Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je největším a nejdražším technickým projektem lidstva, jelikož k dnešnímu dni stál okolo 160 miliard dolarů. Historie ISS se začala psát už v 80. letech minulého století, kdy tehdejší americký prezident Ronald Reagan představil plán na americkou vesmírnou stanici. 2. listopadu 2020 měla ISS významné výročí, neboť to bylo 20 let, co byla trvale osídlena člověkem. 20 let se tedy všichni lidé v onen moment nenacházeli na planetě Zemi. Pojďme si společně udělat drobný exkurz do historie tohoto úžasného projektu.
Na projektu vesmírné stanice se začalo pořádně pracovat až 90. letech. Mezinárodní vesmírná stanice je dílem celkem pěti vesmírných agentur: NASA, Roskosmos (Ruská vesmírná agentura), JAXA (Japonská vesmírná agentura), CSA (Kanadská vesmírná agentura) a ESA (Evropská vesmírná agentura). Na základě dílčích smluv s NASA se ale na určitých úkonech podílí i vesmírné agentury Brazílie a Itálie. Rok 1995 lze potom považovat za začátek výstavby. Nadcházející 3 roky probíhaly mise, jejímž cílem bylo spojení s vesmírnou stanicí Mir, jelikož bylo od začátku jasné, že výstavba bude muset probíhat ve vesmíru.
Mohlo by vás zajímat
Dne 20. listopadu 1998 odstartovala raketa Proton nesoucí první modul Zarja, jenž měl na délku 12,6 metrů a průměr 4,1 metru. Přibližně o 14 dní později dorazil modul Unity, což byl propojovací modul a přechodové tunely. Finanční problémy zapříčinily, že modul Zvezda (servisní modul) vyrazil až 12. července roku 2000. 2. listopadu roku 2000 se pak začala psát historie obydlenosti stanice, jelikož dorazila první posádka, jejímž hlavním úkolem bylo aktivace, zabydlení, vybalování a ukládání zásob a různých technických zařízení. Jedním z hlavních úkolů byla ale také příprava na přijetí raketoplánu Atlanitis, který měl přivést modul Destiny, jenž se měl stát centrem vědeckých experimentů. Vše proběhlo hladce a tento modul byl připojen k Unity dne 10. února 2001. Za zmínku stojí i robotický manipulátor Canadarm2, který slouží k přemísťování lidí a nákladu podél konstrukce. Stavba běla probíhat rychleji, ovšem v roce 2003 po strašlivé havárii raketoplánu Columbia došlo k několikaletému pozastavení. Po obnovení byly k ISS připojeny například japonský komplet Kibó a modul Columbus od ESA. V současné době se připravuje například modul Nauka (záložní a kontrolní systémy + přístroje na experimenty) a Pričal, který mýt jakýmsi centrálním modulem pro moduly, jež budou připojeny v budoucnu.
Modulů bylo zatím dovezeno na stanici okolo 35. Samozřejmostí jsou také cesty nákladních lodí. Do roku 2017 se uskutečnilo 67 letů bezpilotní nákladní lodě Progress, 6 letů japonské lodi HTV, 5 letů evropské lodi ATV, 6 letů americké lodi Cygnus a 12 letů lodi Dragon. Mezinárodní vesmírná stanice má momentálně hmotnost okolo 450 tun a její rozpětí je 108, 4 metru, na délku pak má 74 metrů. Z fotovoltaických článků získává 110 kW, neboť provoz stanice je poměrně náročný. Dovoz solárních panelů byl sám o sobě velmi zajímavý. První pořádný kus dorazil na konci listopadu roku 2000 spolu s raketoplánem Endeavour. Na délku měl 73,2 metru, průměr pak 10,7 metrů. Hmotnost byla téměř 16 tun. Solární panely pak dorazily ještě v září 2006, červnu 2007 a březnu 2009. Jejich rozměry byly totožné. Hmotnost se lišila v řádech stovek kilogramů.
Mohlo by vás zajímat
Stanice byla umístěna na nízkou oběžnou dráhu Země ve výšce kolem 400 kilometrů. Její průměrná rychlost je 27 720 km/h. Naši planetu tak oběhne zhruba za 92 minut. V současné době zajišťují transport na stanici kosmické lodě Sojuz. V budoucnu se ale již plně počítá s kosmickou lodí Crew Dragon od společnosti SpaceX. Pokud jde o kosmonauty, ti musí umět anglicky a rusky. ISS dosud přivítala na 241 osob z 19 zemí. A jak probíhá průměrný den posádky ISS? Budíček mají astronauti v 6:00 a den začínají ranní hygienou, kontrolou stavu stanice a snídaní. Po 8:00 se začne s prací, poté následuje cvičení a záhy zase práce až do 13:00. Poté má posádka hodinovou pauzu na oběd. Následuje práce a další cvičení až do 18:55, kdy začíná konference s řídícím střediskem ohledně programu na další den. V 19:30 začíná večeře a příprava jídla na další den. Do 21:30, kdy astronauti ulehají, musí ještě stihnout osobní hygienu a večerní kontrolu systémů.
