Jedním z nejočekávanějších článků letošního podzimu je na našem magazínu stejně jako v předešlých letech recenze iPhone 13 Pro Max, ve které se tomuto telefonu podíváme hezky “na zoubek”. Pokud jste se tedy stále nerozmysleli ohledně jeho koupě, následující řádky by vám snad mohly v rozhodování pomoci a to jak ve prospěch, tak neprospěch zařízení. Jaký tedy iPhone 13 Pro Max po více než týdnu ostrého používání v běžném životě je?
Mohlo by vás zajímat
Design a zpracování
iPhony z řady Pro dorazily i letos celkem ve čtyřech barevných variantách, přičemž tři ze čtyř se buď vůbec, nebo jen velmi málo od loňských odstínů liší. Na mysli mám konkrétně grafitovou, stříbrnou a zlatou, přičemž právě ta je oproti loňsku mírně tmavší. Osobně jsem pak sáhl po zbrusu nové barevné variantě, která nahradila loňskou velmi oblíbenou tichomořsky modrou. Řeč je konkrétně o horsky modré nebo chcete-li Sierra Blue. Ta je oproti tichomořsky modré o poznání světlejší, byť v reálu vypadá oproti produktovým fotkám na webu Applu poměrně dost jinak. Zatímco modrou ze stránek Applu bych popsal spíše jako Baby Blue, v reálu odstín působí spíše modrošedě a není tedy tak dětinský, jak alespoň na mě na webu Applu působil. Abych však byl upřímný, jsem za dospělejší vzhled barvy v reálném životě opravdu rád – modrošedá se mi skutečně líbí a i z ohlasů na sociálních sítích bych se nebál říci, že se stane nejoblíbenější barevnou variantou řady 13 Pro (Max), stejně jako tomu bylo loni v případě tichomořsky modré u 12 Pro (Max).
Na letošní modré mě dost baví i to, jak zajímavě se mění v závislosti na okolním světle. Zatímco občas byste v ní totiž tóny šedé hledali marně, jindy při jiném světle se nebojím říci, že byste si telefon naopak s jeho šedou (tedy grafitovou, ať jsme zcela korektní) byli i schopní splést. Z tohoto úhlu pohledu se dá tedy nový odstín zcela určitě popsat jako velmi hravý a díky tomu snad i velmi těžko okoukatelný. Přiznám se sice, že zprvu mě modrá příliš neoslovila, ale nyní, když mám telefon v tomto kabátku v ruce, musím upřímně říci, že se mi každým dnem líbí víc a víc. Jelikož je ale design ryze subjektivní záležitostí, ve výsledku bude stejně nejlepší, když se na tento odstín zajdete podívat někam do prodejny a zhodnotíte jej “vlastním okem”.
Fotogalerie
Další věcí, které si u iPhonů 13 Pro zcela určitě všimnete, je jejich masivní fotomodul. Ten byl už v loňském roce opravdu velký a letos se jej Apple rozhodl kvůli potřebám fotoaparátu ještě více nafouknout. U Maxe, kterého testuji, to jako žádný velký problém nevidím, protože se jedná celkově o pořádného macka se spoustou prostoru na zádech a díky tomu vám tak nabobtnání fotomodulu nebude připadat nijak výrazné. U menšího 13 Pro si toho ale všimnete na první dobrou určitě.
Poslední zajímavou designovou změnou viditelnou “na první dobrou” je přesunutý horní hovorový reproduktor z výřezu v displeji do horního rámečku telefonu (respektive kousek pod něj). Přiznám se, že ačkoliv se jedná o drobnost, přijde mi telefon díky tomu designově o poznání modernější, protože jeho přední strana působí méně rušivě. Hovorový reproduktor totiž s horním rámečkem vcelku slušně splývá, díky čemuž vypadá celek jako takový zkrátka fajn. Dalším benefitem tohoto upgradu je pak menší výřez v displeji, o kterém se však rozepíšu až později.
Ptáte-li se, proč jsem pasáž o designu a zpracování nezačal popisem designu jako takového? To proto, že ten je ve své podstatě oproti barvě a fotomodulu nezajímavý. Rok 2021 je totiž chtě nechtě “eskovým” rokem, což znamená, že jsme se dočkali designově velmi podobným iPhonům těm, které Apple představil loni v říjnu – tedy kousků s ostrými hranami, matnými zády či zcela rovným displejem. Zda je to škoda? Za mě ano. Novinky totiž mohou kvůli tomu působit poněkud nudně, byť mají rozhodně co nabídnout. Je to však právě design, který je tou nejsledovanější částí nových telefonů a zde Apple zkrátka nezabodoval – respektive nezabodoval víc než v loňském roce.
Co se týče zpracování, zde odvedl Apple opět velmi dobrou práci. Telefon je totiž sestaven v mých očích dokonale a nemyslím si, že by proto v tomto směru někoho vyloženě zklamal. Všechny komponenty velmi hezky doléhají, nic nepůsobí odfláknutě a celkově má zkrátka člověk z telefonu pocit, že drží v ruce opravdu hodnotný, povedený kousek.
Ergonomie
Zatímco výška a šířka se u iPhonu 13 Pro Max v porovnání s loňským rokem neliší ani o píď, jelikož je stále 160,8 mm a 78,1 mm, hloubka mírně narostla – konkrétně o 0,25 mm na 7,65 mm. Změny se dočkala i hmotnost, která povyskočila z 226 gramů na 238 gramů. Abych byl upřímný, téměř 240 gramů se mi u telefonu zdálo už opravdu dost a měl jsem z toho trochu strach. Jsem totiž zvyklý na podstatně lehčí zařízení například ve formě iPhonu XS a jeho 177 gramů. iPhone 12 Pro Max mi sice loni hmotnostně nevadil, ale dobrých 12 gramů navíc není u předmětu denní potřeby úplně zanedbatelný rozdíl, myslel jsem si. Když jsem však vzal 13 Pro Max do ruky, byly mé obavy ty tam. Díky velkému tělu se totiž hmotnost velmi pěkně rozprostře do celého telefonu a ten tak ve výsledku přespříliš těžce nepůsobí. Když jsem jej porovnával s mým XS, dokonce jsem měl pocit, že se jedná o dva hmotnostně víceméně totožné telefony. Myslím si tedy, že obavy z hmotnosti na místě tak úplně nejsou a totéž pak samozřejmě platí i o strachu z větší hloubky – 0,25 mm totiž v ruce opravdu nepostřehnete.
