Textové zprávy jsou v dobrém i zlém téměř stejně rozšířené jako mluvený projev, což je jedním z důvodů proč stojí za to sledovat neustále se vyvíjející pravidla textové etikety. Od 3. prosince 1992, kdy byla odeslána první textová zpráva, se tato forma komunikace zařadila mezi nejpoužívanější. Pro mnoho lidí se jedná o velmi pohodlnou cestu, jak sdělit svůj názor nebo reagovat na postoj někoho jiného. Ovšem stejně jako všechny podoby mezilidské interakce může tato vést k nedorozuměním, zraněným citům nebo ještě horším věcem.
A právě zde přichází na řadu etiketa psaní textových zpráv, potažmo sociálních médií a e-mailů. Tato představuje soubor zásad chování založený na upřímném, respektujícím a ohleduplném jednání s ostatními, což je něco, co mnohdy můžeme kupříkladu v online prostoru postrádat. Zde je několik zásad a tipů jak postupovat v určitých situacích i jak předejít nepochopení.
Mohlo by vás zajímat
Nepište, pakliže řídíte
Je to staré a známé pravidlo, jehož dodržováním nejenže za jízdy předcházíte potencionálně nebezpečným situacím, které mohou zapříčinit nehodu, ale zároveň minimalizujete možný komunikační šum, k němuž může dojít v důsledku spěchu a nedostatečné koncentrace. Zrovna v tomto případě ideálně nedělejte žádné výjimky. Pokud nemůžete odolat, nechte si telefon na místě, kde na něj při řízení nedosáhnete. Slouží-li vám k navigaci a poslechu hudby, využijte možností automatického odesílání zpráv, popřípadě hlasových asistentů.
Nevystavujte ostatní situaci, kdy budou tlačeni k odpovědi, když sami řídí
Posílání zpráv někomu, kdo se zrovna věnuje řízení, je jednou z věcí, kterých je dobré se jednoznačně vyvarovat. Jestliže vám tedy někdo odpoví, že „řídí“, komunikaci ukončete a přijetí ani nijak nepotvrzujte, třeba prostým „OK“ nebo podobně. Prostě přestaňte psát textové zprávy. Jedná-li se o něco skutečně naléhavého, můžete zvážit, zda dané osobě zavolat, ale mějte na paměti, že v některých státech platí zákony omezující nebo zcela zakazující telefonování za jízdy a některým lidem za volantem nemusí být příjemné.
Mohlo by vás zajímat
Buďte struční
Ačkoli se zdá, že textové zprávy nahrazují některé jiné formy komunikace, ve skutečnosti to tak úplně neplatí. Je-li sdělení příliš dlouhé, adresát se v něm může snadno ztratit nebo jednoduše ztratit zájem. Pokud jste nabyli dojmu, že je potřeba říci vše a právě v takovém rozsahu, opět je rozumnější uchýlit se k hovoru nebo jako alternativu zvážit odeslání e-mailem, kde je možné text lépe strukturovat. To je obzvlášť významné, pakliže přikládáte důležitost tomu, aby druhá osoba reagovala. Čím více bodů na ni vychrlíte v jedné zprávě, tím menší je pravděpodobnost, že na některý z nich odpoví. V docílení stručnosti si do určité míry můžete pomoci textovými zkratkami, kterých by ovšem nemělo být příliš a zároveň si musíte být jisti, že je s nimi ten, koho jimi oslovujete, seznámen a rozumí jim.
Snažte se reagovat
Když už mluvíme o reakcích, je na místě zmínit, že většina z nás alespoň do určité míry podléhá tlaku, který vyplývá ze situace, kdy čekáme odezvu nebo máme sami s rozumným časovým odstupem odpovědět. Pro některé lidi jsou tyto chvíle skutečně stresující. Přílišné vyčkávání tak vystavuje druhou stranu diskomfortu, který může mít vliv na další vývoj komunikace. Studie ukazují, že než odesílatel začne být netrpělivý, máte na odpověď přibližně 20 minut.
