Žijeme v době, která nám nabízí neuvěřitelné množství svobody a možností. Až do minulého týdne jsem si neuvědomoval, jak výjimečné vlastně je, že mohu každý týden jezdit na nákup do Rakouska, mohu být za pár hodin v apartmá v Itálii nebo se mohu podívat na druhý konec světa. Vše jsem bral stejně jako většina lidí narozených po pádu komunismu jako absolutní samozřejmost a přirozenou věc. Situace je navíc zcela odlišná od té, kterou zažili naši otcové. I kdyby mohli cestovat a projet celou Evropu křížem krážem ve Škodě 120 bez navigace, spojení s okolním světem pomocí mobilu bylo nemyslitelné stejně tak jako například platba kdekoliv na světě jedinou plastovou kartičkou o rozměru vizitky.
Dnes máme pohodlná velká auta s perfektní navigací, spousta z nás může pracovat z jakéhokoli místa na světě a jediné, co k tomu potřebujeme, je svítící nápis 4G na svém telefonu nebo iPadu. Nejsme vázání na jedno místo, jedno město, dokonce ani jeden stát. Zvykli jsme si na to, že máme neuvěřitelné množství svobody. Nejsem politolog a upřímně řečeno jsem člověk, který považuje svůj život za něco, co není ovlivněno tím, zda je na hradě pan X nebo pan Y. Přemýšlet tedy o tom, kdo nám dal svobodu z politického hlediska budete muset sami nebo u jiného magazínu. Naopak bych se rád zamyslel nad tím, jak extrémně nám v posledních dvou desetiletích pomohly technologie využít možnosti, které máme díky svobodě pohybu.
Mnoho věcí, které nás obklopují a náš život je díky nim snadný, si uvědomíme až v době, kdy o některé z nich z jakéhokoli důvodu přijdeme. V situaci jako ja ta, ve které se právě ocitla většina světa, máme možnost vidět, k čemu vlastně jsou dobré všechny ty technologie, jenž nás obklopují. Zamysleme se nad tím, jakou moc nám dávají a čeho díky nim můžete vy osobně dosáhnout. Život je zatraceně krátký na to, abychom jej promarnili. V rukou máme ty nejmocnější zbraně naší doby – zbraně, které nám umožňují dělat téměř cokoli, kdykoli a kdekoli na světě. Možná bude aktuální nepříjemná situace pro spoustu z nás zároveň chvílí, kdy přehodnotíme to, co jsme dělali doposud, a zamyslíme se nad tím, co vlastně skutečně chceme dělat a co je to nejdůležitější v našich životech.
Díky službám jako jsou videohovory, neomezené volání přes různé messengery a mnoho dalšího můžeme být v kontaktu i prakticky s kýmkoliv i nyní – tedy v době, kdy je osobní kontakt s ostatními prakticky nemožný. Technologie opět ukázaly svou moc a je úžasné, že když už přišlo to, co nyní máme za okny, můžeme je opět využít, a i v této situaci nám dávají alespoň omezenou možnost svobody.
Upřímně jsem si myslel, že budu spíš bojovat s Alfem, dinosaurem Rexem nebo zabíjet Zombie, než neviditelným koronavirem. Zkrátka jsem čekal že „film“, co se nyní odehrává za našimi okny napíše Steven Spielberg, než nějaký dokumentarista se zaměřením na epidemie. Nezbývá než vše, co se nyní děje kolem nás překonat, snažit se s tím co nejaktivněji bojovat ať už jenom tím, že půjčíte část výkonu svého počítače pro vědce, jenž zkoumají léky nebo tím, že dojdete staršímu sousedovi nakoupit. Skálopevně věřím, že si již brzo všichni zajdeme pro nové iPhony do Apple Store v Německu nebo Rakousku nebo kamkoli jinam na světě. Věřím, že již brzo na to opět budeme mít všichni nejen možnosti, ale také prostředky! A opět vyjdeme do ulic. A v ten moment bude možná řada z nás využívat technologie a možnosti, které máme zcela jinak než doposud a začne si uvědomovat, jak obrovskou svobodu díky nim máme.