Společnost Apple dosáhla úspěchu, když se bránila proti tvrzení, že porušila dva patenty na párování Bluetooth ve spojitosti se sluchátky AirPods. Nárok byl směšný, ale technicky mohl mít šanci.
Společnost One-E-Way byla držitelem dvou patentů na systém generování „jedinečného uživatelského kódu“, který je zasílán do zařízení, aby tak umožnil jeho spárování s jiným.
Když například spárujete iPhone se sluchátky AirPods, obě zařízení si vymění kódy, aby umožnila bezdrátové spojení. Patenty One-E-Way však popisují kód, který je jedinečný pro uživatele, nikoli pro zařízení. Server PatentlyO vysvětluje její postoj, kdy považuje tyto dvě věci za rovnocenné.
Společnost svůj nárok proti Applu prohrála již u okresního soudu, ale odvolala se k federálnímu, kde tvrdila, že i když jsou kódy adres Bluetooth spojeny se zařízeními, jsou tyto stále navázány na jednotlivé uživatele skrze povahu provozu. Jinými slovy, že spárování Bluetooth s konkrétním zařízením je rovnocenné se spárováním s konkrétním uživatelem, přičemž tento argument vychází z předpokladu, že každé zařízení je omezeno pouze na „jednoho uživatele“.
Jistě, v případě sluchátek do uší, jako jsou AirPods, by toto tvrzení mohlo být technicky považováno za pravdivé, protože s největší pravděpodobností jen velmi málo uživatelů bude tato zařízení sdílet s někým dalším, soudce však rozhodl, že je v tomto případě vhodné se podívat na „běžný význam“ pojmu, přičemž na jeho základě nelze říci, že jedinečný kód uživatele je totéž co jedinečný kód zařízení.
I přes velmi nepřehlednou právní formulaci, v rámci které se strany neshodly ani na konstrukci pojmu „jedinečný kód uživatele“, soud nakonec hledal spíše obvyklý význam než výklad podobný smlouvě, jež by se zaměřil více na rozpoznání záměru stran. Neboli, jsou uživatel a zařízení různé věci, i když zařízení používá pouze jedna osoba. Rozhodnutí v podobných případech, kdy se nároky opírají o změť často nejasných formulací a až absurdních argumentů, ukazují, že jsou stále spory, v nichž vítězí zdravý rozum.