Zavřít reklamu

Jelikož vás naše rozhovory se servisními techniky opravujícími Apple zařízení v minulých týdnech zaujaly, rozhodli jsme se na ně navázat dalším dílem. Tentokrát jsme oslovili zástupce Českého servisu, se kterým jsme si popovídali o celé řadě palčivých témat, na která se nás dnes a denně ptáte ve zprávách či komentářích na našich sociálních sítích či webu. Proto věříme, že pro vás budou následující řádky nejen zábavné, ale i užitečné.

Začněme hned otázkou takříkajíc na tělo. Osobně se poměrně často setkávám ve svém okolí s otázkou, proč vlastně iPhony a potažmo jinou elektroniku servisovat v autorizovaných servisech a nikoliv servisech neautorizovaných. Právě neautorizované servisy totiž nabízí mnohdy o poznání nižší ceny oprav, na které lidi dle mé vlastní zkušenosti dost slyší. Určitě by proto nebylo od věci říci, jaké výhody vlastně nabízí autorizované servisy obecně oproti neautorizovaným. 

Rozumím. Například my (Český servis – pozn. red.) jsme autorizovaným servisním partnerem Apple už 18 let a po celou dobu splňujeme veškeré náročné podmínky, které Apple od servisních partnerů vyžaduje. To jinými slovy pro zákazníka znamená garanci toho, že mu opravu provádí vyškolení technici a že mu zůstává kompletní záruka výrobce Apple, což je pro něj velká výhoda. Takové podmínky nemůže poskytnout žádný neautorizovaný servis. Upřímně jsme přesvědčeni o tom, že i v neautorizovaných servisech pracují šikovní a schopní nadšenci, ale záruky garantované výrobcem zkrátka poskytnout nemohou. 

Pokud je to možné, využívejte primárně autorizované servisy.

Kdybychom se pak měli opět vrátit přímo k Českému servisu, tak ten ve výsledku také nemá autorizaci pro zařízení některých výrobců, ale to zpravidla jen kvůli tomu, že výrobce nemá v České republice zastoupení nebo autorizaci pro Českou republiku vůbec neposkytuje. Jedná se především o větší elektro zařízení a některé specifické IT produkty. V tomto případě je tedy jasné, že zákazníkovi nic jiného než oslovení neautorizovaného servisu nezbývá. Nicméně pokud je služby autorizovaného servisu možno využít, pro servis všech IT produktů a spotřební elektroniky včetně těch od Applu je doporučujeme. Bavíme se tu o výhodách typu použití originálních dílů, garanci správného postupu opravy, dodržení záruky funkčnosti všech senzorů, zachování voděodolnosti podle IP normy, správný postup kalibrace, správnou funkci dotykové vrstvy displeje a tak dále a tak dále. Pokud zákazník zvolí pro opravu neautorizovaný servis například právě z důvodu vámi zmíněné nižší ceny, může se ve výsledku dočkat nízké kvality opravy, která se bude následně provádět znovu, potažmo zkrácené životnosti produktu a tak podobně. Ve výsledku tak nemusí vůbec dojít ke kýžené úspoře v ceně za opravu. 

Díky za obsáhlé vysvětlení. Myslím, že důvodů, proč se raději obrátit na autorizovaný servis je tedy více než dost. Ještě mě napadá – jak je to třeba z hlediska času? Myslím, že mezi lidmi je obecně tak nějak vžito to, že autorizovaný servis se rovná dlouhé čekání, zatímco neautorizovaný servis oprava de facto na počkání. Je mi jasné, že u složitějších oprav se holt nedá nic dělat, ale co třeba ty jednodušší?

Určitě není pravda, že by se na každou opravu v autorizovaném servisu čekalo dlouho. Například u nás opravujeme jednodušší závady typu poškozené LCD většiny iPhonů zhruba do dvou hodin od převzetí telefonu, baterie pak zvládáme zhruba do hodiny. Zákazníci se u nás navíc můžou bez problému objednat, díky čemuž jsou schopní ušetřit další čas. Rád bych nicméně v souvislosti s touto otázkou upozornil na jedná poměrně zásadní věc. Setkal jsem se již s mnoha zákazníky, kteří si stěžovali na problémy s nabíjením nebo nekvalitním snímáním mikrofonu či obecně slabým zvukem. Tyto závady jsou přitom zpravidla naprosto banální, jelikož pramení z toho, že všichni nosíme telefony po kapsách a kvůli tomu se v konektoru, mikrofonu nebo reproduktoru za určitou dobu vytvoří nános prachu. Zařízení stačí v takovém případě poměrně jednoduše šetrně vyčistit a funguje opět bez problému. Naše zkušenost je v tomto směru taková, že některé neautorizované servisy si v těchto případech bez mrknutí oka účtují vysokou cenu za výměnu konektoru či jiných komponentů. Od nás v takovém případě často odchází zákazník na počkání a zdarma s tím, že od kolegů ještě dostane rady, jak podobným problémům předcházet. 

