Recenze AirPods Pro 2 vychází symbolicky bez jednoho měsíce tři roky poté, co Apple světu představil první generaci těchto sluchátek. Pamatuji si to, jako by tomu bylo včera. Byl poměrně škaredý podzimní večer a Apple vydal zničehonic tiskovou zprávu, ve které tuto dlouho očekávanou novinku představil coby poměrně revoluční produkt. A přestože se mu svět zprvu smál za jejich cenu, velmi rychle si AirPods Pro 1. generace zamiloval, až se z nich stalo v prvních měsících stejně jako v případě prvních klasických AirPods nedostatkové zboží. Čeká však druhou generaci AirPods Pro stejný osud? Přesně tuto otázku si kladu neustále posledních pár dní, ve kterých mi dělají právě AirPods Pro 2 společnost. A nyní nadešel čas se vám na ní pokusit odpovědět formou recenze. Pohodlně se tedy usaďte, mé hodnocení AirPods Pro 2 je tu.
Vše začíná u balení
Zatímco u naprosté většiny nedávno představených Apple produktů s výjimkou Apple Watch Ultra se nemá vůbec smysl pozastavovat nad balením jako takovým, v případě AirPods Pro 2 tomu tak úplně není. Krabička jako taková sice vypadá prakticky stejně jako tomu je u předešlé generace a stejné je i uspořádání jednotlivých věcí v ní, přibyl do ní však malý, leč extrémně vítaný bonus v podobě nové velikosti silikonových špuntů. Ty jsou kromě velikostí S, M a L nově k dispozici i ve velikosti XS, díky čemuž zapadnou i do drobnějších zvukovodů, což je dle mého skutečně výrazný krok směrem k uživatelské přístupnosti. Na té si Apple dlouhodobě zakládá a když proto první generaci AirPods Pro představil, přišlo mi trochu divné, že někteří uživatelé pohořeli právě na velikosti špuntů, které do uší zkrátka “nenarvali”. Tuto chybu tedy nyní naštěstí Apple napravil a dal tak jasně najevo, že jsou AirPods Pro skutečně pro všechny.
Jen pozor na to, že XS špunty jsou skutečně určené jen pro AirPods Pro 2, byť jsou tvorově stejné jako špunty pro AirPods Pro 1. Síťka v nich má totiž už na první pohled viditelně větší “oka”, která jsou nicméně vytvořena tak, aby s hardwarem AirPods Pro 2 dokonale fungovala z hlediska podání zvuku. Když jsem zkoušel špunty nasadit na AirPods Pro 1. generace, oproti klasickým špuntům určeným přímo pro ně hrála sluchátka objektivně o něco hůře, řekl bych tak nějak méně výrazně a celkově tlumeně. Zhoršený zvukový projev se na druhou stranu objevil i v případě nasazení špuntů z AirPods Pro 1 na AirPods Pro 2, kdy tentokrát zvuk působil celkově “ostřeji” a celkově méně příjemně. Se špunty si tedy opravdu nezahrávejte, nemá to vzhledem k degradaci kvality ať už na jednu či na druhou stranu smysl.
Design je stejný a přesto jiný
Když Apple na Keynote světu představil druhou generaci AirPods Pro, na “první dobrou” nabyli prakticky všichni jablíčkáři dojem z toho, že se jedná designově o naprosto stejná sluchátka jako jsou AirPods Pro 1. Pravdou však je, že tomu tak úplně není a to nejen díky upgradům nabíjecí krabičky. Apple se totiž dle všeho rozhodl rozdělit černý jednotný senzor pro detekci ucha spolu s mikrofonem pro ANC z vnitřní strany AirPods Pro 1 na dva samostatné prvky u AirPods Pro 2, kdy vnitřní stranu hlav tohoto modelu zdobí kratší senzor pro rozpoznání ucha, vnějšek pak mikrofon pro ANC. Fajn je, že vnitřní senzor pro rozpoznání ucha je typově stejný, který byl nasazen u AirPods 3, díky čemuž jsou tak AirPods Pro 2 schopná detekovat pokožku o něco rychleji než je tomu u jejich první generace. Zcela upřímně, nejedná se o žádný markantní rozdíl, ale krůček k vyššímu uživatelskému komfortu je to řekl bych vskutku příjemný, tak proč za něj Apple nepochválit. Zbytek sluchátek je pak na chlup stejný jako první generace.
