Devadesátá léta. V mnoha směrech divoká, zběsilá, ale také fantastická doba, kdy se v mnoha směrech zdálo, že možné je vlastně všechno. Devadesátá léta minulého století dala vzniknout základům celé řady technologií, bez kterých si svůj současný život nedokážeme téměř představit. Které technologické vymoženosti byly typické pro 90. léta?
Mohlo by vás zajímat
PDA aneb asistent do kapsy
Velkým hitem se v 90. letech stala v jistých kruzích zařízení s názvem PDA – Personal Digital Assistant. S nadsázkou bychom PDA mohli označit za kapesní počítače. Jejich počátky se datují dokonce do 80. let, na skutečný rozmach si ale tyto přístroje musely ještě nějakou chvíli počkat. PDA nabízely řadu funkcí pro organizaci a produktivitu, některé modely dokonce umožňovaly bezdrátové propojení s jinými zařízeními. K dostání byly varianty s monochromatickými i barevnými displeji a širokou škálou funkcí počínaje kalendářem a adresářem přes správu dokumentů nebo dokonce přehrávání médií. Svého zástupce měla na tomto poli i společnost Apple. Její Newton ale nakonec očekávanou díru do světa neudělal, přičemž na vině byla z valné části jeho příliš vysoká cena.
Mohlo by vás zajímat
Diskety
„Omnia mea mecum porto“ – vše co mám, si nosím s sebou, praví jedno latinské rčení. Ačkoliv se příběh disket začal psát již v 70. letech minulého století, k opravdovému boomu došlo až v letech devadesátých. V této době došlo nejen ke zmenšení fyzické velikosti disket, ale také k navýšení jejich kapacity. Ta je již z dnešního pohledu nedostačující, v 90. letech ale tento nedostatek nikdo příliš neřešil. Co se nevešlo na jednu disketu, to jsme zkrátka zkomprimovali na pět, deset… dvacet disket. Mnozí z nás tímto způsobem v dětství kopírovali a komprimovali populární hry na PC, a obezřetně je přepravovali ke spolužákům (pozor na magnety!). Také v tomto odstavci nelze nezmínit společnost Apple. Právě ona totiž nakonec patřila mezi první vlaštovky, které se rozhodly dát klasickým disketovým mechanikám sbohem, a připravit se tak na éru dalších nosičů – CD-ROM.
Mohlo by vás zajímat
Vytáčený internet
Kdo měl v 90. letech internet, byl král. Zatímco dnes je internetové připojení ve většině domácností běžné, kdysi si internet mohli dovolit jen vyvolení. Do připojení, jaké známe teď, měl tehdejší vytáčený internet daleko. Pamětníci tehdejšího vytáčeného připojení jsou dodnes schopni věrně napodobit charakteristický zvuk pískání a klepání, který neodmyslitelně doprovázel připojování k internetu. Rychlost činila maximálně – a to opravdu ve výjimečných případech – desítky kb/s, a pokud se v té chvíli někdo doma rozhodl zavolat si z pevné linky, mohli jste na nějaké brouzdání rovnou zapomenout.
Mohlo by vás zajímat
Tamagoči
Tamagoči není technickou vymožeností v tom pravém slova smyslu, v 90. letech se ale jednalo o skutečný fenomén, a to nejenom mezi dětmi. Kapesní elektronická hračka původem z Japonska umožňovala svému majiteli pečovat o virtuálního mazlíčka. Tamagoči se rychle stalo hitem, a samozřejmě se dočkalo celé řady levných plagiátů z Číny. O svá tamagoči pečovaly nejen školní děti, ale také nejeden dospělý, a hračka se dokonce stala také tématem skladby tehdy velmi populární kapely Sqeezer.
Operační systém Windows 95
V devadesátých letech minulého století kralovaly domácnostem, firmám i školám tradiční stolní PC s operačním systémem Windows. Řada lidí dodnes nejraději vzpomíná na Windows 95 – vyzkoušet si je můžete třeba zde. Tento legendární operační systém se vyznačoval snadným ovládáním a relativní bezproblémovostí. V porovnání s verzí 3.1 se jednalo o obrovský skok kupředu. Operační systém Windows 95 přinesl například Průzkumníka souborů, podporu síťových funkcí, Plug & Play a spoustu dalšího.
Fotogalerie
Joooo, to byly časy
Já si vzpomínám jak na střední škole byl problém s přenosem souborů. Já měla Macintosh s první verzí USB a obrovský 4 MB flashdisk, ve škole byly diskety a já musela domácí úkoly dělat tam, protože jsem to prostě neměla jak nahrát. Jo, to byly časy, ještě že jsou pryč 😊