Konec letošního roku se nezadržitelně blíží, což znamená jediné – nastává nejideálnější čas na různé rekapitulace a shrnutí uplynulých měsíců. O jedno takové shrnutí jsme se postarali i my v redakci Letem světem Applem v následujících řádcích. Každý z redakce v nich totiž prozradil své dojmy a postřehy z jablečného světa roku 2020 z hlediska software. Pojďte se tedy podívat, jak uplynulý rok hodnotí na jeho samém konci tým Letem světem Applem.
Roman
Abych pravdu řekl, poslední roky mi připadají v podání Applu, co se software týká, všechny tak nějak stejné. Dočkáme se vždy pouze nové verze iOS a MacOS, žádné další aplikace, ani zásadní vylepšení těch stávajících jako je Pages, Final Cut, Logic Pro a mnoho dalších se bohužel nekoná. Vylepšení, která jsou v rámci iOS a MacOS k dispozici mi v posledních letech byla tak nějak lhostejná. V podstatě žádnou z novinek jsme nějak zásadně nepotřeboval, ale neměl jsem důvod nebýt rád, že sem tam Apple něco malého a sympatického přidal. V letošním roce však celkem dramaticky přepracoval pár věcí v iOS, které používám den co den a do teď jsem si na to nedokázal zvyknout. Vadí mi, že věci, po kterých volají uživatelé dlouhé roky jsou pořád stejné a Apple ne a ne s nimi pohnout, na druhou stranu pak změní něco, co nikdo měnit nehctěl a za 10 let co děláme LsA jsem si nevšiml, že by si na tu věc někdo ztěžoval.
Co mi však vadí ze všeho nejvíc je fakt, že Apple zcela rezignoval na nějaké přizpůsobení systémů nebo aplikací novým zařízením. Nové MacBooky Pro mají výřez v displeji a mě osobně to nějak extra neuráží, proč mu však Apple nepřizpůsobil menuBar, který by šel například začernit jinak než změnou pozadí plochy tak, aby výřez v displeji vlastně nebyl vidět. Proč když naopak výřez u iPhone zmenšil, nepřizpůsobil stavovou lištu v iOS možnosti využít více místa. Apple chce na jednu strnau po vývojářích, aby se přizpůsobovali všem jeho rozlišením displejů, ale sám nedokázal aplikace přizpůsobit pro nový iPad mini. Letošní rok se tedy pro mě osobně z hlediska software Applu příliš nepovedl.
Jirka
Nuda a šeď. Tak přesně tato slova komentátora Bosáka z legendární videohry FIFA mě napadají při rekapitulaci uplynulých měsíců z hlediska softwarů Applu. Je sice super, že se v nich nestala vyloženě žádný průser, který by bylo třeba hasit několika updaty, jak tomu bylo před lety třeba s chybou umožňující odposlouchávat přes FaceTime, ale říkám si, zda je vlastně to, že se nic nepřihodilo, u firmy velikosti Applu něco, za co bychom měli být rádi. Člověk přeci jen čeká od jedné z nejhodnotnějších technologických společností něco víc a to se alespoň mě bohužel ani letos nedostalo.
Když jsem na LsA před lety začínal, bylo WWDC a odhalení nových operačních systémů doslova svátkem všech fanoušků, což se extrémně odráželo na čtenosti celého „WWDC týdne“. V posledních letech je však vidět, že nový iOS a další systémy už pro uživatele nemají takový lesk, protože jsme si tak nějak všichni zvykli na to, že v nich moc nových vychytávek nedorazí a když už, jedná se většinou o prkotinky, bez kterých jsme dokázali doposud žít vcelku kvalitní životy. Ačkoliv se mi to strašně těžko přiznává, ani mě letošní systémy zkrátka nebavily a i dnes si naprosto přesně pamatuji, jaké rozhořčení jsem v sobě cítil, když skončila úvodní Keynote WWDC a my tak měli za sebou premiéru systémů, které nám na Apple zařízeních poběží nadcházející rok. Kdybych tedy měl z hlediska softwarů Applu letošek zhodnotit, byla to za mě bohužel opět poněkolikáté opakující se písnička, která sice stále zní fajn, ale člověk už by ji sakra rád přetočil na něco, co ho zase zabaví.
Amaya
U Applu již nějakou dobu nedochází po softwarové stránce k převratným a revolučním změnám. Nedošlo k nim ani v roce 2021, což ale rozhodně neznamená, že by končící rok po této stránce nepřinesl příjemná překvapení a vylepšení. Já osobně jsem veškeré softwarové změny, které přinesl letošní rok, přijala spíše pasivně, a celá řada novinek šla po uživatelské stránce mimo mě, svou cílovou skupinu si ale zajisté našly. Uvítala jsem drobnosti, jako byla možnost přidávání widgetů na plochu iPadu, a naopak jsem si hůře zvykala na novou podobu Safari v iOS a iPadOS. Potěšila mě i drobná vylepšení v nativních aplikacích, které každodenně používám – například v Poznámkách. Na druhou stranu jsem – stejně jako řada jiných uživatelů – doufala ve vyladění jiných aplikací, jako třeba nativní Mail v macOS. Na nedostatky v této aplikaci si opakovaně stěžuje celá řada lidí, Apple se ale z nějakého důvodu zaměřuje spíše na přidávání nových funkcí než na změnu toho, co uživatelům vadí. Obecně mě softwarový rok 2021 v podání Applu ale vlastně nijak výrazně nepřekvapil, a to ani pozitivně, ani negativně.