Fotogalerie
Co se týče výše zmíněné nabíjecí krabičky, ta se dočkala kromě bočního otvoru pro provlečení poutka zejména reproduktoru, jehož výdechy naleznete na její spodní straně vedle Lightning portu. Tyto prvky sice do jisté míry pošramotily minimalistický design pouzdra, na druhou stranu jej však dotáhly na nový level z hlediska využitelnosti. Výhody otvoru pro poutko jsou asi každému jasné – sluchátka si díky němu lze kamkoliv zavěsit a mít tedy k nim snadný přístup. Nemusíte se přitom bát, že by vám z krabičky jednotlivé špunty vypadly. Víko krabičky je totiž i nadále magnetické a pro jeho otevření je tedy třeba nějaká ta síla, kterou klasické “pocuky” na batohu či kabelce opravdu nemají. Navíc se mi subjektivně zdá, že mírně posílily i magnety přidržující jednotlivá sluchátka v krabičce. Ty se z ní sice stále tahají relativně jednoduše, ale v porovnání s první generací mi přijde, že je přeci jen třeba vynaložit o trošičku víc síly. Bohužel, o ergonomickém zážitku, kdy strčíte sluchátko poslepu do krabičky, jako tomu bylo u AirPods 1. a 2. generace se zde i nadále mluvit nedá, s čímž se však holt musí u AirPods Pro už tak nějak počítat.
Technologický koncert
Doba, kdy se vše točilo jen kolem co nejkvalitnějšího budiče a zesilovač, je již dávno pryč. Tedy, i na ty se samozřejmě Apple u AirPods Pro 2 zaměřil a citelně je vylepšil, avšak hlavním trumfem těchto sluchátek má být zejména čip H2. Ten je speciálně zkonstruován pro výpočetní audio, díky čemuž má být schopen přehrávaný zvuk perfektně dolaďovat tak, aby zkrátka zněl i s ohledem na prostředí, ve kterém se přehrává co možná nejlépe. Čip využívá dle slov Applu nové adaptační algoritmy, díky kterým je (samozřejmě i s ohledem na svou brutální rychlost) schopen zpracovávat přehrávaná zvuk de facto v momentu jeho přehrávání v reálném čase. Obecně se tedy dá říci, že se Apple u AirPods Pro 2 vydal stejným směrem jako třeba u fotoaparátů iPhonů, které se taktéž spoléhají v posledních letech čím dál tím více na software a jeho chytré algoritmy, které pomáhají celek upravit tak, aby vypadalo co možná nejlépe. Stinnou stránkou tohohle všeho je nicméně teoretické zkreslení, protože jak danou fotku, tak ve výsledku i zvuk nemusíte vidět a slyšet přesně tak, jak jej daný umělec nahrál či jak foťák danou věc viděl, ale vnímáte je tak, jak si Apple myslí, že je v danou chvíli nejlepší. Přesně z toho důvodu asi nemá AirPods Pro 2 smysl doporučovat audiofilům, kteří si zakládají na každém tónu a jeho věrnosti, ale spíše uživatelům, kterým jde zkrátka “jen” o super poslech. O tom ale až později.