Když se nedočkáte odpovědi, nenechte se vyvést z míry
V souvislosti s předchozím sdělením lze zároveň obecně doporučit opakovaně nevyzývat druhou stranu k odpovědi nebo jejímu zpřesnění. Nenechte se vyvést z míry, i když nedočkavě očekáváte reakci. S největší pravděpodobností je daná osoba zaneprázdněna nebo má jiný důvod proč nemůže nebo zrovna v tuto chvíli nechce psát. Ačkoli vás nedostatečná odpověď pravděpodobně zneklidňuje a mnozí to považují za neslušné, platí totéž pro bombardování někoho zprávami, pakliže vám dotyčný neodpovídá. Pozitivní je, že v současnosti můžete zrušit odesílání a upravovat textové zprávy, pokud vás zamrzí, že někoho obtěžujete žádostí o odpověď.
Netextujte před ostatními lidmi
V dnešní době širokých možností komunikačních platforem jsme často atakováni množstvím zpráv, přičemž reagovat na ně, může být mnohdy časově náročné, ale stejně jako se nehodí zvedat telefon během konverzace, platí to i pro posílání textových zpráv, věnujete-li se někomu jinému. Pokud se ocitnete s někým, kdo během rozhovoru nepřestane psát, je naprosto přijatelné se omluvit, dokud své psaní neukončí. Mnoho lidí může takové jednání, kdy protějšku není věnována dostatečná pozornost, vnímat jako přinejmenším neomalené. Možná jste to sami pocítili, pročež jistě stojí za zvážení, zda tomu chcete ze své strany vystavovat ostatní.
Pokud obdržíte zprávu, která není určena vám, neignorujte ji
Dojde-li k omylu a vy obdržíte běžnou textovou zprávu, která vám nebyla určena, ve většině případů platí, že je lepší ji nepřejít a odpovědět odesílateli třeba slovy: „Promiňte, špatné číslo.“ Pokud tak neučiníte, osoba na druhé straně nemá tušení, že její zpráva nedorazila správnému adresátovi. Zároveň tak dotyčného upozorníte, aby pečlivě zkontroloval na koho se skutečně obrací.
Nepoužívejte textové zprávy ke sdělování závažných či tragických informací
Ačkoli jsme si zvykli spoléhat na textové zprávy jako na běžnou a každodenní formu vzájemné komunikace, v některých případech rozhodně nejsou tím nejvhodnějším prostředkem, kterým lze sdělovat skutečně závažné nebo dokonce tragické osobní události. Je-li to jen trochu možné, taková sdělení předejte telefonicky nebo ještě lépe osobně.
Dejte najevo, že potřebujete textovou konverzaci ukončit
Zatímco při osobním kontaktu je relativně snadné poukázat na to, že potřebujete rozhovor uzavřít, a existují společenské zvyklosti, které tomu napomáhají, při psaní to často tak jednoduché není. Pokud například někam spěcháte nebo máte jiné povinnosti a konverzace se s každým příspěvkem prodlužuje, přičemž nechcete být nezdvořilí a jen se odmlčet, je na místě dát jasně najevo, že od ní upouštíte. Tím prospějete sobě i druhé straně, která tak bude vědět, že komunikace skončila, a nedojde ke zbytečnému nedorozumění.
Neposílejte osobní zprávy přes firemní servery a zařízení
Většina z nás se nejspíš podobným praktikám vyhýbá. Řešit, že jste zanechali množství osobních konverzací v pracovním notebooku, který si půjčil kolega, nebo dokonce na firemním mailu, není nic příjemného ani pro vás, ani pro ty, kteří s vámi komunikovali mnohdy nemajíc tušení, že se sdělení například o jejich náklonnosti k vám vyskytují na serverech vašeho zaměstnavatele. Jistě, máme sice přihlašovací údaje, šifrování, dvoufaktorová ověření a podobně, přesto však se ideálně těmto postupům zcela vyhněte a pro osobní komunikaci využívejte vámi vlastněná zařízení a osobní, nikoli firemní účty.
