Každý měsíc pro vás vybíráme tipy na zajímavé desky, které se objevily na Apple Music. A jelikož je červen již za námi, pojďme se společně podívat na to, co se ve streamovací službě Applu urodilo nového.
Mohlo by vás zajímat
Slipknot – Adderall
Slipknot jsou na scéně už přes čtvrt století, ale teprve teď vydali své první EP. Má osmáct minut a je na něm titulní skladba Adderall v šesti různých podobách. Od půlminutové instrumentálky po šestiminutový epos. Je to zvláštní nahrávka představující kapelu úplně jinak: jako těleso schopné si s jedním nápadem vyhrát ve všemožných podobách, včetně elektronického experimentování. Není to klasická deska a už vůbec se nevyrovná dalším nahrávkám Slipknot, jako jedinečná ukázka rozmanitého přístupu a přemýšlení o tvorbě ovšem funguje dokonale.
Noel Gallagher’s High Flying Birds – Council Skies
Na čtvrtém albu už se bývalý mozek Oasis autorsky úplně odstřihl od kdysi legendární britpopové kapely. Stal se z něj úplně jiný skladatel, od kterého bychom už Wonderwall rozhodně nečekali. A ani už další čekat nemůžeme. Gallagher se našel ve výpravné bohatě aranžované muzice, na desce se vystřídalo přes třicet různých spolupracovníků a hostů a na zvuku je to znát. Pořád je to silný skladatel a Council Skies nemá slabé místo, ale už to zkrátka nemá s Oasis nic společného.
King Krule – Space Heavy
Písničkář Archy Marshall vystupující pod pseudonymem King Krule roste s každou další nahrávkou. Je to jen pár let zpátky, co vystupoval v malých klubech a nyní objíždí evropské festivaly jako jedna z hlavních hvězd. S jídlem roste chuť, a tak na Space Heavy King Krule výrazně rozšiřuje zvukové i žánrové rozpětí, pryč jsou doby, kdy to byl zakřiknutý kluk s kytarou. Dnes patří mezi nejzajímavější songwritery ostrovní scény a Space Heavy je deska sice rozmanitá, ale taktéž trochu náročná na poslech, protože se s posluchačem moc nemaže.
Foo Fighters – But Here We Are
Po loňské smrti bubeníka Taylora Hawkinse to s kapelou vypadalo bledě. Na dlouhé měsíce se odmlčela nevěda, zda vůbec bude hrát dál. Definitivní odpověď přišla až před Vánoci, kdy kapela oznámila pokračování a teď otevírá novou tvůrčí kapitolu s But Here We Are. Je to deska logicky smutná, textově až depresivní, zvukově však navazuje na šťavnaté devadesátky a mísí retro zvuk s novými polohami, ve kterých jsme Foo Fighters ještě neslyšeli. Je to definitivní tečka za jednou kapitolou a zároveň první krok kupředu. Sice tu nejsou žádné hity, ale hlavně, že jsou Foos zpátky a hraje jim to pořád skvěle.
Ben Howard – Is It?
Britský skladatel Ben Howard se etabloval jako sympaťák, který dělá pop snesitelnějším. Ale debutoval už před patnácti lety, autorsky se vyvíjí a hraje se stále větší suverenitou a ambicemi. Is It? je deska na hranici experimentu a avantgardního popu. Pořád jsou tu melodie na první dobrou, ale Howard si s posluchačem hraje, zkouší jeho trpělivost a ochotu přijímat od zaběhnuté hvězdy nové věci.
Jo, trička zabalená v krabičce, ale telefony musí mít co nejmenší balení :D Mohli by být trošku konzistentní.
…v 90’s
sory to patrilo jinam