Když se před několika dlouhými měsíci začalo intenzivně mluvit o přechodu jablečných počítačů na vlastní ARM čipy od Applu, tak se narovinu přiznám, že jsem byl spíše skeptický než nadšený. Tak nějak mi nedávalo smysl, že by nové a „mladé“ čipy mohly nějakým způsobem překonat procesory od Intelu, které už sice nepatřily mezi špičku, ale na druhou stranu se pořád jednalo o něco, co Apple využívá více než 15 let, konkrétně od roku 2005 až prakticky doposud. A nutno podotknout, že kromě neustálého přehřívání uživatelé s procesory Intel úplně problémy neměli. To spíše samotný Apple byl ten, pro kterého se Intel stal přítěží, a to hned z několika různých důvodů, například v podobě nedodržování dodávek.
I přesto všechno mi při představení prvních jablečných počítačů s čipem Apple Silicon M1 spadla brada, a to více než kdykoliv obvykle. Jak už jsem zmínil výše, tak jsem z čipů Apple Silicon byl spíše skeptický, to ale neměnilo nic na tom, že jsem byl na celou listopadovou konferenci opravdu velmi natěšený, jelikož jsem čekal, s čím Apple vlastně přijde. Zcela upřímně, zatímco pro většinu jablečných příznivců je nejdůležitější zářijová (či říjnová) konference, na které se každoročně představuje nový iPhone, tak minulý rok to pro mě byla právě listopadová konference, na které došlo k představeních prvních zařízení s M1. Několik dní po skončení konference jsem celou událost musel pořádně vstřebat, prozatím jsem ale nedělal nějaké ukvapené závěry, jelikož jsem nechtěl být zbytečně natěšený na něco, co ve finále nebude tak skvělé, jak je prezentováno.
Mohlo by vás zajímat
Za nějakou dobu se na internetu objevily vůbec první recenze nových MacBooků s M1 a jeden tento kousek se dokonce dostal k nám do redakce. A mně v tu chvíli spadla brada po druhé, jelikož jsem si uvědomil, že Apple nepřišel s evolucí, ale s revolucí. A tentokrát nebyla na poli iPhonu, ale na poli Macu, který já osobně využívám nejvíce ze všech jablečných zařízení a jedná se pro mě o něco, bez čeho si nedokážu představit každodenní život. V tu chvíli, pár dnů po skončení listopadové konference, jsem už delší dobu vlastnil základní 16″ MacBook Pro, který mě tehdy vyšel na bezmála 70 tisíc korun. Když jsem jej kupoval, tak jsem tušil, že ARM přijde, ale řekl jsem si, že to rozhodně nebude tak brzy. Pak ale přišlo WWDC20, na které došlo k představení Apple Silicon.
Po 16″ MacBooku Pro jsem sáhl z toho důvodu, jelikož jsem ke své sekundární práci potřeboval nabušený stroj, který mi vydrží několik dlouhých let, a se kterým nebudu muset dlouhou dobu řešit to, že nemá dostatečný výkon. Před 16″ verzí jsem vlastnil 13″ model, tudíž skok to pro mě byl opravdu velký a víceméně jsem si práci s 16″ modelem velmi užíval. Jenže jsem postupně zjišťoval, že spolehlivost tohoto stroje je opravdu špatná. Zatímco mnoho jedinců nemělo s 16″ MacBookem Pro prakticky žádné problémy (kromě těch, které opravila aktualizace), tak já jsem hned první týden musel první jednotku reklamovat a vyměnit za druhou, a to kvůli problémům s grafickou kartou. Druhá jednotka už na tom byla lépe, ale zcela upřímně nejspíše také nebyla úplně v pořádku, jelikož mi na ní neustále padaly aplikace a výdrž na jedno nabití baterie byla opravdu tristní. Kolegovi z redakce jsem si navíc prakticky každý druhý den stěžoval a psal o tom, co se mi zase přihodilo. Nebýt ale těchto neduhů, tak 16″ MacBook Pro s procesorem Intel nejspíše vlastním doteď, tudíž bych asi nepsal ani tento článek. Velká obrazovka mi opravdu vyhovovala a když stroj zrovna běžel bez problémů, tak se jednalo o perfektní zařízení pro profíky.