Takže další mýtus zdárně vyvrácen, skvěle. Napadá mě další otázka na tělo, ale nedá mi to se na ní nezeptat. Obecně se ví, že se Apple snaží všechny své partnery vést tak, aby mu pokud možno nedělali špatné jméno, což je vidět třeba právě u vás na konzultaci a pomoci zdarma. Jak moc je ale vlastně autorizovaný servis Applem ovlivňován? Je to tak, že má striktní pravidla, která jsou velmi přísně kontrolována prakticky neustále, nebo je Apple spíš v roli tichého pozorovatele a servis žije víceméně svým životem, kdy sice splňuje všechny jeho požadavky, ale zároveň se necítí “podmaněn”?

Správně je varianta A. Apple provádí řadu kontrol a neustálý monitoring všech servisních partner. Většina těchto kontrol se přitom děje na pozadí tak, aby o nich zákazníci vůbec nevěděli. Každopádně přesně jak říkáte – jakožto autorizovaný servis musíme dodržovat striktní pravidla, která jsou výrobcem definována a neustále kontrolována. Musím ale alespoň za naši firmu říci, že s tímto postupem se zcela ztotožňujeme, protože hlavně díky tomu dokáže servisní partner a výrobce zajistit požadovanou kvalitu oprav a vysokou spokojenost zákazníků, o kterou jde samozřejmě na prvním místě. My si zároveň sami sledujeme určité parametry oprav, které nám pomáhají najít případné chyby, zvýšit efektivitu oprav a celkově se zlepšovat. Obecně bych pak řekl, že všechna dodržování pravidel monitoringu stále směřují k rychlosti, kvalitě a spokojenému zákazníkovi. Nebudu vám samozřejmě lhát. Občas se může stát, že zákazník není i přes veškerou naši snahu s výsledkem opravy plně spokojen. Většinou se ale jedná o případ závady, kterou nelze záručně vyřešit a my s tím tudíž nevymyslíme nic víc, než mu sdělíme. 

Zní to tedy poměrně komplikovaně, nicméně to evidentně funguje na jedničku. Možná už bychom se mohli přesunout od fungování servisu přímo k opravám produktů. Co obecně nejčastěji u Apple produktů v servisu opravujete?

Nejčastěji opravujeme displeje smartphonů.

Velmi jednoduchá otázka. Jednoznačně vede odstraňování mechanických závad a to jak u mobilních telefonů, tak i u tabletů a MacBooků. Suverénně nejčastěji jsou to pak závady displejů, což vás ale asi nepřekvapí. Telefon je přeci jen zařízení, které, když to přeženu, používáme non stop, takže možnost poškození je vyšší. Poměrně častý je i servis MacBooků v rámci REP programů výrobce, což jsou opravné programy výrobcem určených závad v rámci záruční opravy. Jde například o klávesnice MacBooků. Tyto programy jsou ale bez problému dohledatelné na stránkách výrobců, takže o nich asi ani víc říkat nebudu. 

Jasně, naši čtenáři stejně tyto opravné programy znají poměrně detailně, protože o nich píšeme opravdu často. Pojďme se jim tedy možná přeci jen podívat na zoubek podrobněji. Apple má těchto bezplatných opravných programů spuštěných relativně dost. Jak jsou v České republice využívány?

Úplně bych neřekl, že samostatné REP programy jsou až tak časté, ale ano, když už jsou, tak je jejich využívání zákazníky poměrně časté a vyhledávané. Početně ale rozhodně nevybočují z množství běžných jiných oprav.

Mám asi zbytečnou otázku, ale nedá mi to se nezeptat. Jaké byly či jsou nejčastěji využívané bezplatné opravné programy? Osobně bych tipl ty na opravy klávesnic MacBooků a myslím, že stejný tip budou mít i naši čtenáři. 

