Zavřít reklamu

Když Apple představil první MacBook Air s vlastním čipem Apple Silicon, tak mnoho z nás bylo překvapeno tím, že nedisponuje chladícím ventilátorem. Prakticky se dá říct, že to bylo z extrému do extrému – zatímco starší Airy s procesory Intel by se bez ventilátoru usmažily, popřípadě by po pár sekundách mohly sloužit jako ústřední topení, tak novější kousky zvládají fungovat kompletně bez něj. Tohle řešení přináší pár výhod, zároveň jsou tady ale nevýhody, o kterých si je Apple samozřejmě moc dobře vědom. V tomto článku bych se chtěl podívat na 5 důvodů, proč by další MacBook Air měl chladícím ventilátorem disponovat, i když k tomu bohužel nejspíše nedojde.

Vyšší výkon

Hned první důvod je asi ten nejdůležitější – využitím ventilátoru se hardware dokáže lépe chladit, a tak dokáže poskytnout větší výkon. Přesněji nejde ani tak o vyšší výkon, ale spíše o prodloužení doby, po kterou dokáže čip pracovat na plné obrátky před tím, než se začne projevovat thermal throttling. Výkonnostní rozdíl můžeme jednoduše sledovat v porovnání Airu s 13″ Pro, a to jak u verze s čipem M1, tak i M2. Oba tyto stroje nabízí stejný čip, ale díky aktivnímu chlazení podává 13″ Pro lepší výkonnostní výsledky. Osobně si od uvedení 14″ a 16″ MacBooku Pro myslím, že si 13″ Pro svůj název a zařazení do profesionální kategorie jednoduše nezaslouží a v koutku duše doufám, že se jej Apple pouze snaží doprodat a vyřadit. Je jasné, že vedle 13″ Pro nebude mít Air ventilátor nikdy, kdyby ale došlo k vyřazení, už by se o tom dalo uvažovat.

Zvládání silnějšího hardwaru

Nejnovější MacBook Air M2 můžete pořídit buď ve verzi se základním čipem, který poskytuje 8 jader CPU a 8 jader GPU, popřípadě můžete sáhnout po verzi s 8 jádry CPU a 10 jádry GPU. Svým způsobem by se tak dalo říct, že výkonnější verze čipu by měla nabídnout o zhruba 20 % vyšší grafický výkon, jenže to není pravda. Už základní verzi čipu má problém MacBook Air M2 efektivně chladit, a když přidáte ještě dvě jádra navíc, tak nároky chlazení stoupnou. Ve skutečnosti se tak pořízení Airu M2 s výkonnějším čipem s 10 jádry GPU ani nevyplatí. Kdyby Apple začal znova využívat ventilátor, problém s lepšími konfiguracemi by z hlediska teplot nebyl.

macbook air M2 teplota

Životnost hardwaru

MacBook Air M1 dokáže alespoň lehce čip pasivně chladit, a to pomocí kousku kovu, který je na něm umístěn. Co se však týče MacBooku Air M2, tak zde čip nechladí opravdu vůbec nic, což vede k výrazně větším problémům s teplotami, než u předchozí generace. Nejnovější MacBook Air M2 bohužel nemá problém nechat teploty čipu vyšplhat až k hranici 110 °C, což je z dlouhodobého hlediska pro čip smrtící a dochází tedy ke zkrácení životnosti. Prozatím to tedy nelze vyloženě potvrdit, jelikož jsou MacBooky Air M2 stále novými zařízeními. Jestli se doopravdy za několik let objeví první zákazníci, kterým Air M2 vypoví službu selháním čipu, tak na to si ještě budeme muset počkat.

Horké tělo

Pokud jste někdy vlastnili MacBook s procesorem Intel, tak jistě víte, že i při využití aktivního chlazení topil opravdu neskutečně. Největší teploty bylo vždy možné naměřit na volné kovové ploše pod displejem, kde se procesor v útrobách nachází. S trochou nadsázky by se dalo říct, že by se v těchto místech dalo možná uvařit i vajíčko. S příchodem MacBooků s Apple Silicon jsme si mysleli, že tohle nadobro skončí, bohužel ale podobná situace přišla znova, a to právě u již několikrát zmíněného MacBooku Air M2. Pokud po něm budete požadovat výkon a dojde k zahřátí na maximální teploty, tak je teplo celého těla více než zřetelné, obzvláště opět hned nad klávesnicí. Osazení ventilátorem by tohle dokázalo efektivně vyřešit, popřípadě alespoň zredukovat.

Konec DIY řešení

Jak v případě MacBooku Air M1, tak i v případě MacBooku Air M2 se prakticky ihned po spuštění prodejů objevili uživatelé, kteří se snažili různými způsoby jablečnému počítači „pomoci“ a teploty srazit. Informovali jsme vás o tom několikrát, konkrétně bylo řešením využití podložek přenášející teplo. Ty jablíčkáři nalepili tak, aby docházelo k přenosu tepla z čipu do spodního krytu, čímž se má teplo více rozprostřít. Reálně tak došlo k navýšení výkonu o několik procent, každopádně to s sebou samozřejmě nese několik nevýhod. Prvně tímto zásahem samozřejmě přijdete o záruku a druhak se pozdějšími rozsáhlými testy zjistili, že nadměrné teplo přenesené do spodního krytu extrémně škodí baterii. Konkrétně hrozí nejen rychlejší snížení životnosti, ale klidně i nějaký větší problém v podobě nafouknutí až požáru. I když to není problém Applu, tak sáhnutím po ventilátoru by všechna tato DIY řešení ukončil.

Dnes nejčtenější

.