Je pravděpodobně bezesporu, že legendární zakladatel Applu a člověk, díky němuž používáme počítače jako každodenní nástroj, Steve Jobs, byl vizionář a nejednou během svého působení v jablečné společnosti propagoval odvážné názory. Ty se v jeho době sice často staly terčem posměchu, kritiky nebo neporozumění, ale přesto definovaly Jobsovu osobnost a hrdě za nimi stál. Jedním z nich je i práce z domova, o níž Steve již v roce 1990 tvrdil, že se stane nezbytnou součástí fungování společnosti a lidé si na ni chtě nechtě musí zvykat. Tehdy pochopitelně nebyly dostupné prostředky jak toho dosáhnout a pracovat na dálku mohlo jen pár vyvolených, ale přesto si vizionář stál za tím, že bude jednou nedílnou součástí korporací a firem po celém světě.
Ačkoliv ještě donedávna pracovali na home office především programátoři a autoři, po nichž osobní přítomnost v kanceláři nebyla vyžadována, koronavirová pandemie s dosavadním způsobem práce pěkně zatočila a většina společností se musela rychle adaptovat na nový a moderní styl práce, který je úzce spjatý právě se samostatným fungováním zaměstnanců. Řada firem navíc zjistila, že je zkrátka lehčí poslat pracovníky domů a nechat je pracovat svým tempem, než zbytečně vydržovat drahé kancelářské prostory a pečlivě kontrolovat každý krok. Jak se však ukázalo, zdaleka se nejedná o nový koncept a Steve Jobs kromě vzestupu technologií předpovídal před 30 lety, tedy v roce 1990, i nástup home office jako standardního pracovního režimu. O krátký záznam rozhovoru na rozhlasová stanici WGBH se postaral novinář Jon Erlichman, který ho sdílel na Twitteru. Tehdy navíc o masivním rozšíření internetu nemohla být řeč, a byť sítě jako takové v té době existovaly, podobnou formu komunikace využívalo sotva 0.5% světové populace.
„Jako společnost vnímáme dynamické pracovní podmínky, které se mění tak rychle, že je poměrně těžké se na ně adaptovat. Nemůžete pracovat pro nového šéfa každý týden a stejně tak nelze během krátké doby překopat celkovou korporátní strukturu a nahradit vedení. Nemožné je také změnit působení společnosti a během několika měsíců ji přesunout na úplně odlišnou lokaci. Věci týkající se firemního fungování jsou často fixní, takřka neměnné a jakákoliv, i sebemenší změna je běh na dlouhou trať. Přesto je ale třeba se adaptovat, čehož by šlo docílit pomocí efektivní elektronické komunikace. Čím dál tím častěji navíc kolem sebe vidíme firmy uchylující se k využití počítačů s přehledným uživatelským rozhraním a především sítím, díky nimž je možné jednoduše propojit jednotlivé zaměstnance tak, aby mohli pracovat současně, nehledě na prostor. Můžete tak mít tým 15 lidí rozmístěných po celé zemi, kteří pracují stejně rychle a efektivně jako v kanceláři. Právě podobný způsob práce může přispět k rychlejší reorganizaci a transparentnější struktuře společnosti,“ vyjádřil se Steve Jobs v rozhovoru před 30 lety.
Steve Jobs in 1990 on working remotely:
“We’re finding we can reorganize our companies electronically very rapidly and that’s the only type of organization that can begin to keep pace with the changing business conditions.”pic.twitter.com/nChrHgvlyc
— Jon Erlichman (@JonErlichman) July 8, 2020
Tehdy se sice jednalo o nanejvýš odvážné tvrzení, za které si jistě Jobs vysloužil od konkurence pár nehezkých přízvisek, ale dnes se jedná o standardní pracovní režim, který zkrátka funguje a nijak neomezuje efektivitu zaměstnanců. Stačí se podívat na software jako Slack, kde lze sdílet dokumenty, komunikovat s kolegy a pracovat na jednom úkolu současně. Podobné tendence se sice objevovaly ještě před pandemií, ale bylo to právě masivní rozšíření koronaviru, které celý proces uspíšilo a donutilo jednotlivé organizace a korporace udělat krok do neznáma. Přesto má práce z domova své nevýhody, které Steve Jobs jasně vyzdvihoval. Jednou z nich je například to, že se nemůžete vidět z kolegy naživo, na čemž si společnost jako Apple zakládá. Jobs totiž věřil, že lidský kontakt stimuluje kreativitu a schopnost řešit problémy. Stejně tak je poněkud ošemetné pracovat na home office, když máte za úkol sestrojit nový kus hardwaru nebo se podílet na novém prototypu. Tak či onak se ale jednalo o další vizi, která se postupem času naplnila a dnes je takřka nedocenitelná.