Zavřít reklamu

Pokud pracujete na počítači, tabletu či telefonu, zcela určitě jste se již setkali s “rovnicí” týkající se úhlopříčky displeje a závislosti pracovní produktivity na ní. Kdybych ji měl vyjádřit matematicky, šlo by to udělat jako velká úhlopříčka displeje (tedy velký displej) = velká produktivita, přičemž se obecně traduje, že s rostoucí plochou displeje roste i přímou úměrou právě uživatelova produktivita. Přiznám se, že na podobné věci jsem v minulosti moc nevěřil, jelikož mi za mých studentských let nikdy nepřišlo, že by mě větší displej počítače či jiné elektroniky jakkoliv posunul z hlediska produktivity kupředu. Možná i proto jsem si před lety navykl na laptopy s úhlopříčkou pohybující se okolo 11”, ze kterých jsem se pozvolna přesunul na 13” MacBook Air, tehdy ještě bez Retina displeje. Že by mě displejová plocha jakkoliv omezovala, jsem si tehdy nejenže nepřipouštěl, ale vlastně ani neuvědomoval. Naopak jsem ji považoval za naprosto dostatečnou a když jsem narazil na její limity, zpravidla to bylo v situaci, kdy jsem tak nějak věděl, že by mi nestačil ani displej řádově o 10” větší. 

Na malých laptopech se mi vždy líbilo to, jak kompaktní jsou. Člověk s nimi zkrátka neřeší, zda se mu pronesou v batohu či zda se mu do něj vůbec vejdou, jelikož to v naprosté většině případů není žádný problém. I proto jsou ostatně MacBooky s 13” úhlopříčkami velmi oblíbenými stroji mezi lidmi, kteří se musí často přesouvat či potřebují svůj stroj “jen” přenášet z práce domů a naopak. Tito lidé pak mají hodně často stejné vnímání počítače jako já – tedy že jim tato velikost naprosto vyhovuje a cokoliv většího by pro ně bylo na obtíž. Rozhodně nemůžu říci, že v tomto směru nemají pravdu, jelikož mnozí z nich zcela určitě mají. Věřím však, že neméně početná skupina žije jen v jakési iluzi nebo chcete-li bublině dostačujícího displeje a že pokud by se od něj oprostili, svou výkonnost by mohli pozvednout na novou úroveň. 

Tuto bublinu jsem se u sebe rozhodl prasknout před pár měsíci pořízením 16” MacBooku Pro, který je doposud mým suverénně největším laptopem. Proto vám asi nemusím říkat, jaké obavy jsem z něj měl. Bude mi jeho velikost vyhovovat? Není pro mě až moc těžký? Budu na něm schopen pohodlně pracovat v autě či vlaku? A co práce v posteli či při relaxaci na gauči, zvládnu to s takto velkým laptopem na břiše? Otázek bylo zkrátka spoustu a odpovědí pramálo. Úzké rámečky “šestnáctky” v kombinaci s tehdy ještě novou klávesnicí Magic Keyboard a Touch Barem mě však lákaly natolik, že jsem i přesto do tohoto obra šel. 

