Zavřít reklamu

Čipy Apple Silicon používané v Macích od roku 2020 jsou sice mnoha uživateli označovány za revoluční, rozhodně se však nedá říci, že by byly dokonalé po všech směrech. Majitelé strojů se základní verzí těchto čipů – tedy M1 či M2 – si totiž v minulosti poměrně ve velkém stěžovali například na to, že u nich Apple oficiálně podporuje jen připojení jednoho externího displeje (tedy s výjimkou Macu mini, ke kterému lze připojit hned dva). Leckdo by proto čekal, že se kalifornský gigant z této kritiky poučí a u třetí generace svých čipů nabídne podporu alespoň dvou monitorů i „v základu“. Nicméně se tak nestalo. 

Přestože se jeví čerstvě představené čipy Apple M3 alespoň papírově poměrně zajímavě, realita je u nich taková, že stejně jako jejich předešlé dvě generace podporují jen jeden externí displej, konkrétně pak v rozlišení 6K při 60Hz. Graficky se přitom tyto čipy oproti předešlým generacím poměrně výrazně posunuly a totéž se pak dá říci i o CPU výkonu. Navíc vzhledem k tomu, že už čip M2 umožňuje Applu na základním M2 u Macu mini promítat obraz na dvou externích displejích, kdy jeden může běžet v 6K a druhý v 5K, je více než pravděpodobné, že technicky by toho měl být Apple schopen bez větších potíží. Ostatně, i nyní lze neoficiální cestou (konkrétně přes redukci DisplayLink) k základním Macům připojit více než je oficiální počet externích displejů. 

Je poměrně velká škoda, že Apple v tomto směru nevyslyšel volání svých uživatelů a u třetí generace základního čipu řady M nenabízí i u zařízení s vestavěným displejem možnost využít připojení dvou externích portů. Přeci jen, za tři roky se čipy Apple Silicon posunuly poměrně zásadně a proto nedává příliš smysl stát právě z hlediska podpory externích monitorů na jednom místě, tedy minimálně z našeho pohledu. Pohled Applu je však evidentně jiný a „nekompatibilní“ s tím naším, ať už z jakéhokoliv důvodu. 

Dnes nejčtenější

.