Fotogalerie
Za nějakou dobu už mi ale s 16″ MacBookem Pro začala docházet trpělivost. V mém okolí jsem viděl, že mnoho jedinců začíná své dosavadní MacBooky s procesory Intel měnit za ty, které mají čip M1. Ze začátku mě nakousl Jirka z redakce, který taktéž vlastnil 16″ MacBook Pro, nakonec mě „dokousal“ Vráťa z redakce, se kterým sdílím kancelář, a který vyměnil 13″ Pro za Air s M1. A v tu chvíli jsem si tak nějak řekl, že jsem nejspíše na řadě, a že není na co čekat. Navíc k tomu jsem mohl využít perfektní akci Přejdi na nový Apple od Mobil Pohotovosti, díky které jsem mohl 16″ MacBook Pro vyměnit za 13″ MacBook Pro M1, a to prakticky bez doplatku. V rámci této akce si jednoduše objednáte nový jablečný počítač a ten starý poté odešlete do Mobil Pohotovosti, kde proběhne výkup. Případný doplatek pak můžete zaplatit hned najednou, anebo si jej můžete rozložit až do 26 splátek. A s odstupem času mohu říci, že se jedná o ten nejlepší krok, který jsem mohl udělat.
Rozhodně se neřadím mezi takové jedince, kteří svůj telefon a počítač obměňují každý rok – nemám to zapotřebí. Zařízení se tak snažím využívat do té doby, dokud to jde, tedy dokud slouží a popřípadě dokud s nimi mám trpělivost. A právě v případě 16″ MacBooku Pro mi trpělivost tak nějak došla, tudíž jsem nakonec pořídil 13″ MacBook Pro s M1 a úložištěm o velikosti 512 GB. Po větším úložišti jsem sáhl z toho důvodu, jelikož jsem měl 512 GB i na předchozím 16″ modelu. Jednak je v takovém případě horší jít z lepšího na horší, a jednak jsem měl paměť skoro plnou, tudíž jsem se nechtěl zabývat tím, že bych data musel mazat či třeba přenášet na externí SSD disk. Z počátku jsem si výměnu malým způsobem vyčítal, jelikož jsem si nemohl zvyknout na přechod z většího displeje na menší (jak jsem uvedl pár vět zpět, přechod z „lepšího“ na „horší“). Po několika dnech jsem si ale i na menší displej opět zvykl a nyní mohu říci, že už si větší model nejspíše nekoupím. 13″ MacBook Pro je totiž naprosto ideální, a to i z hlediska přenosnosti a váhy. Tím nechci říct, že je 16″ model těžký, rozhodně mezi nimi ale rozdíl je, a to znatelný. Namísto toho se dle mého názoru vyplatí pořídit si právě menší MacBook a k tomu nový iMac M1.
A ptáte se, z jakého důvodu je koupě 13″ MacBooku Pro s M1 nejlepší věcí, kterou jsem za svou „kariéru“ používání Apple produktů mohl udělat? Je nutné zmínit, že jediný důvod neexistuje, jelikož jich je hned několik – a aktuálně ani nevím u čeho začít, jelikož je lepší doopravdy vše. To, co se mi na 13″ MacBooku Pro s M1 líbí asi nejvíce, je jeho stabilita a výkon. Po problémech s 16″ MacBookem Pro jsem se modlil, aby u nového jablečného počítače s M1 žádné problémy nebyly, což naštěstí nyní mohu potvrdit. Po stránce výkonu také nemám žádný problém – pouze jsem měl před objednáním strach z toho, že v základu má 13″ MacBook Pro M1 „pouze“ 8 GB operační paměti, kdežto 16″ model má 16 GB operační paměti. Porovnávat však tyto dva údaje je nerelevantní, jelikož u MacBooku s M1 využívá systém operační paměť jiným a šetrnějším způsobem. To znamená, že tam, kde jsem s 16″ MacBookem Pro narážel na limity operační paměti, tak 13″ MacBook Pro s M1 nemá žádné problémy a může ještě dál. Kromě toho nesmím zapomenout na naprosto bezkonkurenční a perfektní výdrž, kdy čipy Apple Silicon procesory Intel naprosto potápí, ale naprosto. Na 16″ modelu jsem byl na baterii schopen pracovat maximálně dvě hodiny, na 13″ modelu s M1 mi pak stačí jej nabít ráno s tím, že mi vydrží do večera. To je prostě něco neskutečného a hlavně brutální změna pro mě jakožto člověka, který musel mít MacBook pořád připojený k nabíječce.
