Zavřít reklamu

Když se před pár týdny začalo poprvé mluvit o bezztrátovém režimu pro Apple Music, která měl být jeho bezplatnou součástí, nejeden jablíčkář zajásal. Hudba ve vysoké kvalitě za cenu nynějšího předplatného Apple Music musí ostatně potěšit snad každého. Už tehdy se ale začaly ozývat hlasy upozorňující na to, že jásot je zatím předčasný, protože Applem využívané technologie u jeho bezdrátových sluchátek a reproduktorů jen stěží umožní přehrávání hudby v bezztrátovém režimu. A přesně to nyní potvrzují veškerá dodatečná zjištění po včerejším oficiálním představení tohoto režimu Applem skrze tiskovou zprávu. Nejeden z nás si proto pokládá otázku, proč vlastně něco takového vzniklo. 

Abych byl upřímný, odpověď na tuto otázku vám v následujících řádcích určitě nedám, protože jí zkrátka neznám. HiFi režimu u Apple Music mi totiž popravdě připadá stejně jako mnohým z vás velmi zvláštní a působí na mě spíš jako nějaký trucpodnik ze strany Applu proti Spotify HiFi (které se mílovými kroky blíží a které by jej mohlo potenciálně ohrozit) či Tidalu, než jako hudební revoluce, kterou Apple v upoutávkových bannerech v aplikaci Hudba sliboval. Pod slovem revoluce bych si totiž osobně představil novou technologii, díky které by Apple byl bezztrátový zvuk schopen posílat i bezdrátově právě do svých AirPods či HomePodů. Nic takového se ale nekoná – namísto toho bude třeba k bezztrátovému přehrávání využít kompatibilní drátová sluchátka s 3,5mm jackem (propojená přes adaptér či jack) a v případě Hi-Res Losless formátu pak i převodníky a další příslušenství. Navzdory tomu, že mohou předešlé řádky působit dost negativně si však myslím, že tento trucpodnik zcela negativně vnímat nelze – ba právě naopak. Určitým způsobem z něj totiž těžit budeme. 

Stejně jako mnozí lidé nepoznají rozdíl ve 60Hz a 120Hz obnovovací frekvenci displeje, nepoznala by spousta jablíčkářů rozdíl mezi nyní nejvyšší kvalitou přehrávané hudby v Apple Music a chystanou bezztrátovou verzí. Ve výsledku se tak dá říci, že absence podpory bezztrátové verze ovlivní relativně malé procento uživatelů, protože ji jednak mnozí nepoznají a jednak jí mnoho z těch, kteří by jí poznali, nevyužívali kvůli její datové náročnosti, potažmo náročnosti na úložiště. Co však poznají zcela určitě úplně všichni je podpora prostorového zvuku Dolby Audio, která míří na všechna sluchátka ( i ostatní Apple produkty) a díky které vás hudba přehrávaná z Apple Music zkrátka pohltí. Vycházet totiž bude de facto ze všech směrů kolem vás, díky čemuž bude znít celkově přirozeněji a samozřejmě i efektněji. Jasně, audiofila nenadchne tak jako bezztrátový režim, ale na druhou stranu právě audiofil by tak nějak měl mít doma svůj audio setup, který mu přehrávání hudby z Apple Music bez komprese umožní. A my ostatní, kterých je chtě nechtě většina, zkrátka daleko víc “uslyšíme” na efektnost přehrávaného zvuku ve formě jeho vycházení z prostoru všude kolem nás. 

Přestože se krok Applu nemusí na první pohled každému líbit, protože je do značné míry omezující, je potřeba si tak nějak uvědomit, že technické limity se zkrátka lusknutím prstu obejít nedají a že Applu se hlavně daleko víc vyplatí cílit “levnou hloupostí” ve formě podpory prostorového zvuku na masy, než “drahou zajímavostí” ve formě podpory bezztrátového režimu u bezdrátů na daleko menší množství uživatelů. U novinek v Apple Music navíc nemůžeme v žádném případě hovořit o tom, že by Apple sáhl po nějakém kompromisu, protože obě uživatelské skupiny určitým způsobem “nakrmil”. Jasně, revoluce se nekonala a místo velkých věcí nám doručil tak nějak něco, co se bere či bude brát u jiných streamovacích služeb za standard (byť příplatkový). Nynější svět by ale zkrátka stejně nic jiného neocenil, ať se nám to líbí nebo ne. A že vám přijde divné, že se podpory bezztrátového režimu nedočkaly ani AirPods Max přes kabel? Ano, to divné je. Zároveň to ale je i zcela jiná písnička, která nemá s celkovým pochopením služby nic společného. Zanotovat si jí můžeme zase příště. 

Dnes nejčtenější

.