Co mě však i letos štve je to, že se Applu opět nepodařilo například pomocí nějakého speciálního povlaku vyřešit šílené patlání ocelového rámečku telefonu. Stačí jej mít v ruce doslova pár vteřin a už na něm ulpí otisky prstů či různé jiné šmouhy, které jeho design kazí a které tedy budete v případě, že kryty nepoužíváte, do nekonečna leštit. Jasně, jedná se o bolístku iPhonů už od roku 2017 a modelu X, ale právě proto mi přijde dost nešťastné, že ani o dobré čtyři modely později řešíme pořád to stejné. A ne, argumentovat tím, že stejně dám telefon do krytu v tomto případě nelze, jelikož jednak není součástí balení a jednak není svým způsobem ani potřeba.
Displej
Jestli se něco na iPhonu 13 Pro Max povedlo, pak je to jeho displej. Parametrově se sice jedná takřka o tentýž panel, co Apple použil i v loňském roce obohacený o vyšší jas (konkrétně 1000 nitů namísto 800 nitů) a technologii ProMotion, ke které se za moment dostaneme, ale v porovnání s displejem iPhonu 12 Pro Max musím zcela objektivně říci, že je iPhone 13 Pro Max lepší. Jeho barvy jsou živější a celkově kvalitnější a řekl bych, že působí i více plastickým dojmem. Jasně, člověk si těchto rozdílů, které navíc nejsou příliš velké, všimne jen při přímém porovnání s loňskou generací iPhonu, ale přesto potěší.
Co mi přijde jako naprostá pecka, je nasazení vymodlené technologie ProMotion. Po letech půstu jsme se tedy dočkali navýšení obnovovací frekvence displeje až na 120 Hz, přičemž jí telefon řídí adaptivně a nastavuje jí dle zobrazovaného obsahu mezi 10 až právě 120 Hz. To jinými slovy znamená, že při zobrazování statického obrazu neběží na 60 Hz, jako tomu bylo doposud, ale klidně jen 10 Hz a tím šetří baterii. Naopak ve chvíli, kdy například scrollujete systémem se přepne obnovovací frekvence na 120 Hz, díky čemuž je pohyb systémem plynulejší a to v mých očích výrazně. Je sice pravda, že vám 120 Hz postupem času zevšední a vy plynulost přestanete pozvolna vnímat, ale vždy, když se vám do rukou dostane zařízení se 60 Hz displejem či si na iPhonu 13 Pro (Max) zapnete spořič baterie, rozdíl pochopíte. Vyšší obnovovací frekvence navíc přináší i rychlejší a plynulejší odezvu při ovládání telefonu jako takového, díky čemuž mám pocit, že se mnou daleko více “kooperuje”.
Fotogalerie
ProMotion má nicméně i jednu stinnou stránku a tou je fakt, že mu zatím nejsou přizpůsobeny všechny aplikace v App Store, zejména pak hry, které z něj mají těžit nejvíce. Stejně jako v roce 2017, když Apple přišel s výřezem v displeji, tak budeme muset nejspíš nějaký ten pátek čekat na to, než se vývojáři rozhoupou a umožní nám využít plný potenciál zařízení, což je zkrátka škoda. Skoro by se až chtělo říci, že by je měl Apple k nasazení rychlé podpory nějak donutit, ale ve výsledku jsou to právě oni, kdo si mohou svým laxním přístupem nejvíce uškodit. Nezbývá proto než doufat, že se na nás začnou co nevidět sypat aktualizace aplikací pro ProMotion ze všech stran. A nejen pro něj. Optimalizaci potřebuje celá řada aplikací i u jiných funkcí, které na novinkách zatím nefungují tak, jak by měly. Poměrně zarážející je pak to, že se jedná třeba i kousky typu Instagram a tak podobně – tedy jedny z největších hráčů v App Store.
Zatímco vyšší obnovovací frekvence mě osobně opravdu oslovila, menší výřez vnímám i více než týden poté, co jsem jej poprvé spatřil na vlastní oči v reálném světě jako poměrně kontroverzní prvek. Rozměry výřezu jako takového mi upřímně přijdou zvlášť na iPhonu 13 Pro Max super, protože na obřím displeji působí menší výřez popravdě ještě mnohem menší, než ve skutečnosti je. Že je to super, říkáte si? No, super by to bylo, kdyby v Applu naprosto stupidně nezabili volné místo, které se vedle výřezu po jeho zmenšení vytvořilo. To, co kalifornský gigant ve stavovém řádku iPhonů 13 předvedl nelze označit jinak než za špatný vtip a v hloubi duše doufám, že to v některé z budoucích softwarových aktualizací napraví, byť zcela na rovinu si to nemyslím. O čem že mluvím? O tom, že využití volného místa kolem výřezu využil pro zvětšení názvu operátora, času, síly signálu, WiFi a dalších stavových ikon a to do rozměrů, které jsou mě osobně už skoro nepříjemné. Sorry, Apple, ale je mi 25 a fakt nepotřebuji tyto prvky ve velikosti, která je vhodná tak pro mé prarodiče. Přál jsem si, abych si mohl do volného místa opět hodit procentiální ukazatel baterie či něco v tomto smyslu a dostanu tohle? Ne, děkuji.