Ano, je to tak. Naprosto jednoznačně je to program servisu klávesnic u MacBooků, MacBooků Air a MacBooků Pro. Tady byl znát skutečně výrazný nárůst zájmu o výměnu.

A co třeba nejzbytečnější opravy, které musíte provádět? Teď nemyslím například prasknuté displeje po pádu, ale třeba utopené telefony kvůli domněnce, že jsou vodotěsné, zničené baterie vinou špatného nabíjení a tak podobně. Jak jste s nimi na tom?

Těžká otázka. Je poměrně diskutabilní, co to zbytečná oprava vlastně je, respektive jak se dá posoudit. Asi s vámi můžu souhlasit v tom, že do nich spadá právě výměna zlikvidované baterie či vytopený telefon, protože se těmto závadám dá předcházet lepším zacházením s přístroji. V případě baterie je více parametrů, které je dobré dodržovat, aby její životnost byla co nejdelší. Je to třeba teplota nabíjení, procentuální stav vybití při novém nabíjení a tak podobně. Pro uživatele je ale v dnešní hektické době samozřejmě velmi těžké doporučované zásady pro nabíjení telefonu přesně dodržovat, což je hlavní kámen úrazu. Je nicméně dobré myslet na to, že Li-on bateriím nevyhovují extrémy, což jinými slovy znamená nevybíjet je do 0 % a nenabíjet je do 100 %. Ideální je, když se jejich nabití drží zhruba mezi 20 a 80 %. Pomoci baterii se dá také omezením aktivních aplikací, které například sledují aktuální polohu, internet a tak podobně. Dále je samozřejmě lepší nenabíjet zařízení ve vysokých teplotách nad 35 stupňů Celsia na slunci, v obalu a tak podobně. Za důležité bych označil i využívání správných kabelů a nabíječek, a to ať už originálních nebo certifikovaných. Neoriginální nemusí nabíjet správně, přestože vypadají, že mají stejné specifikace jako originály. Na to je tedy určitě dobré dát pozor. 

V případě vytopeného telefonu je to přesně tím, čím říkáte – tedy záměnou voděodolnosti za vodotěsnost. Uživatelé si často neuvědomují, že popisy voděodolností od výrobce jsou informacemi o tom, že by zařízení mělo vydržet například jen náhodné polití kapalinou nebo že IP ochrana pomáhá primárně zabránit vniknutí vlhkosti dovnitř, případě kondenzaci kapaliny uvnitř, což se může stát například při změně teplot na horách nebo při sportu. Riziko vniknutí kapaliny by měl uživatel dle mého maximálně minimalizovat. V létě tedy rozhodně není dobré fotit v bazénu či jej obecně vystavovat tlaku vody a tak podobně. 

Díky za užitečné rady, které přijdou některým našim čtenářům určitě vhod.  Na druhou stranu je mi jasné, že pár “expertů” na ně stejně dbát nebude a svůj telefon nakonec přeci jen utopí. Když se to někomu skutečně podaří, jak by měl postupovat? Má smysl jej dávat do rýže, jak se již roky traduje? A co vše je vlastně servis schopen s utopeným telefonem dělat?

Rýže je dobrá maximálně jako pokrm.

Obecně doporučujeme, aby si zákazníci pro tyto případy raději sjednali pojištění, které je zachrání.  Ohledně rýže je to celkem jednoduché. Dle mého je rýže dobrá jen když jí chcete použít jako pokrm. Pokud ale někdo tvrdí, že mu rýže pomohla nastartovat utopený telefon, tak se mýlí a je spíš pravděpodobnější, že by ten telefon po vyschnutí fungoval i bez rýže. Otázkou ale v tomto případě je, jak dlouho ještě bude takový oživený telefon fungovat, protože oxidace v zařízení dále postupuje a přístroj ničí. 

Obdobné je to i s babskými radami typu vysoušet zařízení fénem. To nejenže nemusí pomoci, ale naopak můžete dokonce mobilnímu telefonu uškodit. Nejlepším řešením je telefon odnést co nejrychleji do autorizovaného servisu, kde se pokusí po vniknutí kapaliny do zařízení o jeho záchranu rozebráním a šetrným vysušením. Nic jiného se v takovéto situaci dělat nedá. 