Adam
Nejsem žádným vyznavačem častých softwarových změn. Používám určitý okruh aplikací a funkcí, a ty nové mě dokážou oslovit jen málokdy. Je jistě fajn, že zde máme centrování záběru u nových zařízení, které ještě více pomůže vzájemné komunikaci v době pandemie, které ostatně také Apple odladil jeho funkci SharePlay. Proč jsme se tohoto ale nemohli dočkat dříve, je otázkou, stejně jako to, proč Apple nemohl vydat SharePlay už s první ostrou verzí macOS Monterey. Osobně bych raději uvítal, než neustále přidávat nové funkce a dělat tak systémy pořád složitější, kdyby Apple zapracoval na samotném procesu jejich instalace, tedy aby nebyly tak datově náročné a samotné aktualizování netrvalo tak dlouho. Pokud má totiž člověk aktualizovat pracovní Mac, může si být jistý, že než se mu na pomalém připojení stáhne sama aktualizace, nějakou hodinku ti zabere. K tomu pak bude stejně ještě jednu koukat jen na to, jak se sám systém aktualizuje. I když je zde možnost automatiky, rád mám věci pod kontrolou a úplně nechci ráno přijít do kanceláře a zjistit, že mohu zase jít domů. Letošní novinky jsou tedy sice fajn, ale prakticky kolem mých zařízení jen prosvištěly bez většího zájmu.
Vratislav
Software od Applu mě nechává celkem klidným. Ačkoliv se Apple rok co rok do svých systémů snaží přinášet nějaké nové zajímavé funkce, tak můj způsob využívání to prakticky vůbec nemění. Osobně jsem totiž nesmírně nenáročným uživatelem, který si vystačí s hrstkou funkcí. Na druhou stranu se mi ale zalíbil macOS 12 Monterey v kombinaci s iOS 15. Systémy totiž přinesly zajímavou novinku v podobě režimů soustředění, s jejíchž pomocí se lze podstatně lépe soustředit při práci, aniž by nás neustále cokoliv vyrušovalo. To nejlepší na tom je, že nastavení máme plně ve vlastních rukách. Zároveň se mi líbí synchronizace mezi systémy – jakmile aktivuji jeden režim na Macu, automaticky o něm ví i iPhone a obráceně.
Jan
Poslední roky zpravidla vyjde po odhalení nových softwarů na přetřes téma, zda by třeba nebylo lepší nové systémy vydávat co dva roky. Musím říct, že v minulém roce jsem například u iOS 14 tuto diskuzi vůbec nebral v potaz. Ukázáno toho bylo tehdy dost. Knihovna aplikací a třeba widgety, které, ač se ne každému líbí, já je používám a hádám, že si většina lidí zvykla. Letos po aktualizaci nemám pocit, že by se s příchodem iOS 15 vůbec něco změnilo, a příchod SharePlay a Režimu soustředění to opravdu nezachrání. Kdyby Apple letos tento systém vynechal nebo vydal aktualizaci potichu, hádám, že si spousta lidí ani ničeho nevšimne. Podobně tomu je u iPadOS 15 a tím tuplem u watchOS. Je sice pravdou, že od posledního zmíněného nelze žádné velké změny už s ohledem na produkt čekat. O to více mi ale právě v tomto případě přijde každoroční aktualizace zbytečná. Abych ale pouze nehuboval, bývalo v minulých letech poměrně pravidlem, že Apple řešil chvíli po vydání iOS nějaký zásadní bezpečnostní problém, a vydával aktualizace jak zběsilý. Toho jsme se letos nedočkali. Tak alespoň něco.
Pavel
Abych pravdu řekl, tak se softwarem Applu mám již delší dobu nevyřízené účty. Do tohoto shrnujícího článku, který publikujeme v kuse již několik let, mi totiž přijde, že píšu pořád dokola to samé. A zmiňovat to budu znova neustále, nejspíše bohužel až do konce mého života. Pořád si říkám, proč má Apple potřebu vydávat nové majoritní verze všech svých systémů každý rok. Chápu, že se jedná o zvyk, a že by kvůli vynechání mohlo pár uživatelů prskat, ale nikdo mi nevezme to, že si iOS 15, společně s dalšími novými systémy, novou celou číslovku prostě nezaslouží. Novinek je totiž opravdu pomálu a všeobecně by dávalo o dost větší smysl, kdyby Apple začal majoritní verze svých systémů vydávat co dva roky. Kromě toho, že nových funkcí není hodně, tak si nelze nevšimnout, že Apple i přesto pořád nestíhá. Stačí se podívat na některé funkce, třeba z iOS 15, kterých jsme se měli dočkat s vydáním tohoto systému, nakonec jsme se jich ale dočkali až po několika měsících čekání – třeba SharePlay… a na Univerzální ovládání pro macOS pořád čekáme. A o tom, že hlavně v macOS opravuje Apple již po dobu pěti let některé chyby, se kterými se setkávám dnes a denně, se už nejspíše ani zmiňovat nechci. Z hlediska softwaru jsem tedy opět lehce zklamaný – a nebyl bych, kdyby se nové verze vydávaly méně často s tím, že Apple vše stihne naprogramovat a hlavně pořádně otestovat. Protože pak to musí lepit nesmyslný počet malých aktualizací, což není pěkná vizitka. Tak třeba někdy.