V souvislosti s displejem mě trochu mrzí i to, že Apple rezignoval na zvýšení jeho ochrany. Nasadil u něj totiž opět “jen” Ceramic Shield, který světu ukázal v loňském roce. Jasně, díky tomu má přední strana iPhonu nejtvrdší sklo ze všech smartphonů na světě, ale myslím si, že zrovna v případě odolnosti nejsou každoroční upgrady směrem k lepším výsledkům na škodu. I kdyby se odolnost zlepšila jen o píď, byl bych rád. A kdyby použil Apple Ceramic Shield i na záda telefonu, byl bych rád dvojnásob. Ale abych jen nekritizoval – prakticky celý týden jsem používal telefon bez krytu a tvrzeného skla, za celou dobu se na něm neobjevil ani jeden miniaturní škrábaneček.
Výkon a konektivita
Apple se u iPhonů 13 Pro (Max) chlubí nejvýkonnějším mobilním procesorem na světě. Jedná se konkrétně o čip A15 Bionic složený celkem ze šesti jader CPU, kdy dvě jsou výkonnostní a čtyři úsporná. Grafický výkon pak zajišťuje pětijádrové GPU s tím, že čip obsahuje dále šestnáctijádrový Neural Engine pro AI. Už podle technických specifikací je tedy čip opravdu výkonný a ani v reálném světě tomu není jinak. Spouštění naprosto všech aplikací je neuvěřitelně rychlé a přestože oproti loňským iPhonům 12 (Pro) až tak velký skok nepocítíte, přecházíte-li ze starších kousků, budete jen valit oči. Aplikace totiž naskakují opravdu bleskově a běží naprosto plynule, přestože jsou třeba i náročnější. Applu se tedy povedlo opět docílit posunutí pomyslné procesorové laťky o poznání výše, za což si zaslouží notnou dávku respektu.
Na druhou stranu mě ale i letos mrzí to, co v posledních letech už tak nějak pravidelně. V kapse sice mám opravdovou výkonnostní bestii, její výkon nicméně nejsme schopní tak úplně ocenit. Jasně, beru to, že jej je potřeba spoustu pro nové funkce fotoaparátu, ale co s ním mám dělat, když moc nefotím? Strašně rád bych si na iPhonech například nějaký pokročilejší multitasking ve formě spuštění dvou aplikací nad sebou a tak podobně – tedy jinými slovy vychytávky, které známe z iPadů. A vím, že díky čipsetu A15 Bionic a 6 GB RAM, které dostaly letošní modely Pro do vínku by to pro ně nebyl sebemenší problém. Apple je však i letos zarputile přesvědčen o tom, že nic takového zkrátka nepotřebujeme a my tak v tomto směru opět ostrouháme. Přitom zrovna na modelu Max se 6,7” displejem se o nedostatku prostoru pro dvě aplikace nad sebou rozhodně nedá mluvit.
Vyloženě do vzduchu člověk nemůže skákat ani z konektivity telefonu, která zůstala oproti loňsku neměnná. Apple se na svých tiskových konferencích vždy velmi rád chlubil tím, že výrazně zrychlil WiFi, mobilní data, připojování k satelitům skrze GPS a tak dále, ale letošek je v tomto směru smutný. Totéž v bledě modrém se pak dá říci i o MagSafe, což je pro mě osobně snad ještě o poznání méně pochopitelné. Magnetický konektor totiž Apple v loňském roce s velkou slávou znovuoznamoval jakožto prvek s obrovským potenciálem, takže byla jeho vylepšení rozhodně nasnadě. O mnoha možnostech se navíc hovořilo ještě před představením novinek díky spoustě úniků informací a člověk už s nějakým upgradem například ve formě silnějšího magnetu pro přichycení dalších typů příslušenství počítal. Nic takového se ale bohužel nekoná a abych byl upřímný, mám trochu strach z toho, aby se ještě vůbec někdy konalo. MagSafe příslušenství ve formě Battery Packů a peněženek totiž bylo podle všeho přijato poměrně chladně, takže je možné, že začal Apple MagSafe vnímat jako hluchou vývojovou větev a neposune jej dál než tam, kam v loňském roce. Jedná se přitom o prvek s takřka nekonečným potenciálem.
Fotoaparát
Suverénně nejzajímavější částí letošní generace iPhonů z řady Pro je dle slov Applu jejich fotoaparát, který se měl dočkal největšího upgradu v historii iPhonů. Že tomu tak je naznačují ostatně i technické specifikace uvedené na webu Applu. Ačkoliv MPx ani u jednoho objektivu nepovyrostly, v případě širokoúhlého objektivu se světelnost zlepšila z f/1,6 na f/1,5 a v případě širokoúhlého z f/2,4 na f/1,8. Clona teleobjektivu je pak f/2,8, což sice může na první pohled vypadat špatně, ale je potřeba brát v potaz i to, že Apple zvětšil u všech objektivů výrazně snímací senzory, díky čemuž jim tak zajistil příjem většího množství světla a tedy i lepší fotografické schopnosti. Samozřejmostí je pak podpora Deep Fusion, Apple ProRAW, portrétních režimů a celé řady dalších vychytávek, které známe z minulosti. Dále přibyla novinka ve formě fotografických stylů, což jsou zjednodušeně řečeno upravitelné filtry, přes které lze přímo v nativní aplikaci fotit a vyhnout se díky tomu postprodukci. Lepší je oproti loňský i Smart HDR – na iPhony 13 totiž dorazila již jeho čtvrtá generace, která by měla být dle slov Applu schopna poskládat výsledný obraz z vícero snímků zachycených současně lépe než kdy dřív. Nechybí ani True Tone blesk s pomalou synchronizací či LiDAR využívaný jak pro noční portréty, tak pro rychlejší ostření. Co se pak týče přední strany, na té je i nadále 12MPx fotoaparát shodný s tím z loňska. Jediným rozdílem je využívání Smart HDR 4, díky kterému by měly lézt fotky i odsud lepší než kdy dříve. Dost ale bylo technických specifikací, pojďme se podívat na fotoaparát v praxi.