Určitý strach jsem měl při přechodu na nový 13″ MacBook Pro z aplikací. Čipy M1 totiž využívají jinou architekturu než procesory Intel, na které je většina aplikací stavěných. Apple však odvedl naprosto perfektní práci s překladačem kódu Rosetta 2, který zaručuje možnost pro spuštění aplikací, které jsou určené pro Intel, i na Apple Silicon. Nutno podotknout, že jsem se u takto „přeložených“ aplikací na M1 nesetkal asi s žádným problémem, tedy že bych nějakou aplikaci nemohl například vůbec využívat. O to více mě trošku štvalo nemožnost využití Windows, který občasně potřebuji pro nějaké pracovní účely. I přesto, že nebudu moci Windows využít, jsem však do M1 šel, a to s tím, že za nějakou dobu bude určitě Windows k dispozici i pro Apple Silicon. A nutno podotknout, že tato „předpověď“ se mi pomalu plní (viz Parallels Desktop), tudíž pokud se mě za nějakou dobu někdo zeptá, co se mi na Apple Silicon nelíbí, tak už nejspíše nebudu schopný odpovědět. Možná bych mohl říct například nekvalitní FaceTime kamera, popřípadě širší rámečky okolo displeje, každopádně se ale jedná o maličkosti, které navíc zanedlouho nejspíše vyřeší kompletně přepracovaný 14″ MacBook Pro.
Mohlo by vás zajímat
Když se na celou situaci podívám zpětně, tak mohu říci, že přechodu na 13″ MacBook Pro M1 rozhodně nelituji – jak bych taky mohl. Nemohl jsem totiž asi udělat žádný lepší krok. Získal jsem totiž stroj, který je stabilní, výkonný a úsporný a navíc k tomu si můžu být jistý tím, že mi vydrží několik dlouhých let. Navíc k tomu se jedná o zbrusu nové stroje, které Apple rozhodně jen tak nezavrhne, tudíž je zajištěná i dlouhodobá podpora všech těchto zařízení. Pokud i vy vlastníte nějaký starší MacBook s Intelem, tak věřte, že byste se ho měli co nejdříve zbavit. Pomoci vám s tím může zmíněná akce Přejdi na nový Apple od Mobil Pohotovosti, díky které dojde k výhodnému výkupu starého Macu a na oplátku si pořídíte Mac s M1 nový. Jablečných počítačů s Intelem byste se měli doopravdy zbavit co nejdříve, jelikož čím déle si je budete nechávat, tak tím menší hodnotu posléze budou mít.
Takova hezka reklamni pohadka🙂
Tenhle web je fakt odpad, reklama, clanek o nicem
Náhodou… reklama na ktorej si dal niekto aspoň záležať. 👍
Pokud měl autor předtím notebook s výdrží dvě hodiny a který pořád zamrzal, tak jeho nadšení chápu a přeju mu to. Ale mám MacBook Pro 13 s Intelem, mám ho už třetí rok a zkušenosti úplně jiné. Na baterku vydrží celý pracovní den, spolehlivý, nepadá, mechanické provedení vynikající. Jen klávesnice by mohla mít větší zdvih. Zajímalo by mě spíš porovnání takového stroje s novým s M1 procesorem.
Jinak souhlasím s tím, že 13 palců je ideální velikost na přenosný notebook – formát A4.
Z (ne)velikosti paměti bych měl obavy. Když jsem s Macem začínal, tak vše krásně a hladce běželo s pamětí, která by Windowsům nestačila ani náhodou. Až do chvíle, kdy jsem si nainstalovat Microsoft Office. Další žrout paměti je virtualizace – pokud v budoucnu půjdou pustit virtualizované Windows.
To je zajímavé, podobné problémy jsem u Windows počítačů nikdy nezaznamenal. To nejhorší, co se mi stalo, byla nefunkčnost některých komponent v linuxu, ale ve Windows všechno fungovalo bez problémů.
Už prestaňte písať tie drísty o tom, ako 8GB M1 vraj je rovnaká RAM ako 16GB od Intelu.. mal som Air M1 8GB, narážal som na nedostatok RAM rovnako ako pri Air Intel 2020 8GB, musel som meniť za 16GB!
Mimochodom, najlepší v pomere cena/výkon je stále Air M1 16GB, nemá ventilátor a je rýchly.. Macbook Pro M1 13″ je také nechcené dieťa s ventilátorom, nové 14″ a 16″ nemuseli mať ten idiotský výrez (a keď ho už tam dali, mohli tam dať face ID).
Samozrejme, kto potrebuje virtualizovať Windows na prácu (nie na hranie sa s pokusnou verziou ARM, navyše Windows server neexistuje pre ARM, teda aspoň verejne), ostáva Macbook Pro Intel.