Přestože si MacBook Air (2020) odbyl svou premiéru již v polovině března, jeho dostupnost není ani v současnosti příliš růžová. I přesto se nám nyní konečně jeden kousek – konkrétně základní model ve vesmírně šedém kabátku – podařil ukořistit do redakce a my jej tak můžeme začít pozvolna testovat. Jak se stroj po pár hodinách hrátek jeví?
Mohlo by vás zajímat
Psát první dojmy na MacBook Air (2020) je svým způsobem nevděčné – tedy minimálně vzhledem k samotnému počítači. Jedná se totiž o tentýž MacBook Air, který jsme měli tu čest poprvé spatřit v říjnu 2018 po boku iPadů Pro 3. generace. Tedy z velké části. Jeho hlavní a vlastně i jedinou viditelnou změnou je nasazení nového typu klávesnice, který nahradil ve dvou předešlých použité Buttefly Keyboards. Za sebe musím nicméně říci, že i tato novinka mi ke spokojenosti s Airem bohatě stačí. Magic Keyboard, kterou u něj nyní naleznete, se totiž Applu skutečně povedla a věřím, že si postupem času získá srdce snad všech jeho uživatelů. Píše se na ní totiž naprosto skvěle, je tichá, klávesy jsou skoro až neuvěřitelně stabilní, stisk příjemný a její tuhost na můj vkus taky tak akorát. Nemusíte se obávat ani toho, že by Apple na MacBooku Air jakkoliv z hlediska klávesnice šetřil a jeho Magic Keyboard vyráběl jinak než Magic Keyboard v MacBoocích Pro. Při porovnání s klávesnicí v mém 16” MacBooku Pro byste totiž mezi ní a “Airovou” klávesnicí hledali rozdíly jen stěží. Jsou si totiž podobné jako vejce vejci – tedy identické.
Přestože ostatní technické specifikace MacBooku Air jsou již svým způsobem ohranou písničkou, byla by škoda se na ně v krátkosti nezaměřit. Minimálně displej si totiž pochvalu zaslouží zcela určitě. Jelikož se jedná o léty prověřenou Retinu, nikoho nepřekvapí, že pohled na ní je doslova pastvou pro oči. Vše je dokonale vyhlazené, nádherně ostré a i parádně barevné. Jen škoda, že jas není u tohoto stroje na trochu vyšší úrovni. Práce s ním by pak byla například na ostrém slunci o poznání příjemnější. Už dnes – tedy při ne příliš slunečném počasí – jsem jeho nižší hodnoty (konkrétně 400 nitů) v porovnání s 16” “Pročkem” (500 nitů) pociťoval ve formě snížené čitelnosti obsahu na něm. O žádný extrém, se kterým by se nedalo pracovat, se nicméně nejedná. Jas je navíc jedním z mála drobných neduhů, které displej Airu trápí – tedy alespoň dle mého několikahodinového testování.
Fotogalerie
Hodnotit výkon stroje, portovou výbavu, trackpad či reproduktory zřejmě nemá příliš cenu, jelikož zatímco první věc si vyžádá test dlouhodobější (který vám přinesu za pár dní v recenzi), zbylé věci jsou též již ohranou písničkou a to ještě na rozdíl od displeje možná trochu nezajímavou. Totéž v bledě modrém by se dalo říci i o celkovém designu produktu, avšak zde si malý komentář neodpustím. Přiznám se, že se mi Airy od roku 2018 po designové stránce opravdu líbí a jediné, co mi na nich nyní nevyhovuje, je velikost. Rozhodně bych se proto nezlobil, kdyby se u nich Apple vydal cestou zvětšování displeje a místo 13” modelu světu představil 14”, který by byl téměř v těle o rozměrech 13” modelu, avšak nabízel by větší pracovní plochu a tedy i větší produktivitu. Tajně jsem doufal, že se na tuto cestu Apple poté, co loni v listopadu světu odhalil 16” MacBook Pro, vydá a všechny své laptopy už bude osazovat displeji s užšími rámečky. Bohužel, nekoná se to ani zde a dokonce ani u 13” “Pročka”. A já se ptám, proč. Vždyť prakticky veškerá konkurence vyrábějící notebooky v cenové kategorii MacBooku Air rámečky zúžuje jako o závod a jen Apple si stále trvá na svém a “na sílu” cpe displeje s rámečky, jejichž rozměry již vyšly dávno z módy. Je to škoda. Na eleganci to stroji rozhodně nepřidá, byť je jí tento model často častován.
Když nicméně odhlédnu od mého částečného zklamání z designu (a to ještě nikoliv vyloženě z designu, ale spíš z přístupu Applu k jakýmkoliv větším inovacím), dostávám alespoň po prvních pár hodinách testování stroj, který rozhodně stojí za to. Je lehký, líbivý, s velmi povedeným displejem, slušnými reproduktory, příjemným trackpadem a konečně i klávesnicí, na které se s trochou nadsázky nebudete bát psát, abyste jí náhodou nevyřadili smítkem nečistoty na polštářku vašeho prstu z provozu. První dojem ze stroje je tedy veskrze kladný a věřím, že ani recenze nebude v tomto směru jiná. Otázkou v ní bude především to, jak si základní konfigurace vede z hlediska výkonu, který vyvolává mezi mnohými jablíčkáři velké diskuze.
Než jít do neuchladitelného Airu 2020 i5 10gen 512GB stále postrádajícího řádné aktivní chlazení (jděte s tím šmejdem fuckt už do řiti!), tak je mnohem lepší vzít Pročko s pouze 8gen a jen LPDDR3. Prdel je, že s 16GB RAMky vyjde jen o 3 klacky dráže a to má sakra výhod navrch, multicore výkonem počínaje a displejem konče. Blbou zprávou je, že v tomto konfigu vysolíš už celkem astronomických 48(!)k s daní…
Kdo chce nový MB jen na takové to kancl/domácí „žvýkání“ = Office + mail + web + socnety, tak ten/ta/to si i s i3 8/256GB základem za 30kolíků celkem vystačí, tedy pokud jí/jemu neva, že „díky“ praktické neexistenci toho aktivního chlazení (běžící venťas je pouze jednou, nikoli jedinou podmínkou viz. https://m.youtube.com/watch?v=iiCBYAP_Sgg ) bude rychle ztrácet dech = výkon a z dlouhodobého hlediska se jeho hw relativně rychle vyhřeje a začne ať už tak či onak zlobit – v podstatě jde totiž nejen o úsporu Apple na hodně nepravém místě, ale zároveň též ať už záměrné nebo jen z blbosti tvůrců kurvítko…
jí/mu ;)
U Intel procesorů u ultrabooků je to zcela normální. Ale když tomu někdo nerozumí…
Zase noťas na dva roky a pak vyhodit SSD je na tvrdí na desce je to neekologická blbost bez konektorů. Mouse u toho přes redukci trčí kilometr daleko, hučí jak lokomotiva a na cesty je to k … Když na sluníčku na něm není nic vidět