Mohlo by vás zajímat
Focení
Fotoaparát iPhonů 13 Pro (Max) je univerzálnější než kdykoliv dříve. Dočkali jsme se u něj jak lepšího optického zoomu (konkrétně trojnásobného), tak například nasazení makro režimu, který je schopen ostřit už od dvou centimetrů a díky tomu je tak telefon schopen zachytit fotky ze zcela nové perspektivy. A právě makro režim mě upřímně zaujal suverénně nejvíce z celé fotosoustavy, protože mi přijde opravdu dobrý. Tím však nechci v žádném případě říci, že by klasické focení na širokoúhlý, ultraširokoúhlý či teleobjektiv nebylo ve vysoké kvalitě, jelikož je pravda zcela opačná. Snímky jsou kvalitní opravdu dost a to jak za dobrého světla, tak i za horších světelných podmínek či tmy. Na celé fotosoustavě je velmi vidět, že si na ní dal Apple záležet a hlavně že při zvětšování jednotlivých objektivů kvůli nasazení větších senzorů věděl, co dělá. Tento upgrade totiž přináší telefonu daleko lepší práci se světlem, což ve výsledku neznamená nic jiného než snadnější práci pro vás. S trochou nadsázky se dá říci, že stačí je cvakat na digitální spoušť a pak se kochat – vyfocení vyloženě špatné fotky je díky Smart HDR 4, Deep Fusion a celkové kvalitě fotoaparátu velmi těžké, neřkuli minimálně na širokoúhlý a ultraširokoúhlý objektiv nemožné.
Fotky za umělého světla
Právě ultraširokoúhlý objektiv mě potěšil opravdu dost. Jeho první generace u iPhonů 11 (Pro) totiž nebyla vyloženě dobrá a když na něj člověk fotil, při následném procházení fotek to na kvalitě poznal na první dobrou kvůli šumu a neostrosti okrajů. Velký krok ke zlepšení však učinil v tomto směru Apple už v loňském roce a letos pak dotáhl kvalitu ultraširokáče takřka na úroveň širokoúhlého objektivu. Konečně se tak na něj člověk nemusí bát fotit, aby si náhodou nepokazil fotky – nic takového nyní nehrozí. Okraje už neostré nejsou a šum je díky super světelnosti i velkému senzoru ten tam.
Co se pak týče teleobjektivu, zde se přiznám, že jsem na něj od mých prvních dojmů z telefonu názor tak úplně nezměnil. Trojitý optický zoom je sice fajn a ani patnáctinásobný digitální není vyloženě odpad, ale když Apple tuto novinku uváděl, čekal jsem tak nějak něco víc, něco lepšího, něco opravdu dobrého. Čekal jsem ale až moc. Při bližším zkoumání fotek z teleobjektivu přiblížených přes trojnásobný optický zoom jsou jeho limity patrné a myslím si, že se jedná o nejslabší stránku foťáku iPhonů 13 Pro. Přitom při dvojitém optickém zoomu byste si rozdílů v kvalitě přiblížené a nepřiblížené fotky prakticky nevšimli.
Celou situaci kolem teleobjektivu mi upřímně hlava příliš nebere. Konkurenční výrobci se totiž již roky chlubí naprosto brutálními přibližovacími schopnostmi jejich telefonů, díky kterým jste s trochou nadsázky schopni zjistit i to, co mají zrovna na ISS k večeři. K přibližování přitom nepoužívají nic, od čeho by byl Apple na míle vzdálený – jedná se zpravidla “jen” o kombinaci softwaru s klasickým hardwarem. Applu se tedy dle mého spíš do výraznějších mezigeneračních skoků v tomto směru nechce.
Zoom na iPhonu 13 Pro Max
Ještě než se vrhneme na hodnocení makro režimu, v krátkosti vám ještě vylíčím mé pocity z nočního režimu, který má být též dle Applu tím nejlepším, který kdy v iPhonech byl. Zde mu sice musím dát za pravdu, protože fotky ze 13 Pro Max za horších světelných podmínek či tmy lezou opravdu povedené, ale abych byl upřímný, nepřijde mi, že bychom se zde od iPhonů 12 a vlastně ani od iPhonů 11 dočkali nějakého gigantického skoku, který by člověka fotícího v noci přiměl k tomu zahodit jeden z těchto modelů a běžet pro letošní modelovou řadu. Ano, detailů je na fotkách z noci poměrně dost a působí i přirozeně, ale například s pouličními lampami či jinými zdroji světla si telefony stále nedokáží poradit tak hezky, jak by člověk čekal.
Navíc mi přijde, že některé noční fotky jsou softwarem až moc přesvětleny, kvůli čemuž nevypadají příliš dobře. Například když člověk fotí noční oblohu, často se mi stávalo, že se mi z nějakého nepochopitelného důvodu velmi zesvětlil střed fotky a kraje zůstaly tmavší, přestože v reálu byla celá obloha v jedné barvě a bez jakéhokoliv světelného znečištění. Jinými slovy, fotka vypadala zkrátka jinak, než jsem jí v noci okem viděl. Na druhou stranu je ale třeba Apple pochválit za to, že je noční režim skutečně použitelný u všech objektivů. U širokoúhlého a ultraširokoúhlého z něj lezou opravdu povedené snímky (byť si ultraširokoúhlý neporadí tak dobře se zdroji světla a nezachytí tolik detailů) a ani teleobjektiv na tom není v noci úplně špatně.
