Pokud jste v posledních týdnech neměli tzv. hlavu v písku, tak jste zajisté postřehli nespočet různých novinek, se kterými Apple přispěchal. Mezi jednu z těch nejvýraznějších patří především představení nových a kompletně přepracovaných MacBooků Pro. Ty nabízí ve svých útrobách vůbec první profesionální čipy Apple Silicon s označením M1 Pro a M1 Max, kromě nich se můžete těšit i na přidání pořádné konektivity, mini-LED ProRes displeje a mnoho dalšího. V tomto článku se budeme věnovat právě zmíněným čipům M1 Pro a M1 Max a řekneme si o 5 věcech, které jste o nich možná nevěděli.
Mohlo by vás zajímat
Počet tranzistorů
Tranzistory jsou součástí každého čipu a jednoduše řečeno určují, jak moc je komplexní. Počet těchto tranzistorů v čipech se neustále zvyšuje a před zhruba 55 lety vznikl Moorův zákon, kterého jsme se drželi prakticky doposud. Tento zákon zní: „Počet tranzistorů, které mohou být umístěny na integrovaný obvod, se při zachování stejné ceny zhruba každých 18 měsíců zdvojnásobí.“ A nutno zmínit, že měl Gordon Moore víceméně pravdu – stačí se podívat na počty tranzistorů v čipech a procesorech v minulých letech. Pokud se ale podíváte na počet tranzistorů M1 Pro a M1 Max, tak zjistíte, že Apple zmíněný Moorův zákon jednoduše zničil. M1 Pro má totiž zhruba 33.7 miliard tranzistorů, M1 Max pak až 57 miliard tranzistorů. Jen pro porovnání, nejvýkonnější desktopové počítačové procesory Ryzen od AMD mají zhruba 10 miliard tranzistorů, procesory Xeon od Intelu pak zhruba 8 miliard tranzistorů.
Specifikace čipu M1 Pro
Vše v rámci jednoho čipu
Pokus jste si někdy stavěli počítač, popřípadě pokud jste viděli základní desku počítače, tak zajisté víte, že se zde jednotlivé komponenty umisťují zvlášť. To znamená, že má své místo procesor, operační paměť, disk a případně grafická karta, pokud není součástí procesoru. V případě čipů z rodiny M tohle ale neplatí, jelikož se jedná o SoC, tedy systém na čipu. Jedná se o integrovaný obvod, který zahrnuje všechny součásti počítače nebo jiného elektronického systému do jediného čipu. To znamená, že součástí takového čipu je CPU, GPU a i operační paměť. V případě M1 Pro a M1 Max je pak jejich součástí také Neural Engine pro strojové učení, společně s Media Enginem pro rychlejší (de)kódování videa, společně s dalšími menšími součástmi.
Specifikace čipu M1 Max
Propustnost pamětí
Apple u čipů M1 Pro a M1 Max uvádí také propustnost jejich pamětí. Jedná se o údaj, který uvádí, kolik dat se může skrze operační paměti přenést za jedinou sekundu. Co se týče čipu M1 Pro, tak ten nabízí propustnost pamětí až 200 GB/s, nejvýkonnější čip M1 Max pak až 400 GB/s. Jen pro malé srovnání, obyčejný čip M1 se pak chlubí propustností pamětí zhruba 70 GB/s. Jak bylo zmíněno v odstavci výše, tak propustnost pamětí lze u čipů Apple Silicon uvést přímo díky tomu, že se jedná o SoC. U klasických procesorů, například od AMD či Intel, se udává maximální propustnost, kterou procesor zvládne. Samotný údaj propustnosti však ale určuje operační paměť RAM. U klasických desktopových procesorů je propustnost maximálně okolo 100 GB/s.
Mohlo by vás zajímat
Výrobní proces
Výrobní proces u čipů a procesorů se udává v mikrometrech či nanometrech. Konkrétně tento údaj udává, jaká je vzdálenost (volná plocha) mezi dvěma elementy na čipu – nejčastěji se jedná o vzdálenost mezi elektrodami. To znamená, že čím menší číslo v tomhle případě je, tak tím lépe. Díky stále se zmenšujícímu výrobnímu procesu je totiž možné vytvořit stejně výkonný čip na stále menší a menší ploše, potažmo je možné na stejně velké ploše vytvářet výkonnější čipy. Všechny čipy M-series jsou vyrobeny 5nm výrobním procesem. Například Intel u nejnovějších procesorů Core 10. generace využívá již po dobu několika dlouhých let dnes už svým způsobem zastaralý 14nm výrobní proces, současné čipy AMD využívají u procesorů Ryzen 7nm výrobní proces, zanedlouho by mělo AMD přijít s 5nm výrobním procesem. V současné chvíli už se pracuje i na 3nm výrobním procesu a je pravděpodobné, že bude i nadále docházet ke zmenšování.
Připojení externích monitorů
Pokud vlastníte zařízení s klasickým čipem M1, tak dost možná víte, že k němu můžete připojit pouze jeden externí displej a jedná se o jedno z největších negativ tohoto procesoru. To se ale naštěstí mění s příchodem M1 Pro a M1 Max. První zmíněný čip, tj. M1 Pro, dokáže pracovat s až dvěma externími displeji s rozlišením 6K, obnovovací frekvencí 60 Hz a víc než miliardou barev. U druhého čipu M1 Max můžete připojit až tři externí displeje s rozlišením až 6K a jeden externí displej s rozlišením až 4K, obnovovací frekvencí 60 Hz a víc než miliardou barev. Jedná se o naprosto skvělou zprávu, jelikož připojení jednoho externího monitoru k zařízení s klasickým čipem M1 bylo velmi omezující.
Mohlo by vás zajímat
Prosimvas, uvadite, ze Intel ma nejnovejsi Core 10. generace, coz uz docela dlouho neni pravda. Kdyz uz chcete psat o necem, cemu nerozumite, zkuste si prvne aspon zakladni sadu informaci overit.