Pokud jste v posledních týdnech sledovali dění ve světě Applu, tak jste rozhodně postřehli představení nových přenosných počítačů. Konkrétně jsme se dočkali kompletně přepracovaného MacBooku Air a nového 13″ MacBooku Pro. Oba dva tyto stroje v útrobách skrývají aktuálně nejnovější čip Apple Silicon s označením M2. Jedná se o přímého nástupce původního čipu M1 a v tomto článku si o něm řekneme 5 věcí, které jste možná nevěděli.
Mohlo by vás zajímat
Počet tranzistorů
Každý čip disponuje tranzistory, pomocí kterých lze určit, jak moc je čip komplexní. Před zhruba 55 lety dokonce vznikl na téma tranzistorů Moorův zákon. Ten konkrétně uvádí, že „počet tranzistorů, které mohou být umístěny na integrovaný obvod, se při zachování stejné ceny zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí“. Pravdou každopádně je, že v poslední době už tento zákon spíše neplatí, jelikož zvyšovat počet tranzistorů je na čipech čím dál tím složitější. Čip M2 každopádně disponuje 20 miliardami tranzistorů, zatímco čip M1 disponoval „pouze“ 16 miliardami tranzistorů.
Výrobní proces
S počtem tranzistorů také souvisí výrobní proces. Tento údaj se v poslední době uvádí v nanometrech a konkrétně udává vzdálenost (volnou plochu) mezi dvěma elementy na čipu – nejčastěji se jedná o elektrody v tranzistorech. To jednoduše řečeno znamená, že čím menší je výrobní proces, tak tím lépe, jelikož je lépe využíváno místo na samotném čipu a vznikají menší volné plochy. Co se týče čipu M2, tak ten je vyráběn, stejně jako původní M1, výrobním procesem o hodnotě 5 nm. Výrobce těchto čipů, TSMC, však u čipu M2 využívá 5nm výrobní proces druhé generace, který je o něco pokročilejší než první generace. Další čipy M2 (Pro, Max a Ultra) už by měly využívat 3nm výrobní proces.
Představení čipu M2
Propustnost paměti
Důležitou hodnotou je u čipů také propustnost jejich paměti. Konkrétně se jedná o údaj, který uvádí, kolik dat je možné přes paměti „prohnat“ během jediné sekundy. Samozřejmě v tomto případě platí, že čím vyšší propustnost paměti je, tak tím lépe, jelikož dokáže zpracovávat větší objem dat. Čip M2 konkrétně nabízí propustnost paměti o hodnotě 100 GB/s, což je v porovnání s M1 o mnoho více – tento čip totiž zvládá propustnost „pouze“ zhruba 70 GB/s. Pro zajímavost, čip M1 Pro má propustnost paměti 200 GB/s, M1 Max pak 400 GB/s a M1 Ultra 800 GB/s.
Mediální engine
Jednou z hlavních věcí, kterou se čip M2 odlišuje od M1, je přítomnost mediálního enginu. Jedná se o speciální součást čipu, díky které je možné o mnoho rychleji pracovat s videem. To tedy ocení především profesionální střihači a jedinci, kteří pracují s videem, a to jak při úpravách videa, tak při renderu. Mediální engine konkrétně podporuje hardwarovou akceleraci kodeků H.264, HEVC, ProRes a ProRes RAW.
Mohlo by vás zajímat
Vše v jednom
Viděli jste někdy útroby klasického notebooku či počítače? Pokud ano, tak rozhodně víte o tom, že se skládá z několika základních částí. Jedná se o procesor (CPU), grafickou kartu (GPU), operační paměti (RAM) a úložiště s tím, že všechny tyto části jsou spojeny se základní deskou. Co se týče všech čipů Apple Silicon, tak se jedná o tzv. SoC (System-on-Chip, tedy systém na čipu). To znamená, že CPU, GPU a paměti, společně s některými dalšími součástmi, jsou přímo integrované na jednom čipu, který se nachází na základní desce. Z hlavních komponentů je tak mimo čip prakticky jen disk, tedy v našem případě SSD.
Macbooky s intelem mely taky soc a prakticky ho ma vetsina x86 notebooku ktera je dnes na trhu a ram neni soucast M2
RAM samozrejme je súčať M2 package.
Intel procesory v starších Macoch sú APU, rozhodne to neni
tak sofistikovaný SoC ako má Apple. Architektúra a vlastnosti M1/M2
s veľkým náskokom predbehla AMD/Intel.
„Systém na čipe“ M2 integruje niekoľko rôznych komponentov, vrátane CPU, GPU, zjednotenej pamäťovej architektúry (RAM), Neural Engine, Secure Enclave, SSD radiča, obrazového signálového procesora, enkódovacích/dekódovacích enginov, Thunderbolt radiča s Podpora USB 4 a ďalších…
Ano, na wiki je seznam soc od intelu ale eplisti budou lhat jak Andrej 😀
Napísal som, že Intel rozhodne neni tak sofistikovaný SoC ako Apple
a to je fakt…tak to zbytočne nehroť…porovnať architektúru snáď
zvládneš…
RAM na Mx procesoroch nie je SoC, je vedla cip v puzdre, nie je sucast substratu CPU.. najviac ma bavia tie rozpravky o tom, ako vraj 8GB verzia M1 nahradi 16GB intel. Ano, M1 ma rychlejsie SSD, takze swapovanie nie je tak viditelne.. ale prave tak sa na 8GB verzii objavuje duhove koliesko (vlastna skusenost).
Cim nepopieram, ze v sucasnosti je M1 Air s 16GB RAM najlepsi notebook (pokial netreba x86/x64 kompatibilitu – a pod nou nemyslim Windows ARM s kopou obmedzeni alebo emulator qemu x86 CPU s rychlostou Pentia 3)
Programov pre Apple kremík stále pribúda, pokračovať s CPU Intel
na architektúre x86 nemalo zmysel. Vidíme, ako x86 stagnuje a nové
procesory chystané AMD/Intel pokračujú veľmi špatne, slabý výkon
naháňajú vysokou frekvenciou a to znamená vysokú spotrebu.
Prechod na vlastný kremík na arche arm, je myslím jedno z najlepších
rozhodnutí Apple za posledné roky.
v M2 (rovnako aj M1) je SoC neuplny, pretoze obsahuje vsetko okrem RAMky, ktora je ale na malom modulku spolu s chipom procesora, cize sa jedna o SoM – System on Module.
ak by to bolo cele zaliate do jedneho celku (neodpajkovatelne pamate) tak by sa to nazyvalo SiP system in Package lenze ani to nieje uplne, pretoze tam chybaju este FLASH pamate, ktore sa osadzuju niekde mimo procesorovy modul.
podobne su na tom Iphony, kde je vyuzity takzvany „PiggyBack“, kde pamat „sedi“ na chipe procesora…
2x vetsi vykon nez M1 = slaby vykon
Muhehehe
Ale to predsa neni pravda. Zoberme jadro AMD Zen3, na ktorom sú postavené
súčasné desktop procesory a porovnajme s jadrom Apple M1.
Apple jadro pracuje v záťaži na 3.2GHz a dosahuje vyšší výkon ako Zen3.
Na to, aby sa AMD priblížilo k jednojadrovému výkonu Apple, potrebuje
frekvenciu 5GHz /Ryzen 5950X/ a tým radikálne navyšuje spotrebu a teplotu.
P.S. Vysoké frekvencie sa dosahujú podstatným zvyšovaním Vcore, čo má za následok dramatický nárast spotreby, pričom táto neni lineárna.