Fotky přes noční režim
A jaká je tedy dle mého nejzajímavější fotonovinka ve formě makro fotek? Velmi, ale opravdu velmi zdařilá. Její používání je přitom naprosto jednoduché – stačí se jen přiblížit k objektu, který chcete zblízka fotit a to je vše. Snímání probíhá sice jen přes ultraširokoúhlý objektiv, ale telefon vás na něj v případě, že fotíte přes širokoúhlý objektiv automaticky přepne a vy se tak věnujete už jen focení samotnému. Přepínání jako takové sice někdy pozlobí, jelikož v určité vzdálenosti od předmětu telefon ve smyčce přepíná mezi širokáčem a ultraširokým objektivem a znemožňuje tak focení, když si však tento problém odmyslím (nebo jej vyřeším vzdálením se nebo naopak přiblížením k objektu), makro funguje spolehlivě. Líbí se mi, že člověk nemusí mít kolikrát ani zcela dokonale zaostřeno, jelikož to telefon dokáže softwarově dodělat za něj a výsledná fotka díky tomu stojí opravdu za to. Hodně fajn je pak i to, že makro funguje jak na fotky, tak i na videa, díky čemuž se dají zachytit opravdu zajímavé kousky. Nicméně určitá omezení mobilní makro přeci jen má. S neúspěchem se můžete setkat například ve chvíli, kdy se budete snažit fotit hodně jemné předměty typu chmýří ve trávě a tak podobně. Na ty totiž objektiv tak úplně ostřit neumí a výsledná fotka bývá proto prakticky vždy rozmazaná. Objektivně je navíc nutné říci, že zaostřená část foceného předmětu není mnohdy moc velká a makro kouzlo proto nemusí vyniknout tak, jak na fotkách z klasických fotoaparátů. Když si ale uvědomím to, že se stále jedná o focení na něco, co mám neustále v kapse, jsem s kvalitou více než spokojený.
Fotogalerie
Abych se však jen stále nerozplýval, přidám trochu kritiky. Přijde mi, že fotoaparáty iPhonů 13 Pro (Max) jsou vytvořeny jednoduše tak, aby byly schopné zachytit vždy hezkou fotku bez ohledu na realitu. Fotit na ně tedy zvládne jinými slovy naprosto každý a to v jakýchkoliv podmínkách, jelikož výsledné fotky si telefon určitým způsobem upravuje. Na mysli nemám přitom jen Smart HDR 4, ale třeba i určité zesvětlení, kdy je výsledná fotka světlejší než snímaná realita a tím i zpravidla líbivější. Pro běžného uživatele se jedná vlastně o výhru, protože je pro ně focení snadnější než kdykoliv předtím. Profesionálnější uživatelé si ale budou kvůli tomu muset trochu hrát s expozicí a tak podobně, což je ve výsledku trochu zvláštní – budou totiž foťák de facto nastavovat na realitu.
Další problém, který je dle mého daleko větší než určité zlepšování nebo chcete-li ohýbání reality jsou pak odlesky fotoaparátu ve fotkách. Nesetkáte se s nimi sice vždy, jakmile však člověk fotí proti slunci či světlu, má co dělat, aby se natočil tak, že odlesky výsledné fotky neovlivní. Zejména při focení nočních fotek je pak snímání bez odlesků skoro až extrémně složité a upřímně člověka snaha najít ideální úhel bez odlesku přestane bavit poměrně rychle. Přiznám se, že právě odlesky mě štvou na celé fotosoustavě asi nejvíce ze všeho, protože výslednou fotku prostě poškodí.
Všehochuť z iPhonu 13 Pro Max
Přední fotoaparát
Natáčení
Hardwarová zlepšení fotosoustavy se pozitivně podepsala i na kvalitě videa, které stojí jak při natáčení přes širokoúhlý, tak i ultraširokoúhlý či teleobjektiv skutečně za to, jelikož v něm lze vidět větší množství detailů, lepší práci se světlem a celkově pak vyšší kvalitu. U širokoúhlého objektivu jsem při natáčení videa čekal popravdě kvalitu trošku vyšší, jelikož se Apple chlubí jak lepší světelností, tak i senzorem, ale popravdě oproti loňsku příliš kvalitativně neposkočil. Naopak ultraširokoúhlý objektiv mi přijde opravdu super a je na něm skvěle vidět, že Apple vnímá jeho oblibu mezi uživateli. Co se pak týče teleobjektivu, zde platí vlastně to, co jsem psal výše u focení – tedy že ano, je opravdu dobrý, ale jsou zde rezervy, které by zasloužily zlepšení.
Suverénně nejzajímavějším vylepšením videa je pak kinematografický mód, který umožňuje přeostřování na různé předměty při rozostření pozadí či jiných předmětů. K dispozici pak bude v průběhu podzimu ještě ProRes kodek videa, ale ten jsem nyní nebyl kvůli jeho absenci v iOS schopen otestovat. Zato s výše zmíněným kinematografickým módem jsem si vyhrál opravdu znamenitě.
Tento mód natáčí video v rozlišení 1080p při 30 fps, což se sice nemusí na první pohled zdát jako výhra a na velké televizi to popravdě ani výhra není, na menším displeji notebooku, tabletu či mobilu se však jedná o velmi slušný zážitek. Abyste však byli schopní něco kloudného natočit, chce to trochu cviku a především pak pochopení dané technologie. Režim je totiž ze strany Applu poměrně výrazně zautomatizován, takže je schopný různě sám zaostřovat ať už na základě rozpoznání osoby či zvířete, tak na základě blízkosti určitého předmětu (například v lese bližšího stromu k vám). Pro natáčení je vždy potřeba označit cíl, který má být zaostřený, čímž dáte pokyn k rozostření všeho za ním (či před ním) a to až do chvíle, než například zmizí z hledáčku, otočí tvář jinam a tak podobně. Jakmile se tak stane, telefon přeostří na jinou věc a původně zaostřenou věc rozmaže, což vypadá opravdu efektivně. Super je, že tyto přechody jsou extrémně plynulou záležitostí a nebál bych se říci, že najdou uplatnění i u různých amatérských filmařů. Ještě daleko větší bomba je pak to, že s rozostřením lze velmi snadno pracovat v postprodukci přímo na iPhonu a to přesně tak, jak Apple sliboval. Člověk má tedy možnost rozostřit to, co při natáčení bylo zaostřené a naopak, díky čemuž si tak lze v úpravách s videem pohrát naprosto perfektním způsobem a učinit z něj přesně to, co jste chtěli, přestože se vám to na “první dobrou” tak úplně nepovedlo.
