Když Apple v roce 2020 odhalil své první počítačovo-tabletové čipy řady Apple Silicon, prakticky veškerou konkurenci jimi výrazně vyděsil. Čipy M1 lze totiž bez jakékoliv nadsázky označit za revoluční a tedy ve výsledku i extrémně nepříjemné právě pro konkurenci v čele s Intelem či Qualcommem. Obě společnosti se nicméně pokusily zachovat svou tvář a kvality M1 mírně srazit prohlášením, že mu dokážou konkurovat, ba co víc, dokážou jej i překonat. A totéž v bledě modrém nyní tvrdí i o M2.
Reakce na představení čipu Apple M2, které proběhlo minulý týden na úvodní Keynote WWDC, na sebe ze strany Qualcommu nenechala v žádném případě dlouho čekat. Jeho vyjádření je však do jisté míry poměrně překvapivé, jelikož v něm hlásá nejen to, že čip M2 překoná svými čipovými řešeními, ale taktéž to, jakým způsobem. Pomoci mu v tom mají konkrétně odpadlíci z řad Applu ve formě jeho předních inženýrů, kteří se právě na vývoji čipů řady M i A podíleli. Ve svých řadách má Qualcomm k dispozici hned tři tyto muže, kteří mají v tomto směru zkušeností na rozdávání, jelikož se právě na vývoji těchto čipů podíleli. Na druhou stranu je ale třeba pamatovat na to, že mnohá řešení má Apple zcela určitě ošetřena patenty, takže vytvořit vyloženě stejný čip Qualcomm nemůže.
Bude extrémně zajímavé sledovat, jak si konkurence s novým M2 poradí, respektive jak dobře na něj dokáže zareagovat. Pravdou je nicméně to, že když se příliš svižně nepodařilo zareagovat ani na M1, ani u M2 se nedá očekávat smršť konkurenčních čipsetů, které světu dokáží, že řešení Applu ve výsledku až tak úžasné není. Jakékoliv snahy Qualcommu opřené o zkušenosti bývalých inženýrů Applu však budou pro kalifornského giganta do budoucna minimálně vztyčeným prstem z hlediska jeho personální stránky. Odchody klíčových zaměstnanců na něj totiž mohou dolehnout ve výsledku mnohem víc, než se na první pohled může zdát.
- Apple produkty lze zakoupit například na Alze, u iStores či Mobil Pohotovost
Nez Qualcomm vyda svuj prvni procesor, tak Apple bude mit venku M3 nebo dokonce M4.
Co mi to tak připomíná „dohonit a předhonit“…
nakonec neztratit stopu…