Myslím, že vaší odpovědí jste hodně našich čtenářů rozesmutněl, protože rýži věřili. Nedá se holt nic dělat, je to ve výsledku pro jejich dobro. Rád bych se vás ještě zeptal blíže na již nakousnuté certifikované příslušenství. Naše čtenáře by totiž mohlo zajímat, jak to vlastně s příslušenstvím obecně je. Například takové kabely vytváří neustále rozepře – někteří uživatelé sahají jen po MFi verzích, jiní se nebojí necertifikovaných verzí třeba z AliExperesu. Co může reálně nekvalitní MFi kabel z Číny za 20 korun s telefonem udělat?

Tohle je opravdu rozsáhlé téma, o kterém se dá hovořit třeba i ve smyslu, jak vlastně rozeznat originál od neoriginálu. Pojďme jej ale tedy vzít z roviny, kterou chcete vy. Obecně se dá říci, že jsou různé názory a tábory lidí. Někdo se nebojí ničeho, a tedy ani kabelu za 20 korun a někdo jiný zase nepoužije jiný než originální kabel. Dle mne je správné používat originální kabely nebo ověřené a pravé MFi kabely. Záměrně říkám pravé, protože dnešní trh se doslova hemží padělky, které od originálů rozeznáte jen velmi těžko. Může se samozřejmě stát, že koupíte levný kabel bez MFi certifikace a bude vám fungovat bez problému, ale myslím si, že není dobré zbytečně riskovat. Rozdílů a rizik je totiž celá spousta. Počínaje tím, že kabel nemusí sloužit dlouho a konče nesprávným nabíjením, poškozením konektoru, ničením baterie a v extrému třeba i požárem. Rozhodně tedy doporučuji používat originální nebo certifikované příslušenství. 

Opět díky za zajímavou odpověď, která může být nápomocna. Od příslušenství teď hodně odbočím a zeptám se na službu, konkrétně na ApleCare+. Naši čtenáři se nás totiž hodně často ptají na to, jak je to vlastně s jeho uplatnitelností, když si jej přes internet pořídí v zahraničí na svá zařízení. Otázka tedy zní, jak je to s uplatněním AppleCare u nás?

Aktuálně lze v Česku u AppleCare+ uplatnit jen bezplatné incidenty. Co se týče incidentů s doplatky, ty můžou lidé uplatnit jen v zemích, kde se AppleCare+ oficiálně prodává. Rovněž tu není problém uplatnit prodlouženou záruční dobu, která je součástí – tedy dva roky pro iPhone, která je výhodná pro firmy, a tři roky pro počítače a notebooky. 

Když už jsme se opět dostali přes oslí můstek k opravám a servisu, vím, že se v Českém servisu zaměřujete i na opravy zařízení od Samsungu, Lenova, HP a tak dále. Kdybychom se podívali třeba právě na Samsung a jeho smartphony, jsou z hlediska poruchovosti lepší nebo horší než iPhony? A z hlediska opravitelnosti? 

Z hlediska poruchovosti jsou na tom velcí hráči víceméně stejně.

Zajímavá otázka. Každá značka je specifická, v zásadě si ale jsou všechny dost podobné. V poruchovosti mezi velkými značkami nikdo nevyčnívá nad nebo pod průměr. Hlavní rozdíl je pak v typech a možnostech servisu a podpory. Co se týká telefonů Samsungu, tak postupy jsou jiné než u Applu a možnosti zásahu do telefonu, respektive výměny komponentů, rovněž. Nedá se ale úplně říci, že je něco horší nebo lepší. Zkrátka se jen v některých částech odlišují, což je ale normální v rámci skrz konkurenční boj. U notebooků je ta odlišnost asi ve všem, hlavně pak ve firmware a software, což je ale jasné. Zařízení iOS jsou jednotná, zatímco různá zařízení fungující na Windows nebo Linux mají různé nároky na instalace funkčností hardwaru a můžou být komplikovanější.

Skvěle. Myslím, že nejpalčivějších témat jsme se v uplynulých minutách zdárně dotkli, takže mi nezbývá už nic jiného, než vám poděkovat za váš čas a hlavně za opravdu zajímavé odpovědi, které kolikrát překvapily i mě. Ať se Českému servisu daří i nadále.

I já vám děkuji a přeji spousty spokojených čtenářů. 

Dnes nejčtenější

.