Režim jako takový nabízí i vcelku slušné možnosti úprav snímání již při samotném natáčení. K dispozici je například možnost optického zoomu a to rovnou trojnásobného (k dispozici je natáčení buď jen na širokoúhlý objektiv, nebo na maximální optické přiblížení teleobjektivu – nic mezi tím) či možnost nastavení si hloubky ostrosti nebo chcete-li rozostření pozadí za daným předmětem. Je sice trochu škoda, že jsou tyto možnosti dostupné jen před započetím natáčení, ale lepší, než kdyby nebyly k dispozici vůbec. Co mi naopak přijde vcelku zbytečné je podpora kinematografického režimu u předního fotoaparátu telefonu, u kterého sice funguje taktéž velmi dobře, ale ruku na srdce – kdo se na přední foťák chce nějak takto natáčet.
Jistě, kinematografický mód má své mouchy a není jich málo. Kromě nižšího rozlišení je to třeba jeho občasná neschopnost ideálně rozostřit pozadí za objekty s hůře rozpoznatelným tvarem. Setkat se s tím můžete třeba u lidí s kudrnatými vlasy, které nemusí být pro telefon tak úplně čitelné, u záclon a tak podobně. V takovém případě může rozmazání přesahovat až do samotného zaostřeného předmětu, což samozřejmě nevypadá úplně dobře. Dalším problémem pak může být například sklo u aut, kdy zatímco kolem auta vše telefon dokáže efektně rozostřit, průhled sklem už nerozostří, jelikož zjednodušeně řečeno nepochopí, že se jedná jen o další část rozostřeného celku. I přes tyto “boty” si ale myslím, že se Applu povedlo něco, co má obrovský potenciál a co se bude v následujících měsících a letech objevovat na internetu a v televizi ve velkém. Výsledky totiž mohou být velmi dobré.
Výdrž baterie a nabíjení
Velmi dobrý pocit nemám jen z fotoaparátu, ale i z výdrže baterie tohoto telefonu. Ačkoliv nejsem vyloženě ten typ uživatele, kterého štve každodenní nabíjení, nemám nic proti tomu, když tuto činnost na denní bázi provádět nemusím. Čas od času se mi stane například to, že s mým současným XS v posteli usnu a vzbudím se až ráno, kdy je jeho baterie buď zcela nebo téměř vybitá, nebo zkrátka jen někam vyrazíme s přítelkyní na celý den či víkend a člověk nechce být otrokem elektrické zásuvky. A to s iPhonem 13 Pro Max nebudete, to vám garantuji. Jeho výdrž je totiž naprosto úchvatná a popravdě jsem z ní stále celkem paf. Telefon využívám denně poměrně intenzivně pro hovory, zprávy, maily, internet, sledování YouTube, hudbu na Spotify, navigace v rámci Google Maps, aplikace pro ovládání Smart Home a sem tam nějaké ty hry či ryze pracovní činnosti typu testy aplikací a tak podobně. Při tomto zápřahu mi iPhone XS standardně vydržel jeden den s tím, že při budíčku v 6:30 večer kolem 19. hodiny už mlel z posledního a poměrně často to do mého ulehnutí do postele nedal už ani se spořičem baterie. Když jsem jej pak příliš nevytěžoval, dával zhruba den a půl. A jak je na tom iPhone 13 Pro Max? Při stejné intenzivní zátěži mi vydrží dva dny, přičemž spořič baterie zapínám až ke konci dne druhého. Nedokážu si tedy absolutně představit, jakou činnost bych musel dělat, abych telefon vyšťavil za den ze 100 % na 0 % a proto mohu s klidným svědomím říci, že jednodenní výdrž je pro něj ani ne hračka, nýbrž samozřejmost. Dvoudenní pak zvládá též bez větších potíží a v případě, že jej příliš nevytěžujete, se na tři dny používání dostanete taktéž hravě.
Brutální výdrž baterie, kterou se Apple ostatně chlubil i na své Keynote, je zajištěna kombinací vícero faktorů počínaje největší baterií, která byla kdy v iPhonech nasazena (konkrétně má kapacitu 4352 mAh), pokračujíc přes mimořádně úsporný čipset A15 Bionic i další komponenty spolu s velmi dobře optimalizovaným softwarem a konče u ProMotion displeje, který dokáže díky své variabilní obnovovací frekvenci taktéž energii solidně šetřit. V tomto směru se tedy podařil Applu opravdu mistrovský kousek, na který bude konkurence jen stěží hledat recept. Například takový Samsung u modelu Galaxy S21 Ultra s 5000 mAh baterií je podle prvních testů o dobrou hodinku horší.
Brutální výdrž baterie má však i svou stinnou stránku, kterou je nabíjení telefonu, což ostatně v tichosti naznačil i Apple v technických specifikacích telefonu. iPhone 13 Pro Max je totiž prvním iPhone v jeho rychlonabíjecí historii, u kterého uvádí, že při použití 20W adaptéru a vhodného kabelu jej z 0 na 50 % nabijete “až” za 35 minut namísto 30 minut, jako je tomu u všech ostatních modelů. A jaká je realita? Pokud nemáte rádi sado-maso, na používání 5W adaptéru raději zapomeňte. Jasně, nezničíte si s ním baterii tak rychle jako s výkonnějšími adaptéry, ale doba, která bude pro nabití takto velkého akumulátoru potřeba, je zkrátka šílená – v mém případě se bavíme asi o pěti hodinách, po kterých jsem tak nějak pochopil, že tudy cesta nepovede.
