Za posledních několik týdnů jsme se mnohokrát zmínili o nenadálé a pro řadu fanoušků i vyšších představitelů spolupráci mezi dvěma technologickými giganty Applem a Googlem na technologii pro boj s koronavirem. To by ještě nemuselo být vzhledem k povaze projektu tak zvláštní a překvapivé, avšak je nutné brát v potaz, že se jedná o dva rivaly na život a na smrt, kteří se navzájem berou jako úhlavní nepřátelé. Samozřejmě nechceme přehánět, ale data i přístup obou společností to posledních několik let jasně dokazují. Nyní jsme se však dozvěděli podstatné informace, které nám dávají nahlédnout za oponu toho, jak celý projekt začal a co vlastně oba giganty a odvěké soky přimělo spojit síly.
Fotogalerie
Spolupráce Applu a Google ohledně speciálního sledovacího systému, který by uživatele pomocí SMS zprávy upozornil na blízkost nakaženého člověka, postupně sklízí ovoce a API do svých aplikací integrují čím dál tím více zemí. Mezi ně se kromě Lotyšska zařadila například Itálie a další evropské země, včetně Německa a Švýcarska, mají brzy následovat. Právě ve Švýcarsku pak vědci zabývající se efektivním zpracováním dat vypracovali jakýsi posudkový profil, který nastiňuje, jak sledovací systém vlastně vznikl a proč společnosti tak dbají na soukromí, které je v případě tohoto API alfou a omegou. Podle studie zveřejněné v časopise a novinovém plátku Neue Zurcher Zeitung tak prvotním hybatelem byl právě technický ředitel VMWare, Edouard Bugnion, který dlouhou dobu sledoval využití podobných aplikací v praxi například v Asii, kde se prokázaly jako jediný efektivní způsob, jak nákazu zpomalit bez výrazného zasahování do svobod občanů. Původní myšlenka se ale datuje až k Marcelu Salatheovi, epidemiologovi, jehož zaujala především výměna informací na bázi GPS polohy. Podle jeho názoru totiž sběr osobních dat přispíval k narušování soukromí a především dával přístup k citlivým informacím třetím stranám. Ve spolupráci s Carmelou Troncoso, španělskou odbornicí na ochranu dat, se tak Bugnion rozhodl vytvořit vlastní alternativu.
Mohlo by vás zajímat
Klíčem mělo být podle Bugniona Bluetooth, které by vyměňovalo informace pouze s nejbližšími telefony a nijak by nesdílelo přesnou polohu uživatele. Zároveň by se tím minimalizoval sběr osobních dat a vše by fungovalo více méně na bázi peer-to-peer. Ke švýcarsko-španělskému týmu se rychle přidali další výzkumníci z celého světa, avšak vše ztroskotalo na nutnosti kontaktovat Apple kvůli jeho přísným podmínkám týkajícím se Bluetooth technologie. Bugnionovi sice chvíli trvalo, než se s vedením Applu spojil, zejména tedy kvůli tíživé situaci, kdy se společnost snažily kontaktovat tisíce a deseti tisíce lidí, avšak nakonec došlo k výměně několika e-mailů a řadě jednání. K celé záležitosti se pak dostal Myoung Cha, vedoucí zdravotnického oddělení, který kontaktoval provozního ředitele Jeffa Williamse. Následně se jen inženýrský tým spojil se skupinou vývojářů v Googlu a dohromady obě společnosti započali megalomanský projekt, který s trochou štěstí skončí úspěchem, alespoň soudě dle zemí, jež se k integraci API hrdě hlásí.