Je to mimochodem právě čip H2, který umožnil dle slov Applu až 2x zlepšit účinnost aktivního potlačení okolního hluku nebo chcete-li ANC spolu s režimem propustnosti, který je schopen tlumit intenzitu hlasitých zvuků a zároveň vám do uší nechat pronikat například hlasy a tak podobně. Jak obě tyto technologie fungují z technického hlediska zřejmě nemá příliš smysl rozebírat, jelikož to najdete vcelku hezky popsané třeba na stránkách Applu. Daleko zajímavější je však bezesporu to, zda jsou slova Applu o výrazném zlepšení pravdivá či nikoliv. A já musím po pár dnech intenzivního testování říci, že zlepšení ANC i režimu propustnosti tu skutečně je, byť musím jedním dechem dodat, že je zde opravdu spousta faktorů, které je třeba zohlednit, abyste upgrade ocenili. Zcela upřímně říkám, že když jsem ANC testoval u AirPods Pro 2 poprvé, až tak převratné mi oproti AirPods Pro 1 nepřišlo. Po delší době sice mohu říci, že zlepšení tu skutečně je, protože třeba na rušené ulici mě auta či jiné zvuky města ruší skutečně méně, extrémně však záleží na tom, jak moc nahlas jste zvyklí poslouchat hudbu. Jinými slovy, pokud vám doslova řve na vyšší desítky procent, pak do jisté míry zajišťuje “přeřvání” okolí právě ona a vy v takovém případě ANC asi moc nedoceníte. Pokud jste ale zvyklí poslouchat na nižší hlasitost, v situacích, kdy byl člověk s AirPods Pro 1 vnějším světem vyrušen, vás nyní AirPods Pro 2 vyrušit nenechají. Osobně sice nevím, jestli zde popisuji skutečně až dvakrát lepší ANC, jak Apple uvádí na svém webu, ale zlepšení tu skutečně je, byť jak říkám, není vyloženě raketové. A totéž v bledě modrém pak lze říci i o režimu propustnosti, který funguje stejně jako u AirPods Pro 1, ale vzhledem ke kvalitnějšímu ANC zkrátka líp.
Fotogalerie
Dalším – a v mých očích asi největším – pozitivem je naprosto fenomenální výdrž sluchátek a to jak na jedno nabití, tak i ta v kombinaci s nabíjecím pouzdrem. Ta papírově u jednoho nabití sluchátka poskočila ze 4,5 na 6 hodin a při kombinaci s nabíjecím pouzdrem pak z 24 na 30 hodin, což jsou již skutečně zajímavé hodnoty. Pokud pak využíváte sluchátka vyjma poslechu hudby třeba i na hovory, vězte, že tam výdrž poskočila ze 3,5 hodin na 4,5 hodin, což je hodnota, kterou zřejmě jen tak nepřekonáte. Jsem moc rád, že po pár dnech testování mohu s klidným srdcem říci, že tyto papírové hodnoty jsou realitou a se sluchátky se na ně tedy naprosto bez problému při využívání standardních úrovní hlasitosti dostanete. Že nechápete, proč jsem z výdrže tak nadšený? Vlastně jen proto, že se jedná o další uživatelský krok vpřed, jelikož díky prodloužení výdrže zkrátka odsunete potřebu často nabíjet a tedy ve výsledku minimalizujete starosti z toho, že právě na nabití zapomenete. Skok ze 24 na 30 hodin je opravdu velký a do jisté míry je tedy schopný eliminovat zapomenutí nabití sluchátek, nebo třeba jen nutnost tahat s sebou powerbanku a tak podobně.
Abych však jen nechválil, je tu něco, co mi hlava úplně nebere. Apple totiž nasadil do AirPods Pro Bluetooth 5.3, který se vyznačuje oproti předešlé verzi 5.0 několika výhodami v čele se stabilnějším připojením, nižší latencí, nižší energetickou spotřebou, ale třeba i možnou podporou technologie Bluetooth LE, díky které lze bezdrátově streamovat zvuk v podstatně vyšší kvalitě než na jakou jsme zvyklí. Nejedná se sice o plnohodnotný bezztrátový zážitek, ale oproti klasické kompresi má být skok znát. Háček je však v tom, že výhody snad vyjma prodloužení výdrže sluchátek díky nižší energetické spotřebě tak nějak nejste schopni zaznamenat a to ani v kombinaci s nejnovějším iPhonem 14 Pro disponujícím taktéž Bluetoothem 5.3. Rozhodně se totiž nedá říci, že by se mi k němu sluchátka připojovala nějak rychleji než tomu bylo u AirPods Pro 1 a na LE si můžete nechat zajít chuť taktéž, protože jeho podpora k dispozici v tuto chvíli zkrátka není. Softwarově může být sice teoreticky do budoucna přidána, Apple se o ní na své Keynote však nezmínil a přesně z toho důvodu by mě její pozdější nasazení upřímně vcelku překvapilo. Tato technologie je totiž přeci jen pro sluchátka jako taková dost podstatná a její zatajení při představení by zkrátka nedávalo smysl, pokud to tedy není záměr například kvůli blížícím se AirPods Max 2, u kterých by jí mohl Apple taktéž oznámit a to i zpětně pro AirPods Pro 2. Jelikož však AirPods Max 2 rozhodně tahákem nebudou, protože se jím nestaly ani AirPods Max 1, dle mého by nedávalo moc smysl takto silný prodejní argument šetřit právě pro ně. Ale kdo ví, třeba se pletu (a upřímně v to i doufám).
