V minulém článku našeho nového seriálu s názvem Začínáme investovat do akcií jsme se společně podívali na samotný úvod investování do akcií, a také na určitá pravidla. Zároveň jsme si řekli, že investování rozhodně není pro každého, a že by měl každý sám zvážit, zdali se do tohoto mnohdy rizikového podnikání hodlá pustit. Pokud chcete porozumět tomu, jakým způsobem investování do akcií funguje, tak je nutné, abyste si prošli určitou teorií, než se pustíte do praxe. V případě investic do akcií spolu navíc mnoho pojmů souvisí, a tak byste náš seriál měli rozhodně začít číst od samého začátku, tedy od prvního dílu. Ten vám přikládáme níže.
Mohlo by vás zajímat
V dnešním (v pořadí již druhém) článku se společně podíváme na to, jakým způsobem se akcie dělí. Hned na začátku můžeme uvést, že se akcie dělí geograficky, a také na základě poměru ceny a hodnoty. Všeobecně lze v případě geografického rozdělení uvést, že investoři rozdělují akcie na dvě velké skupiny – akcie ze Spojených států amerických a akcie z Evropy (třetí velkou skupinou jsou akcie z Asie, ale ty nyní necháme stranou). Co se týče druhého rozdělení, tedy na základě poměru ceny a hodnoty, tak investoři rozdělují akcie do dvou největších skupin, kterými jsou hodnotové akcie a růstové akcie. V dalších odstavcích si samozřejmě zmíněná rozdělení a jejich skupiny popíšeme více do detailu. Není na co čekat, vrhněme se přímo na věc.
Geografické rozdělení
Jak už jsem zmínil v předešlém odstavci, tak u geografického rozdělení investoři nejraději akcie rozdělují do dvou skupin – akcie z USA a akcie z Evropy.
Spojené státy americké
Asi není třeba připomínat, že právě z USA pochází jedny z největších firem. Do této skupiny lze zařadit například Apple, Johnson&Johnson či Coca-Cola. Tyto a mnohé další společnosti jsou veřejně obchodovatelné na burze, takže své akcie nabízí veřejnosti k nákupu. V USA patří tyto firmy k těm nejznámějším a největším a znají je lidé po celém světě – přiznejme si, kdo z nás doma nemá iPhone, anebo kdo z nás někdy nepil Coca-Colu (či jiný nápoj od této společnosti). Většině lidí se americké akcie zdají jakožto nejlepší a po vyslovení slova „cenné papíry“ si většina z nich vzpomene právě na jednu ze tří výše zmíněných společností. Americké společnosti jsou větší, než ty evropské, a v porovnání s evropskými společnostmi fungují efektivněji, rychleji rostou a jsou jednoduše populárnější. Mnoho investorů proto logicky chce mít svůj podíl v Applu, Googlu, Amazonu, anebo třeba v Netflixu – kdo by taky nechtěl na veřejnosti prohlásit, že mu patří kus (ve většině případech spíše miniaturní kousíček) Applu. Akcie amerických společností jsou tedy i pro obyčejné lidi velmi zajímavé. I americké akcie však mají určité nevýhody – lze zmínit například vliv výměnného kurzu na hodnotu investice v eurech a i jejich vyšší ocenění.
