nich díky vrstvám na nich vůbec jakkoliv zarýt. To levná skla šlo škrábat vcelku rychle, protože „škrábacímu nástroji“ nekladla až takový odpor. Znovu ale dodávám, že se tehdy jednalo jen o můj vlastní testík, který byl proveden zcela amatérsky. 

Co tedy říci závěrem? Vlastně „jen“ to, že pokud byste se mě zeptali, jaké sklo na svůj iPhone či jiný smartphone nalepit, odpovím vám, že rozhodně nějaké od ověřeného výrobce. I ta se totiž dají sehnat za velmi zajímavé ceny, které jsou sice stále vyšší než skla z čínských eshopů, ale dle mých zkušeností se jim zkrátka dá věřit podstatně více. Například skla Armor od českého výrobce příslušenství FIXED se mi v posledních letech dost osvědčila jak z hlediska výdrže, tak i jednoduchosti instalace a přitom se prodávají za velmi příznivou cenu například v porovnání s PanzerGlass. Jasně, jak jsem psal výše, pády telefonů jsou z velké části o náhodě a ani sebelepší sklo vám nepomůže, pokud telefon spadne špatně. Naopak sebelevnější a sebehorší sklo může pomoci v případě, že vám telefon spadne šťastně. Myslím si však, že je vždy lepší jít štěstí naproti a pokusit se ochranu displeje maximalizovat, jak je to jen ve vašich možnostech. A kdo ví – třeba právě tohle „něco navíc“ nakonec váš displej skutečně ochrání od poškození. Pokud ne, budete minimálně vědět, že jste udělali vše, co bylo ve vašich silách.  

Ochranná skla FIXED lze zakoupit například zde