Zvuk je pecka, ale jen ten přehrávaný
Hodnocení zvuku je vždy dost subjektivní záležitostí, jelikož jej zkrátka každý vnímá jinak. Myslím si ale, že rozdíl v podání zvuku AirPods Pro 1 a 2 musí slyšet snad i hluchý, jelikož zde je a je skutečně znatelný. Nebudu vám lhát, zvuk z AirPods Pro 1 jsem doposud považoval za jeden z nejlepších, který lze v rámci bezdrátových sluchátek za rozumnou cenu dostat. Jasně, určitě bych sehnal i zvukově lepší sluchátka za nižší cenu, ale u těch bych zase neměl perfektní provázanost se zbytkem jablečného ekosystému, kterou mám tak rád a tudíž jsem jinam nekoukal. Když jsem si však v posledních dnech poslechl přes AirPods Pro 2 doslova desítky hodin hudby, videí, podcastů či jen hovorů, musím říci, že AirPods Pro 1 se od nich skutečně mají co učit. Zvuk AirPods Pro 2 je totiž, jak sám píše Apple daleko plastičtější než u první generace a celkově hutnější, realističtější a řekl bych, že díky tomu všemu i zábavnější. Nesrovnatelně lepší je zde pak basová složka, která mě snad překvapila ze všeho nejvíce. Dohromady pak řada těchto menších upgradů dává skutečné mistrovské dílo, které zkrátka chcete mít v uších a poslouchat přes něj jak hip hop či rap, tak klidně rock, jaz nebo vážnou hudbu a to vše prokládat hloupostmi z YouTube, TikToku či Instagramu. Zvuk AirPods Pro 2 mě zkrátka velmi baví a zcela upřímně řečeno jej považuji za jeden z hlavních argumentů k přechodu z první generace. Jak mě tedy ANC či režim propustnosti až tak nepřesvědčilo, zde musím vyseknout Applu velkou poklonu, protože to, co se mu s takto drobnými sluchátky podařilo udělat, je opravdu mistrovské dílo – tím spíš, když si pak zaktivujete prostorový zvuk a necháte se jím doslova obklopit.
Kromě poslechu hudby, videí či podcastů jsem sluchátka samozřejmě otestoval i v kombinaci s mobilními hrami v čele s Call of Duty. A musím říci, že i zde zafungovala naprosto geniálně. I v herních zvucích plných výstřelů, výbuchů, přebíjení, běhu a tak podobně si totiž vedou AirPods Pro 2 naprosto perfektně a v porovnání s AirPods Pro 1 vás zkrátka a dobře “vcucnou” do děje mnohem víc. Možná to bude znít skoro až směšně, ale z hlediska vtáhnutí do děje bych se dokonce kvalitativně nebál AirPods Pro 2 srovnat s mými náhlavními sluchátky Xbox Wireless Headset, která používám k Xboxu. Jasně, konstrukčně se jedná o úplně jiné produkty a sluchátka od Xboxu jsou vytvořená přímo pro hraní, zatímco AirPods primárně pro poslech hudby, ale herní komfort je zde z hlediska herních zvuků velice podobný, což mi přijde jako pecka.
