Ač se může zdát, že se gigantické korporace a technologičtí giganti vyloženě vyžívají v přeprodávání dat nebohých zákazníků a v podstatě neváhají nakládat s citlivými informacemi stejně jako s běžně dostupnými, transparentními zdroji, možná je tomu právě naopak. Na hlavu těchto společností se sice pravidelně sype nespočet žalob a nařčení z porušování soukromí uživatelů, především tedy z řad státníků a vysokých politiků, ale koronavirová pandemie jasně ukázala, že si i Apple a další přední firmy umí dupnout a zachovat tajemství. Zářným příkladem může být nejnovější iniciativa jablečné společnosti a Googlu, jež má za cíl upozornit potenciální oběti, které přišly do styku s nějakým nakaženým.
Je poměrně paradoxní, že právě ti státníci, kteří vehementně bojují za práva zákazníků a propagují naprostou anonymitu a neprůhlednost uživatelských dat jsou často první, kdo na své oponenty vytahuje špínu a snaží se je zdiskreditovat pomocí nejrůznějších citlivých informací, nebo je zneužívá ve svůj prospěch. Konec konců, jakousi přetvářku ze strany jednotlivých vlád odhalila už jen nejnovější spolupráce Applu a Googlu, která má nést ovoce v podobě inovativního sledovacího systému, jenž upozorní občany na styk s nakaženým, aniž by prozrazoval přesnou lokaci. Dotyčným v okolí jen přijde SMS zpráva, která vyzve uživatele k tomu, aby se nechali otestovat a případně si naordinoval dvoutýdenní karanténu. Má to však jeden háček, a to ten, že informace nezíská jakákoliv třetí strana a celý systém bude kompletně decentralizovaný. I když tedy bude ve své podstatě integrován do zdravotnických aplikací, data nebudou putovat do žádného cloudu, ale místo toho se omezí na lokální fungování.
Vzhledem k tomu, že se má systém spustit již během tohoto měsíce a nabídnout první náhled na to, jak vše bude fungovat, začalo se objevovat také početné množství kritiků, podle nichž oba technologičtí giganti příliš lpí na soukromí uživatelů a měli by zajistit transparentnější prohlížení získaných dat. V praxi bude výměna informací fungovat tak, že se potkají dva uživatelé, z nichž jeden bude disponovat iPhonem 11, zatímco ten druhý například Pixelem 4 od Googlu. Oba individuálně zadají do aplikace, zda byli pozitivně testování na COVID-19, a pokud ano, jejich telefony si automaticky pomocí Bluetooth tyto zprávy vymění a navzájem si zpřístupní osobní zdravotnickou databázi. V případě pozitivního nálezu je pak dotyčný, zdravý člověk informován o tom, že byl vystaven nákaze a měl by se otestovat, či izolovat. Vše tedy probíhání výhradně na bázi blízkého kontaktu, díky čemuž se k datům nedostane nikdo „zvenčí“. Tyto anonymní informace se pak ukládají do centrální databáze a z té pak jednotlivé telefony čerpají, když hledají, zda se v dané lokalitě nepohyboval někdo nakažený.
S tímto systémem mají však problém státníci a nejrůznější úředníci, podle nichž je skutečnost, že zdravotníci nedostanou zprávu o přesné lokaci nově nakaženého, poměrně tristní. Drtivá většina oficiálních autorit totiž výslovně požaduje plný přístup k informacím a poloze lidí vystavených nákaze. Stejně tak se k celé záležitosti vyjádřila Helen Nissenbaum, profesorka z Cornell University, podle níž by veškerá data měli převzít zdravotníci a ti následně určit, jak s daným člověkem naloží. Takto je totiž veškerý další postup výhradně na dotyčným, což může potenciálně zkomplikovat další postup. Tak či onak se opět jedná pouze jen o to, kdo zvítězí a bude mít pomyslnou nadvládu nad daty uživatelů. Ze strany státníků je však kritika technologických gigantů nanejvýš pokrytecká a nezbývá než dodat, že to byli oni, kdo si ještě před pár měsíci zvali Apple i Googlu na kobereček kvůli nedostatečné ochraně zákazníků. Uvidíme, zda se k celé situaci nějak obě společnosti vyjádří.