Doby, kdy geekovské a nerdy věci považovala společnost za zábavu pro podivíny, už jsou dávno pryč. Všelijaké videohry, deskovky, dračí doupata a podobné záležitosti se staly součástí mainstreamu: některé už napevno, jiné si do něj zatím cestu hledají, ale směr je jasný. Pojďme se podívat, co se v dubnu stalo v této oblasti zajímavého.
Zombie masakr motorovou pilou
Zombicide je populární deskovka, ve které se hráči zhostí role přeživších uprostřed zombie apokalypsy. Hra je sice o plnění úkolů jednotlivých scénářů, ale většinučasu strávíte – jak jinak – bojem se zombíky, chvíli si je strategicky taháte po mapě tam a zpátky, chvíli se s nimi pustíte do boje s motorovkou nebo baseballkou v ruce a doufáte, že na vás odněkud nevyběhnou silnější nebo rychlejší varianty nepřátel. Hra má jednoduchá pravidla, vysokou znovuhratelnost a výtečné technické provedení, díky tomu je tak populární, že se dočkala řady spinoffů ze středověku či vesmíru.
Nyní vychází konečně druhá edice. Má trochu překopaná pravidla, někde přidala na obtížnosti, někde ubrala, nově jsou ve hře dětské postavy: slabší, ale hbitější. Bohužel stále chybí propojení misí do příběhové kampaně, o to si značka Zombicide říká nejpozději od Černého moru, ale zase je tu víc než dvojnásobek scénářů oproti první edici a hra se díky tomu rozhodně jen tak neohraje.
Duna na stole dřív než v kině
Koronavirus na filmové odvětví dopadl stejně nekompromisně jako na jiné tvůrčí obory. Zavřená kina buď oddálila termíny premiér, či snímky rovnou z kinosálů přesunula do nabídky streamovacích služeb. Film Duna potkal podobný scénář: aktuálně se s premiérou v kinech počítá na 1. října letošního roku a kdo ví, jestli se to nebude ještě posouvat. Nicméně kdo se nemůže dočkat, může si zkrátit čas s deskovkou Duna: Impérium. Anglická verze už je venku, české vydání od společnosti REXhry dorazí do obchodů ještě během května.
Každý hráč se zhostí role jednoho ze známých rodů včetně Atreidů či Harkonnenů a rozdají si to mezi sebou o nadvládu nad pouštní planetou. Herně kombinuje Duna: Impérium prvky deckbuildingu (tedy stavění karetního balíčku) a worker-placementu (těžba surovin skrze umisťování jednotek na herní plán) a vizuálně vychází z blížícího se filmu, čímž došlo ke kuriózní situaci: fanoušci Duny si řadu vizuálních prvků filmu osahají už na deskovce, většinou to bývá obráceně, film si své provedení schovává pro diváka jako překvapení. Člověk míní, koronavirus mění…
Magic The Gathering konečně i na iOS
Třikrát hurá, elektronická verze populární karetní hry Magic The Gathering (MTG) je s podtitulem Arena konečně dostupná i na systém iOs. Vývoj trval čtyři roky a plná verze má jednu vlastnost ne tak úplně typickou pro podobný typ her: pokud jste MTG Arena hráli na jiných přístrojích, na váš MacBook nebo iPhone si můžete přenést progres z předchozího portu.
MTG Arena teď zažívá díky koronaviru zlaté časy, jelikož původní karetní verzi si nemáme kde zahrát. Sice vychází dál jako kdyby se nechumelilo, 23. dubna vyšla nová edice jménem Strixhaven: School of Mages, ale zahrát si můžou hráči vyloženě podle toho, jak se jejich zemi daří bojovat s pandemií. U nás otevření heren zatím nepřichází v úvahu, ale na Novém Zélandu a v Austrálii běží MTG turnaje prakticky bez přerušení. Další edice, tentokrát tematický crossover s Dungeons & Dragons, vyjde v červenci, snad se u nás do té doby začnou turnaje pořádat. Pokud ne, máme tu naštěstí pořád tu MTG Arena…
Legenda se vrací
Když v roce 2004 vyšla hra Rome: Total War, působila jako zjevení. Oproti tehdejším standardům real-time strategií přinesla propracované masivní bitvy desítek regimentů vojenských jednotek a dokázala na monitoru rozhýbat několik tisíc postaviček najednou – to žádná jiná hra předtím nedokázala. Zrodil se nový strategický fenomén Total War her, které neměly konkurenci a vycházejí dodnes.
Na samém konci dubna jsme se dočkali remasteru původní Rome: Total War. Starou klasiku tak přiblíží nové generaci hráčů, pamětníci si zase oblíbený kousek můžou vychutnat na současných strojích se vší technickou podporou od širokoúhlých monitorů po detailní vylepšení. Oproti běžným remasterům ale přináší Rome: Total War i velkou porci nového obsahu od hratelných frakcí přes předělané rozhraní až po nováčkovský tutoriál. Z hlediska hratelnosti a obsahu se remaster samozřejmě nedá srovnávat s posledními díly série jako Three Kingdoms nebo Rome 2, ale je skvělé vrátit se díky remasteru do chvíle, kdy to kdysi všechno začalo. A navíc je to remaster evidentně dělaný s citem, a ne kvůli pouhému ždímání peněz.