Zatímco přehrávaný zvuk je opravdu super, se snímaným zvukem to tak slavné není. Tedy takto – nechápejte mě tak, že by byla kvalita mikrofonů AirPods Pro 2 špatná obecně, nebo zkrátka horší než tomu je u AirPods Pro 1, ale oproti první generaci si zkrátka nepolepšíte. Apple sice na svém webu píše, že mikrofon předělal s tím, že nyní využívá pokročilé algoritmy pro vylepšení srozumitelnosti hlasu, ale v reálu protistrana podobnou věc tak nějak nepozná. Sluchátka jsem totiž v posledních dnech aktivně testoval při našich ranních telefonátech s kolegou Romanem, se kterým voláme standardně přes FaceTime kvůli co nejvyšší kvalitě hlasu s tím, že v posledních letech pro hovory využívám AirPods Pro 1. generace. Roman má tedy můj hlas přes ně naposlouchaný již naprosto dokonale a o to víc nás překvapilo, že přechod na AirPods Pro 2. generace absolutně nepoznal a to ani poté, co jsem ho na tento fakt upozornil. Rozhodně tedy nečekejte, že si zavoláte ve výrazně vyšší kvalitě než tomu bylo doposud, protože to se zkrátka nestane. Na druhou stranu, mikrofony v první generaci AirPods Pro jsou dle mého na mimořádně vysoké úrovni a tak mě vlastně ani příliš neuráží, že se zde posun (tedy minimálně ten, který by člověk skutečně zaznamenal) neodehrál.
Ovladatelnost je zajímavá, byť ne pro každého
Zajímavým překvapením nových AirPods Pro 2 je i jejich mírně přepracované ovládání. To je sice i nadále založené na stiscích nožky, nově však přibyla podpora dotykového ovládání hlasitosti, kdy zkrátka stačí po nožce přejet prstem nahoru či dolů a tím se hlasitost upraví. Musím říci, že tento upgrade je rozhodně zajímavý a leckdo jej dle mého ocení. Na druhou stranu ale musím dát za pravdu zahraničním recenzentům v tom, že pokud vám sluchátka v uších nesedí jako přibitá, je ovládání jejich hlasitosti pomocí dotyků spíš za trest než za odměnu. Každé přejetí je totiž chtě nechtě určitým tlakem na sluchátko, které je tím pádem mírně uvolněno ve zvukovodu, což ve výsledku nevede k ničemu jinému než jeho následné uživatelské úpravě, aby z ucha zkrátka nevypadlo. Člověk si tedy mnohdy dvakrát rozmyslí, zda pro něj má smysl si na perfektně usazená sluchátka v uších sahat, aby je náhodou neuvolnil a nemusel poté opět mírně upravovat, což je však holt určitá daň za pokrok. Mně se ale platit nechce a tak radši zůstanu u starého dobrého ovládání hlasitosti přes Apple Watch, Siri či v krajním případě iPhone.
Nabíjecí pouzdro plné nejen sluchátek, ale i nových možností
Na úplný závěr mého hodnocení AirPods Pro 2 se musím pozastavit u nabíjecího pouzdra, které je dle mého názoru naprosto geniální. Zatímco otvory pro uchycení poutka mě nechávají chladným, integrace reproduktoru je zkrátka skvělá, jelikož z nudného kusu bílého plastu dělá zábavnou věci, kterou tak nějak fanouškovsky chcete. Nemůžu si pomoct, ale zvuky pouzdra, která jsou vydávány například při startu nabíjení, ale třeba i při nízkém stavu baterie, prvním spárování zařízení či při vyhledávání přes Najít mě extrémním způsobem baví, jelikož přes ně s vámi pouzdro tak nějak příjemně interaguje. Ano, jedná se do jisté míry o naprostou drobnost, ale přijde mi, že přesně tento upgrade je taková ta pomyslná applovská drobnost, kterou zkrátka musíte milovat už jen z principu.
Hlasitost reproduktoru při běžných věcech typu start nabíjení je relativně nízká, ale zase ne tak, abyste zvuk neslyšeli. Naopak při startu “prozvánění” přes Najít je zvuk poměrně hlasitý, aby co nejlépe posloužil k hledání sluchátek. Super je zde hlavně to, že na rozdíl od AirPods Pro 1. generace zde odstartuje “prozváněcí” zvuk podstatně rychleji a je i logicky hlasitější, jelikož nevychází ze sluchátek, ale přímo z reproduktoru na nabíjecí krabičce. Je nicméně třeba počítat s tím, že nějaká ta časová prodleva tu logicky v případě odpojených sluchátek je, jelikož ta se musí k něčemu připojit, aby dostala signál, že mají danou věc vykonat. Celkově je ale systém zamezující ztrátám oproti první generaci citelně dál.
