Nejrůznějších příběhů o spoluzakladateli Applu Stevu Jobsovi koluje po internetu nespočet – hodně jich najdete i na stránkách LsA. Někdo vzpomíná na Jobse téměř jako na spasitele, jiní zase ve svých příbězích zdůrazňují spíše jeho svéráznou a ne vždy příjemnou povahu. Tvůrci webu AllAboutSteveJobs se rozhodli po celém Silicon Valley posbírat méně známé příběhy o Stevu Jobsovi, a my vám některé z nich přinášíme.
Pózování pro Macworld
Každý z vás jistě zná fotografii, na které Steve Jobs pózuje v obleku a kravatě s trojicí Macintoshů. Focení se odehrávalo v režii magazínu Macworld, který zakládal David Bunnell. Byl to právě on, kdo Jobse kontaktoval kvůli focení na titulní stranu časopisu. Jobs měl zpočátku jednu jedinou podmínku – opravdu skvělého fotografa. Bunnell chtěl pro tyto účely spolupracovat s fotografickou legendou Annie Liebovitz, její služby ale byly již tehdy opravdu nákladné, a nakonec se ukázalo, že fotografka v daném termínu stejně nemá čas. Redaktorům Macworldu se nakonec podařilo sehnat Willa Mosgrova, který na nabídku okamžitě kývl. Mosgrove pečlivě připravil místnost, ve které se mělo fotit – na stůl položil tři Macintoshe, z nichž každý měl na displeji spuštěnou odlišnou aplikaci. Steve Jobs měl za úkol postavit se za stůl a ležérně se opřít o počítače, a to po dobu deseti minut. „Se Stevem Jobsem ale musíte vždy čekat i nečekané,“ připomíná Bunnell. Jobsovi ze zprvu nelíbilo to, co zobrazovaly monitory vystavených Macintoshů, což fotograf rychle vyřešil k Jobsově spokojenosti. Nastal ale další problém – Jobs se Mosgrova zeptal, jestli je „ten typ fotografa, který nafotí desítky snímků, a doufá, že se některý z nich povede“. „Vyfoťte tohle,“ prohlásil najednou, a ukázal fotografovi vztyčený prostředníček. Vyhráno ale nebylo ani poté, co Jobs nakonec s počítači skutečně zapózoval – o několik týdnů později totiž zavolal do redakce Macworldu s tím, že nechce být na jeho titulní stránce. „‚Pozdě,‘ zalhal jsem,“ vzpomíná Bunnell na to, jak se mu podařilo Jobse přesvědčit o tom, že časopis již šel do tisku a titulní stránku nelze změnit. Výsledek si můžete prohlédnout ve fotogalerii.
Logo Googlu
Nejspíš každý z vás již někdy slyšel o tom, že se Stevu Jobsovi nelíbil barevný odstín jednoho z písmen v ikonickém logu společnosti Google, a neváhal kvůli tomu zavolat Vicu Gundotrovi – zcela bez ohledu na to, zda vedení Googlu vůbec stálo o rady, týkající se barev v logu firmy. „Jednoho nedělního rána, 6. ledna 2008, jsem se účastnil bohoslužby, když mi zavibroval mobilní telefon,“ zavzpomínal před lety Gundotra. „Co možná nejdiskrétněji jsem telefon zkontroloval a všiml jsem si, že na displeji stojí ‚Neznámý volající‘. Rozhodl jsem se telefonát ignorovat,“ uvádí. Jakmile bohoslužba skončila, Gundotra na cestě zpět k autu zkontroloval své textové zprávy – jedna z nich pocházela od Steva Jobse. Jobs ve zprávě žádal Gundotrru, aby mu zavolal kvůli jisté urgentní záležitosti. „Ještě než jsem došel k autu, zavolal jsem Jobsovi. Zodpovídal jsem za všechny mobilní aplikace od Googlu, a v této pozici jsem se Stevem běžně jednal,“ vzpomíná Gundotra. Jobsovi se do telefonu omluvil, že byl právě na bohoslužbě, a proto telefon nezvedl. Jobs mu se s smíchem připomněl, že dokud „volajícím není Bůh, neměl by nikdy zvedat telefony během bohoslužeb“, a pokračoval sdělením, že má urgentní problém, který je zapotřebí vyřešit co nejdříve. „Už jsem povolal někoho ze svého týmu, aby vám pomohl, a doufám, že se vám to podaří zítra opravit,“ naléhal Steve s tím, že se na svém iPhonu díval na logo Googlu a není s ním spokojený, protože druhé „O“ v logu nemá ten správný odstín žluté. O pouhých pár minut později Gundotra obdržel od Jobse e-mail, v jehož předmětu stálo „Icon Ambulance“, a podle kterého měl Gundotra okamžitě začít spolupracovat s Gregem Christiem na nápravě.
Diane Keaton a hovory o počítačích
Svůj zážitek se spoluzakladatelem společnosti Apple má také herečka Diane Keaton. Bylo to koncem sedmdesátých let minulého století, a Diane Keaton měla zrovna za sebou účinkování ve filmu Annie Hall režiséra Woodyho Allena. Steve Jobs se tehdy rozhodl, že se s herečkou chce setkat – oba v té době žili v New Yorku a byli prakticky sousedé. Herečka na setkání se svérázným Jobsem kdysi zavzpomínala v televizní show Ellen DeGeneres. „Jediné, o čem mluvil, byly počítače,“ vzpomínala tehdy, a zmínila, že Jobs v průběhu schůzky mluvil prakticky jen o tom, jak počítače ovládnou svět. Ji samotnou v té době výpočetní technika zjevně vůbec nezajímala. „Pokračoval ve vyprávění o tom, jak každý jednou bude mít počítač – ve svém životě, ve svém světě, u sebe doma,“ vyprávěla. V sedmdesátých letech se jednalo pro běžné lidi o představu z žánru sci-fi, není tedy divu, že herečka s Jobsem v tomto směru nenalezla společnou řeč. Ti dva už se od oné schůzky nikdy znovu nesetkali. „Evidentně jsem na to prostě nebyla připravená, říkala jsem si, jestli se náhodou nezbláznil,“ vzpomíná herečka. Podle svých slov ale zároveň lituje, že Jobsovi tehdy dala košem. „Umíte si představit, jaký idiot jsem byla?“, uzavírá své vyprávění.