Fotogalerie
Evropa
Když bych vás požádal, abyste vyjmenovali největší společnosti či nejcennější akcie Evropy, tak by většina z vás asi váhala. Všichni znají americké akcie a v případě těch evropských často lidé nemají ani nejmenší ponětí, byť většina našich čtenářů v Evropě žije. To je přesně to, o čem jsem se zmínil v minulém odstavci v souvislosti s americkými akciemi, které jsou obecně populárnější (firmy jsou známější). V Evropě tedy můžeme zdůraznit například Shell, Volkswagen, Nestlé anebo Allianz. Tyto akcie jsou neprávem přehlížené a kdyby vám kdokoliv řekl, ať zkusíte investovat do Nestlé či Allianz, nejspíše byste překulili oči. Mnoho evropských společností působí v oblastech financí či průmyslu. Tyto sektory jsou považovány za mnohem stabilnější, například v porovnání s americkými technologickými giganty. Dá se tedy s lehkou nadsázkou říci, že evropské akcie jsou o něco stabilnější, než ty americké (není to ale pravidlo) – na druhou stranu však mají menší potenciál růstu. Evropské akcie investorům vyplácí mnohdy vyšší dividendy a hlavně nedochází k vystavení se kurzovému riziku, jelikož je velká většina evropských akcií vyjádřena v eurech. Pokud tedy chcete mít stabilnější růst, tak by pro vás mohly být zajímavější evropské akcie. Pokud chcete investovat stylem risk je zisk, mohou pro vás být zajímavé americké akcie. Nutno však podotknout, že ani v tomto případě se nejedná o pravidlo – evropské akcie mají nižší růst a vyšší dividendy, před nedávnem se však propadly více jako americké. Vždy je tedy třeba kontrolovat postavení a vývoj trhu.
Fotogalerie
Rozdělení na základě poměru ceny a hodnoty
Dalším rozdělením, kromě toho geografického, je rozdělení akcií na základě poměru ceny a hodnoty. V tomto případě lze akcie taktéž rozdělit do dvou velkých skupin, konkrétně na hodnotové akcie a růstové akcie.
Hodnotové akcie
Pokud se investor rozhodne pro nákup hodnotových akcií, tak nakupuje takové akcie, které jsou podle něj na trhu plnohodnotné a jejich reálná cena je vyšší, než cena současná. Investor v tomto případě předpokládá, že v dlouhodobém časovém horizontu akcie nabyde na své ceně a tím pádem bude v zisku. Za hodnotové akcie lze považovat akcie společností, které se na trhu pohybují již dlouhou dobu (v řádu desítek let), mají stabilní tržby a mnoho věrných zákazníků. To znamená, že jsou tyto akcie také méně rizikové – krach takto zaběhlé a fungující společnosti není až tak pravděpodobný. Většinou mají nízký poměr ceny k zisku, vyplácí zajímavé dividendy a pro začínajícího investora by měly být hodnotové akcie základním stavebním kamenem. Jedná se o takové společnosti, které už toho mají hodně za sebou a zároveň také hodně před sebou.
Mohlo by vás zajímat
Růstové akcie
Růstové akcie jsou pravým opakem akcií hodnotových. Nejčastěji se jedná o akcie malých a relativně mladých společností, které prozatím nedosahují bůhví jakých výsledků. Tyto společnosti na začátku investují mnoho peněz do budování značky, získávání zákazníků, výzkumu, vývoje a dalších. Zároveň tyto společnosti mají oproti těm větším a stabilnějším, které nabízí hodnotové akcie, nižší zisky a v některých případech dokonce vykazují ztrátu. Investoři těmto společnostem však z nějakého důvodu věří – například se jim líbí nápad, koncept anebo nějaký produkt – a doufají, že se společnosti podaří prorazit. V dnešní době jsou investoři schopni do růstových akcií investovat obrovské sumy za vidinou vyšších zisků, než v případě hodnotových akcií. Růstové tituly jsou tedy o mnoho rizikovější a opět do nich investují takoví investoři, kteří se řídí pořekadlem risk je zisk. Problém samozřejmě nastává, pokud společnost, do které bylo investováno, přestane naplňovat očekávání investora.
Závěr
Momentálně už jsme se tedy prokousali úvodem a základními pravidly, které s akciemi souvisí. V dnešním článku jsme si ukázali, jakým způsobem se mohou akcie dělit. Vysvětlili jsme si geografické rozdělení akcií, a to na USA a Evropu, a také jsme si vysvětlili rozdělení akcií na základě poměru ceny a hodnoty, kde se akcie dělí na hodnotové a růstové. V dalším díle tohoto seriálu se společně podíváme na to, jak by mělo vypadat optimální akciové portfolio investora.