Fotogalerie
Resumé
Hodnocení AirPods Pro 2 je ve své podstatě poměrně jednoduché. Přinesly totiž to, co od sluchátek člověk očekává a zcela upřímně řečeno i něco navíc. Zvuk je oproti první generaci citelně lepší, výdrž zrovna tak, nabíjecí pouzdro vás bude chtě nechtě bavit a oceníte i pokročilejší ANC či režim propustnosti. Ano, určitě zde šlo vymyslet dalších pár vylepšení, o kterých se v předešlých týdnech před představením sluchátek hovořilo jakožto o zaručených upgradech, ale myslím si, že i kdyby tyto upgrady v čele s měřením tepové frekvence či zvýšení voděodolnosti dorazily, ve výsledku by úroveň AirPods Pro 2 zase až tak moc nepozvedly. Ve své podstatě se totiž už nyní jedná o skvělá sluchátka, která mě osobně velmi bavila a která jsou přesně tím, co máme od Applu rádi. Podstatným háčkem je zde nicméně dle mého cena, která je 7290 Kč, což není zrovna málo. Jasně, první AirPods Pro začínaly na stejné částce a lidé Applu skoro utrhli ruce. To byla ale tak trochu jiná doba a je otázkou, jak moc budou AirPods Pro 2 pro uživatele právě v této době přitažlivé za cenu, která je u nich nyní nastavena – tím spíš, když lze AirPods Pro 1 sehnat zhruba o 2000 Kč levněji. Za sebe ale musím říci, že příplatek 2000 Kč je zde skutečně opodstatněný, ba co víc, možná je ještě příliš nízký. Jen o čtvrtinu totiž AirPods Pro 2 oproti první generaci lepší opravdu nejsou, zlepšila se mnohem víc.
Apple AirPods Pro 2 lze zakoupit zde
Hezký článek.
Jen prosím na focení produktů nepoužívejte tu podložku černou (asi podložka na jídelny stůl), fakt to nevypadá moc hezky.
Pěkný sváteční den.
Tady bych poprosil o recenzi po čase (pár měsíců). Vrátil jsem 6 Proček, které po nějakém čase používání přestaly těsnit a byly úplně k lejnu. Na testu těsnosti byly z ničeho nic out.
Zlepšení odhlučnění dost malý, zvuk o něco lepší, ale hlavně celkově basovější, takže pro mě jako posluchače rocku na prd, protože středy a řezavost kytar je basově zastřená. Ovládání hlasitosti na nožičce je fajn. Škoda že nedali taky větší xl šputník když dali xs, mně by se hodil
Všetko to je od preferencií, tiež preferujem rock najmä ten klasický, al eužívam si najmä bicie, ciže výraznejšie basy potešili :)
Ja jsem spokojen …. dobre hrajou, dobre sedi, dobre se ovladaji …..
Pri telefonovani se mi zda ze mikrofon je nejak naprd, druha strana spatne rozumi ….
ANC je v pohode, krome toho kdyz zafouka ostrejsi vitr … sluchatka se sapnutym ANC ho velmi uspesne zesiluji ….
20 minut jsem zkoušel připojit AirPods pro 2 k macbooku 2016 a nic…pak se dočtu že :If you have AirPods Pro (2nd generation), you need an iPhone or iPod touch with iOS 16 or later; an iPad with iPadOS 16.1 or later; an Apple Watch with watchOS 9 or later; an Apple TV with tvOS 16 or later; or a Mac with macOS Ventura.
To je ale docela sprostý, protože Ventura ještě není takže mám smůlu…trochu fail řekl bych…trochu dost. A na keynote ani slovo nebi mi něco uniklo?
Divny …
mne to krasne chodi s iMac 2015 / Big Sur 11.7
Ženě jsem koupil klasické Airpods 3.generace,protože ma Iphone. Hraje to katastrofálně,jak Xiaomi za 400kc.
Je verze Pro opravdu takový rozdíl?