Zavřít reklamu

Je to jen několik málo týdnů, co jsme se na letošní vývojářské konferenci dočkali představení nejen softwarových, ale i hardwarových novinek. Tradičně došlo k představení nových operačních systémů, kromě toho ale Apple přišel také s přepracovaným MacBookem Air a novým 13″ MacBookem Pro. Oba dva tyto stroje pak osadil nejnovějším čipem M2, který zaručuje nejen pořádný výkon, ale také výdrž. Ke spuštění prodejů 13″ MacBooku Pro M2 došlo před několika dny s tím, že aktuálně už se tyto stroje nachází jak u recenzentů, tak samozřejmě i u prvních šťastných majitelů.

Jenže se ukázalo, že šťastní majitelé ve skutečnosti tak úplně štěstím a nadšením oplývat nemusí. To, že 13″ MacBook Pro využívá již šest let starý design a nedočkal se tak žádné pořádné změny, víme už od samotného představení a počítali jsme s tím. S čím jsme ale nepočítali je až o 50 % pomalejší rychlost SSD základního modelu s 256 GB, a to ve srovnání s předchozí generací v podobě 13″ MacBooku s čipem M1. Informovali jsme vás o tom před nedávnem v samostatném článku, kdy ještě tak úplně nebylo jisté, z jakého důvodu ve skutečnosti k tak razantnímu snížení rychlosti došlo. Odvážní recenzenti se však nebáli nový 13″ MacBook Pro rozebrat a hned během prvních sekund zjistili, kde je vlastně zakopaný pes. Níže přikládám obrázek dvou vedle sebe položených 13″ MacBooků Pro s čipy M1 a M2, kde si rozdílu můžete všimnout.

m2-m1-13-macbook-pro-cipy-nand-rozdil
Zdroj: Luke Miani, youtube.com

Jak vidíte, tak rozdíl je v čipech, které se nachází na základní desce. V tomto případě se přesněji jedná o čipy s označením NAND, které slouží k ukládání dat. Na levé straně se konkrétně nachází základní deska 13″ MacBooku Pro s čipem M2 z roku 2022, napravo pak 13″ MacBook Pro s čipem M1 z roku 2020. Zatímco u prvního zmíněného je NAND čip jeden a má 256 GB (základní kapacita), tak u druhého zmíněného jsou čipy dva, a to konkrétně 128 GB, což dohromady dává základních 256 GB. A právě díky tomu je rychlost SSD předchozí generace 13″ MacBooku Pro s M1 až dvakrát vyšší. Systém totiž jednoduše řečeno může přistupovat ke dvěma diskům v jednom čase – s podobným jevem se můžeme setkat při využití diskových polí RAID, která se mohou taktéž využít ke zvýšení rychlost zápisu a čtení. Oproti tomu, u M2 může přistupovat pouze k jedinému disku najednou, takže je rychlost pomalejší.

A z jakého důvodu se pro tohle řešení Apple rozhodl? Je jich hned více. Primárně jde ale samozřejmě o náklady na výrobu, jelikož použít jeden 256 GB NAND čip je levnější, než využít dva 128 GB čipy. Je to podobné, jako byste si koupili flash-disk – také vás vyjde levněji pořízení jednoho s kapacitou 64 GB než dvou s kapacitou 32 GB. Zároveň v tom lze ale vidět také určité zjednodušení výroby. Vzhledem k tomu, že je u M2 jeden slot na NAND čip volný, tak v případě, že bude Apple potřebovat vyrábět varianty s kapacitou 512 GB, tak mu pouze stačí jeden stejné kapacity čip přidat, kdežto u M1 nemohl s deskou se základním úložištěm nijak pracovat a měl tak jak u 256 GB varianty, tak u 512 GB varianty osazené oba dva sloty na NAND. A jak správně tušíte, pokud si pořídíte 13″ MacBook Pro M2 s 512 GB úložištěm, tak vás vzhledem k využití dvou 256 GB NAND čipů o 50 % pomalejší rychlost trápit nebude.

Dnes nejčtenější

.