Apple na letošní úvodní WWDC Keynote oznámil dlouho očekávanou novinku v podobě přechodu z Intel procesorů na vlastní upravené čipy Apple Silicon, které mají společnosti zajistit perfektní přehled o hardwarové části. Ačkoliv se tak nové Macy dočkají zcela nové architektury a plejády vylepšení, řada lidí se začala ptát, co v tomto náhlém rozhodnutí spočívá. A jak se ukázalo, ve všem má, alespoň z části, prsty sám Intel. Applu totiž podle bývalého inženýra tohoto výrobce došla trpělivost s neustálými problémy a odklady, což vedlo k nekompromisnímu kroku.
Fotogalerie
Těsně poté, co před pár dny Apple na WWDC oznámil vlastní upravené čipy Apple Silicon začala spousta novinářů i fanoušků společnosti přemítat nad tím, jaká skutečnost k tomuto kroku vlastně vedla. Co přimělo technologického giganta po letech spolupráce utnout dosavadní přístup, odloučit se s dlouholetým partnerem a přestoupit k architektuře ARM, na níž budou čipy Apple Silicon postaveny. A na odpověď jsme nečekali dlouho, jelikož bývalý inženýr Intelu, François Piednoël, pustil v rozhovoru pusu na špacír a neváhal se zmínit ani o tom, k jakým problémem mezi Applem a Intelem docházelo. Potíže se totiž datují údajně až do roku 2015, kdy výrobce představil novou modelovou řadu Skylake, která byla využita i v Macích. Tehdy docházelo k poměrně markantním závadám na hardwaru a problémy se jen sčítaly, což donutilo Apple vyplňovat neustálé stížnosti a řešit s vedením zádrhely.
Mohlo by vás zajímat
Jak se Piednoël sám vyjádřil, jednalo se o pomyslnou první vlaštovku, která donutila Apple přehodnotit spolupráci a pomalu začít uvažovat nad vlastním řešením. Procesorů Skylake se totiž dočkal nejen iMac v roce 2015, ale i MacBook Pro o rok později, což bylo pro Apple poměrně rizikové teritorium. Nesčetněkrát totiž došlo k odkladům, opoždění objednávky nebo dalším logistickým potížím, a to zejména kvůli tomu, že čipy od Intelu zkrátka nefungovaly tak, jak měly. Rozhodnutí oprostit se od Intelu pak jen podtrhl přístup jablečné společnosti a tendence mít vše plně pod kontrolou, i na hardwarové úrovni. Architektura ARM má navíc nabídnout nespočet výhod, včetně nižší spotřeby, vyššího výkonu a lepší integrace.
