První, co vás napadne, když vybalíte Pro Stand a Pro Display XDR z krabic je slovo kontrast. První, co vám na stole přistane je totiž stojánek, který je skutečně masivní a máte pocit, že by mohl držet snad půlku raketoplánu. On totiž sám o sobě vypadá, jako součást nějaké vesmírné konstrukce. Když však poprvé spatříte v krabici Apple Pro Display XDR, máte z něj až minimalistický pocit. Žádné logo, žádný rámeček a pokud se na něj díváte ze shora, tak jak jej spatříte po otevření krabice, vidíte v podstatě jen obrovskou černou plochu.
Mohlo by vás zajímat
Fotogalerie
Jakmile však displej nacvaknete pomocí magnetů na Pro Stand, spatříte jej ze všech stran a začnete si jej prohlížet, uvědomíte si, kolik detailů vlastně něco tak „obyčejného“ jako je monitor k počítači sktrývá. Design monitorů od Applu šel kromě původních Cinema Displejů vždy ruku v ruce s designem iMaců. Pro Display XDR je však tak jiný, tak specifický a tak zjaímavý, že z něj jen tak nespustíte oči. Musím přiznat, že při pohledu zepředu mi prvních pár minut přišel vypnutý displej tak minimalistický, až jsem z něj měl rozporuplný pocit. Zkrátka poté, co jej vidíte zezadu, vidíte Pro Stand stojan a všechno to zpracování, máte pocit, že přední strana je příliš obyčejná a fádní. Ovšem až když se displej poprvé rozzáří uvědomíte si, že to je vlastně to ono – to, co by měl displej splňovat, tedy nijak na sebe neupozorňuje, ničím designově zepředu nevyniká a ničím vás neruší. Vše, co vás má upoutat vidíte pouze tehdy, když se rozsvítí.
Bohužel si musím ještě pár týdnů počkat na svůj iMac a jediné, na co mohu displej zatím napojit je MacBook 12″ nebo iPad Pro, tedy zařízení, které nedokáží využít jeho rozlišení ani na 1/3, natož pak využít právě XDR a další pokročilé funkce. Je tedy zbytečné bavit se o tom, jaký je obraz, když jsem jej ještě neměl možnost vidět naplno. Na to, jak to vypadá když se displej rozzáří a co vše dokáže, si musíte počkat stejně jako já až do samotné recenze. Už teď se ale nemohu dočkat, až dorazí nový iMac a já novou sestavu poprvé zapojím.
Štve mě, že je zvlášť článek o unboxingu, pak zvlášť článek o prvních dojmech, a pak až článek o recenzi. Smysluplňejší mi přijde vytvořit článek ,,Unboxing a první dojmy”, a poté až recenzi, jinak se toho v jednom článku člověk opravdu moc nedozví, obzvlášť když ,,První dojmy” zde ani nezahrnují dojmy z dispeje.
Máte pravdu Bobe, toto uznáváme a příště se polepšíme.
Romane, měkneš! 🤣