K nabíjení jsem proto začal používat 10W USB-A adaptér od iPadu, který telefon nabije zhruba za poloviční čas, což už je vcelku fajn. Před pár dny jsem pak na internetu narazil o zprávy o tom, že s 30W USB-C adaptérem je možné iPhone 13 Pro Max nabít z 0 na 100% dokonce za nějakých 90 minut, což jsem vyzkoušel a světe, div se – je tomu tak. Nicméně je potřeba rovnou říci, že využití 30W adaptéru, který umožňuje podle zahraničních měření nabíjet iPhone až 26W (tyto watty si přímo “vezme”) je taky svým způsobem sado-maso, protože takto rychlým nabíjením baterii odrovnáte zcela určitě poměrně rychle. Nejschůdnější cestou je tedy dle mého buď využití onoho 10W adaptéru pro iPady, protože jeho dobíjecí rychlost je ještě relativně dobrá, potažmo se spolehnout na 15W MagSafe či maximálně 20W adaptéry – tedy na řešení, která poskytnou slušnou rychlost nabití, ale zároveň baterii nezlikvidují.
Zvuk
Na závěr naší recenze se v rychlosti podíváme ještě na zvuk telefonu. Tomu se sice Apple na jeho prezentaci nikterak nevěnoval a i v jeho technických specifikacích se dočtete maximálně tak to, že nabízí tytéž funkce co iPhone 12 Pro či 11 Pro, obecně však platí, že jej přesto rok od roku zlepšuje. Určitý posun vpřed je proto slyšet i letos, jelikož reproduktory nového 13 Pro Max zní opravdu skvěle. Při standardních hlasitostech v nich neuslyšíte problém s hloubkami či výškami a vcelku obstojné jsou i basy. Záměrně však říkám “při standardních hlasitostech”. Jakmile je totiž telefon zesílen na úrovně blížící se maximu, zvuk se z příjemného a živého promění v poměrně dost plechový kousek, který uchu tak úplně nelahodí. Na druhou stranu je ale jeho úroveň natolik silná, že s telefonem nebudete mít problém ozvučit i větší byt. Je to však zkrátka něco za něco – tedy v tomto případě kvalita za kvantitu.
Resumé
iPhone 13 Pro Max je svým způsobem dost kontroverzní zařízení. Pro majitele iPhonů 12 a 12 Pro příliš doporučit nelze, protože jim oproti loňským modelům mnoho nového nenabídne. Jedinou věcí, která by je mohla přimět, je dle mého fotoaparát, který však každého “tankovat” nemusí. Pro majitele starších modelů je pak 13 Pro Max rozhodně super a nemyslím si, že je možné, aby je vyloženě zklamal. Nicméně je potřeba upřímně říci, že “bot”, kterých se Apple na tomto modelu dopustil, je relativně dost a některé člověka zamrzí opravdu dost. Jedná se ale o věci, které jsou natolik specifické, že při přechodu vlastně ani štvát nemohou, protože vám nepřinesou horší zážitek z využívání telefonu, nýbrž “jen” to, na co jste byli zvyklí z dřívějška – tedy například na osekaný stavový řádek vedle výřezu. Budu-li upřímný, opravdu mě to mrzí. V žádném případě se totiž nejedná o neřešitelné věci, které by stály Apple miliardy z hlediska vývoje, nýbrž o naprosté hlouposti, které by mu snad dokázal vyřešit i kdejaký stážista. Éra inovativního Applu je ale asi už opravdu pryč a my si tak budeme muset na nový standard tak nějak zvyknout.
iPhone 13 Pro Max lze zakoupit například u Mobil Pohotovost
Chcete nový iPhone 13 nebo iPhone 13 Pro koupit co možná nejvýhodněji? Pokud u Mobil Pohotovosti upgradujete na nový iPhone, získáte za svůj stávající telefon nejlepší výkupní cenu. Novinku od Applu si také můžete snadno pořídit na splátky bez navýšení, kdy navíc nezaplatíte ani korunu. Více na mp.cz.
Safirovy skla porad fake
Nemit to ctvrt kila, tak by to bylo fajne. Tohle uz je proste za hranici kompaktnosti..
Proč by skoro 7″ telefon by měl být kompaktní?
Prostě nejlepší smartphone na světě. Tečka 😉
Do ledna, než přijde s22 ultra a rozdrtí tvoje jablíčko 🤣
A v čem? Ve výkonu a kvalitě zpracování pořád všichni Apple dohání :D
Orgasmic: a teď tu o Karkulce. . .
s Exynosom a polroku zasekanom OS urcite, iba ak v tvojej j@blej hlavičke:)
A o co, že to zase bude propadák, co se nebude prodávat. A i kdyby se mu dařilo o 50% více než předchozí generaci, tak na poměry prodejů iPhonů to bude stejně brutální propadák.
„Vole, nech se vyšetřit“- Jiří Krampol, Jak jsem hledal nevěstu.
S tou odolností předního skla: Kupoval jsem iPhone 12 až v Únoru a poprvé jsem si nechal u telefonu nalepit tvrzené sklo, ukecali mě v obchodě, že prý se snadno poškrábe a vím, že si na to po zahájení prodejů všude stěžovali a na vystavených kusech ty škrábance skutečně byly. Ale mě to tvrzený sklo začalo štvát, vypadalo to hnusně, tak jsem ho po měsíci sundal, že to zkusim bez toho, kdyby se objevil škrábanec, tak ho tam zase dám. Ale teď už je to půl roku bez skla a já tam nemůžu najít ani vlasový škrábanec, ani na sluníčku, pod náklonem, prostě vůbec nic, vlasové škrábance, zejména tam, kde nejčastěji šmrdlám palcem, jsem předtím u každého telefonu měl, ale tady nic. Myslím, že Apple věděl, že je to průser a u toho skla potichu vylepšil odolnost proti poškrábání.