MacBook Air 13 vs. MacBook Pro 16
Zdroj: Redakce Letem světem Applem

Přiznám se, že na vážkách z velikosti jsem byl i poté, co mi stroj dorazil a já jej rozbalil. Přestože musím s odstupem času říci, že se rozměrově oproti 13” non-Retina MacBooku Air “šestnáctka” až tolik neliší, po rozbalení a prvotním porovnání se mi zdály její rozměry svým způsobem šílené. Veškeré chmury však odešly, když jsem si do stroje přetáhl všechny své soubory a začal jej využívat přesně tak, jak můj starý model. Prakticky okamžitě vám v tu chvíli dojde, jak vás malá obrazovka omezovala, jelikož jste na nové schopní se soubory pracovat daleko lépe. Ať už se jedná o multitasking, lepší využití gest nebo jen “hloupé” rozložení ikon na ploše či otevřených oken jednotlivých aplikací, větší prostor a tedy i volnost je v tomto směru setsakramentsky znát. Najednou zkrátka neřešíte, že kvůli jednomu velkému oknu aplikace jste nuceni zmenšit všechna zbylá na minimum a kvůli tomu na ně skoro nevidíte. Neřešíte ani to, že při spuštění aplikace Lístečky (kterou mimochodem určitě využijte, protože je naprosto skvělá) vám lístečky překryjí s trochou nadsázky půlku displeje a vy tak máte rázem daleko menší manévrovací plochu pro ikony na ploše. O tom, že větší displej prospěje i rozložení jednotlivých prvků v mnoha aplikacích, které je nejsou nuceny skrývat do nejrůznějších nabídek, ale rády vám je vyrolují do různých menubarů. se pak zřejmě nemá smysl ani zmiňovat. 

Na první pohled se může zdát, že výhod většího displeje oproti menšímu vlastně až tak není. To je sice dle mého svým způsobem pravda, ale každá jedna z nich vás při jejím správném využití dokáže pracovně posunout o tak velký kus, že i to málo ve výsledku stačí. Obecně se pak dá říci, že větší plocha není tak úplně o tom, že vám nabídne více softwarových funkcí či podobných prvků, které byste měly doposud “zamčeny”. Nabízí však tolik důležitý uživatelský komfort, který se projevuje mimo jiné právě jakousi pracovní volností, kdy si plochu přizpůsobíte zkrátka tak, jak chcete a to bez jakýchkoliv (větších) kompromisů. A právě tato personalizace je dle mého alfou a omegou produktivní práce, jelikož pokud se vám jí podaří dotáhnout k dokonalosti – tedy formě, která vám bude při práci či studiu dokonale vyhovovat a vy se nebudete cítit jakkoliv omezení -, vaše produktivita zcela určitě poroste. Musí, protože vám rázem nebudou stát v cestě technické překážky (minimálně ty řešitelné) a vy se tak budete moci bez jakýchkoliv omezení naplno realizovat. 

MacBook Air 13 vs. MacBook Pro 16
Zdroj: Letem světem Applem

S odstupem času tedy můžu s klidným svědomím říci, že můj přechod z 13” laptopu na 16” byl jedním z mých nejlepších (pracovních) rozhodnutí v životě, jelikož se na větším displeji zkrátka lépe dělá. Jasně, tak lehký jako byl Air můj nový stroj není a i na břiše v posteli jej cítím víc. Nejedná se však v žádném případě o útrapy, které bych nebyl schopen bez problémů přejít – tím spíš, když mě jeho hlavní devíza ve formě obřího displeje posouvá dál. Pokud jste tedy ve stejné situaci jako já a přemýšlíte nad koupí výrazně většího laptopu než máte nyní s tím, že se tohoto kroku bojíte, hoďte strach za hlavu. Pokud máte klidnější pracovní režim, kdy nepotřebujete běhat z místa na místo, věřím, že vám bude stroj s větším displejem, popřípadě externí monitor či podobná řešení opravdu vyhovovat. Své pracovní návyky kvůli němu sice možná malinko změníte, stane se tak však “v zájmu vyššího principu”. Jen je potřeba brát v potaz to, že se vám po podobném rozhodnutí bude na menší laptop vracet jen velmi těžko. Sám jsem si to vyzkoušel před pár týdny při recenzování 13” MacBooku Air (2020) a upřímně jsem byl zděšen, jak moc mě po měsících strávených na 16” modelu menší displej při stejné práci limituje. I zde samozřejmě platí, že limitace není ve formě softwarových omezení, ale uživatelského komfortu, který je klíčem k úspěchu snad na všech frontách. Přeci jen, práce je i v dnešní době v mnoha a mnoha profesích primárně o lidech, nikoliv o strojích. Jejich potřeby by tudíž neměly být jakkoliv upozaděny či přehlíženy. 

MacBook Air 13 vs. MacBook Pro 16
Zdroj: Redakce Letem světem Applem

Dnes nejčtenější

.