Když Steve Jobs představil 6. května roku 1998 iMac G3, významně se tak podílel na tom, že Apple, který v průběhu devadesátých let mnohdy bojoval o svou vlastní existenci, pomalu ale jistě zamířil zpět na výsluní, na kterém se úspěšně vyhřívá dodnes.
Historie iMacu se úspěšně píše dodnes, iMac G3 z roku 1998 se ale v mnohém výrazně liší od současných modelů. Zatímco současný iMac je štíhlý a poměrně rozměrný, iMac G3 se vyznačoval výrazně menšími rozměry a zaobleným tvarem. Už tehdy se ale nicméně jednalo o počítač typu all-in-one. Byl vybaven 15″ monitorem, nabízel na svou dobu obstojný výkon, skvělé funkce, sympatickou cenu, a rozhodně již na první pohled zaujal svým neotřelým vzhledem i barvami.
iMac G3 vyvolal nadšení i v médiích, která většinou obdivně psala o krásné revoluci, odvážné provokaci a nečekaných inovacích. Mnohé také překvapilo to, s jakou samozřejmostí přijali běžní uživatelé fakt, že iMac G3 postrádal nejednu z vlastností, které byly pro ostatní počítače v tehdejší době obvyklé – například klasickou disketovou mechaniku. Vzhled hrál v úspěšnosti iMacu G3 také významnou roli, a ani samotný Steve Jobs se nijak netajil tím, že na tuto vlastnost kladli v Applu při vyvíjení zmíněného modelu nemalý důraz, a barvy iMacu pochválil o něco později dokonce i ředitel „konkurenčního“ Microsoftu Bill Gates.
Z dnešního pohledu nám úspěch iMacu může připadat samozřejmý, je ale zapotřebí mít na paměti, že v době jeho vydání se Apple zrovna netěšil pověsti úspěšné společnosti. Vydání iMacu a investice do něj tak pro firmu představovala spíše risk, který se ale nakonec rozhodně vyplatil. Projekt iMacu byl zahájen prakticky ihned po Jobsově návratu do Applu v roce 1997, ale jeho úkolem nebylo vytvořit nový produkt. V konečném důsledku šlo o záchranu společnosti, která, jak Jobs později prozradil, byla 90 dní před bankrotem.
Na návratu Applu zpět na výsluní (a do černých čísel) mělo pochopitelně vliv více faktorů včetně finanční pomoci od Microsoftu, nebýt ale iMacu, návrat by se možná nakonec nezdařil.