To, co popisujete, by měl mít „na svědomí“ Ceramic Shield. :) S odolností vám musíme dát v redakci za pravdu. Kolega Roman taktéž nemá rád tvrzená skla, kvůli čemuž míval displej telefonu relativně poškrábaný, ale po přechodu na 12 Pro jej má skoro jako nový i po roce. Já nyní používám 13 Pro Max více než týden bez skla a krytu a taktéž bez poskvrny – přitom jej používám jako primární telefon naprosto všude.
Ahoj Jirko, prosim te, planuju taky upgradovat z iP XS a nemuzu se zatim rozhodnout, jestli Pro nebo Pro Max. U Max me laka vetsi displej a vydrz baterie. XS nosim v predni kapse kalhot a taky napr. sport kalhot pri jizde na kole, dal na XS vecer v posteli ctu zpravy, FB apod. Mam obavu, ze Max proste bude tezky a velky. Muzes se podelit o svuj pohled na rozdil velikosti/vahy mezi temito modely po dobe, co ho pouzivas? Budu vdecny. Dekuju
Ahoj, to je dost ošemetná otázka :) Za sebe musím říci, že přechod na 13 Pro Max z XS pro mě byl naprosto bezbolestný a naopak se spoustou benefitů. Větší displej je super jak pro konzumaci obsahu, tak i pro psaní na něm a výdrž mě také baví (standardně dávám 1,5 až 2 dny, což je super). Co se týče velikosti, zde je to asi dost podle velikosti rukou uživatele. Já úplně malé nemám, takže s telefonem nemám problém. Je ale potřeba počítat s tím, že ovládání je holt trochu těžší než u menšího modelu (byť zvládám na 13 Pro Max psát jednou rukou takřka stejně dobře jako u XS). Hmotnost je trochu vyšší, ale díky většímu tělu se fajn rozloží „do zad“, takže taky není nějak moc cítit. Koukat do mobilu večer tedy není problém. Takže bych se přechodu být tebou nebál. Rozhodně bych si ale telefon při podobných pochybnostech raději předtím někde „potěžkal“.
Používám iPhony od roku 2010, bez krycího skla a pouzdra a v životě jsem neměl škrábanec. Můj současný XS to je však jiná písnička co se týče ocelového rámu okolo telefonu. To je milion škrábanečků a celkově je ten rám hrozně zašlý oproti tomu když byl nový. A to telefon nosím jen v kapse. Už jen z tohoto důvodu se mi víc líbí „obyčejný“ hliníkový rám na ne-Pro iPhonech. Když musejí ty telefony dělat tak těžký cihly a cpát tam ocel, tak ať jí aspoň udělají matnou ve stylu iPhonu 4. To byl právě můj první iPhone a dodnes nejen funguje, ale vypadá jak nový.
Matna by znamenalo pieskovanie a na tom su skrabance ovela zretelnejsie ako na lestenom ( ak prejde apple na „titan“ bude to este horsie) ovela lepsie by bolo brusenie povrchu kde sa skrabanec lahsie zamaskuje.Pokial nerad puzdro mozno by som sa poobzeral po takej tej nalepovacej folii asi…
A jaký máš u iPhonu Xs ten rám, stříbrný, nebo barvený? Ten stříbrný se dá krásně vyleštit pastou na kov.
Co nikdy nepochopím je designový faux-pas s vystouplýma čočkama foťáku. Pořád jsem si na to na iP 11 nezvykl a abych tento hnusný výstupek zakryl, rozhodně nebudu pořizovat nějaký futrál. Tomu kdo to v Apple vymyslel bych vyliskal. Teleffffffon ve všech držácích nebo při položení na roznou plochu „gaglá“ jak noha v gumákách…
Ten vystupek tam neni z estetickych duvodu, ale z duvodu funkcniho — aby tam narvali alespon nejaky slusny cocky na foceni. Jak se tomuto vyhnout je udelat bud tlusty telefon nebo pouzit periskop, ktery umozni cocky fotaku poskladat horizontalne uvnitr tela telefonu, ale s tim jsou spojeny dalsi problemy.
Tlusty telefon by mel pouzitelnou baterku, to je ten nejvetsi problem
Mně se ten hranatý design prostě nelíbí a letošní barvy taky ne. Loni byla alespoň fajn modrá a předloni zelená, letos si fakt nevyberu, takže zůstávám u 11.
The future is here…now. Apple Iphone 13 pro max ^^
Co se týče rychlého nabíjení, můj XS celý tři roky ani jednou nepoznal nabíjení z 5W nabíječky, vždy PD přes USB-C nebo bezdrátové nabíjení přes noc a výdrž je ok na celý den s průměrným používáním, takže bych se 26W nabíjení vůbec nebál
Já nabijim 50W a ani po dvou letech žádnej stres :D s celodenní vydrží. Snad bude mít taky jednou iPhone takové vymoženosti 😃
A můžeš se ještě jednou, naposled, těšit na novýho robota nebo už ti skončila podpora pro tvůj rychle nabitej mobil?
Dobrý den, jsem jediný komu na 13 Pro max nefunguje odemykání obličejem s rouškou? Přešel jsem z Se 2020 a v obchodě me ujištovali že to funguje…..
Dobrý den, aktualizujte na iOS 15.0.1. Měl jsem stejný problém, ale teď už je vše v pohodě.
Děkuji zkusim
A rekli ti ten nepodstatny detail, ze musis mit apple watche?
Tohle, je fakt aktuální článek.To nemáte nic jiného, než psát o rook starém stroji?